Confession of Princeton High

85 5 0
                                    

Zatímco já se převlékala do mého oblečení, které mi táta dovezl, on ještě vyřizoval nějaké věci s celkem pohledným doktůrkem Lewisem. Vyšla jsem z pokoje, kde jsem strávila celou noc a část soboty a přešla k taťkovi, který se s mužem v bílém akorát loučil. Doktůrek se na mě mile usmál a mírně kývl na rozloučenou, což jsem napodobila. Vydali jsme v tichosti k výtahu. Oba jsme hleděli před sebe a tvářili se neutrálně, zatímco jsme míjeli sestřičky, které měly na obličejích stejný naučený úsměv.

Taťka se mnou za celou cestu nepromluvil a ve vzduchu bylo znát, jak zklamaný a zároveň vděčný, že mi nic není, je. Když jsme zastavili na příjezdové cestě našeho domu, byla jsem ráda, že máma není doma. Její řeči o mé nezodpovědnosti a bezohlednosti by mi zrovna nepřidali. Vylezla jsem ven a musela vydýchat každý otřes, který způsobily odfláknuté záplaty na silnici a staré tlumiče u auta. Pomalu jsem se vydala ke dveřím, když v tom jsem si všimla na chodníku, nedaleko našeho domu, kluka s havraními vlasy. Táta už otevřel staré rozvrzané dveře a ohlédl se, kde se courám. „Jdeš dovnitř?"

„Ještě chvíli zůstanu na čerstvém vzduchu, ta cesta mi neudělala moc dobře." Vlastně jsem ani nelhala. Pouze jsem zatajila fakt, že se v naší ulici producíruje kluk, který mě včera zdrogoval. Taťka pouze souhlasně přikývl a zavřel za sebou prosklené vchodové dveře.

Vykročila jsem Dustinovým směrem a už si v hlavě připravovala všechny nadávky, co znám. „Vypadáš strašně," prohlásil, ještě dříve, než jsem k němu došla. V jeho hlase jsem ovšem neslyšela povýšenecký či výsměšný tón.

„Díky, to nejspíš bude tím, že mi museli vypumpovat žaludek, protože jsem byla nadopovaná nějakým vaším svinstvem!" Strčila jsem do něj, což mi neudělalo vůbec dobře. Předklonila jsem se a opřela se o kolena.

„Jsi v pohodě?" Dustin se dotkl mých zad a mírně se naklonil, aby mi viděl do obličeje.

„Můžeš mi vysvětlit, proč jste vzali drogy i na Dwightovu párty? To on by z toho mohl mít problémy," vyčetla jsem mu jeho nezodpovědné chování a naštvaně se zakřenila. „A ještě k tomu, to nabízíte lidem okolo."

„Ne, já ti říkal, ať to nepiješ..."

„Jak jsem asi měla vědět, že v tom něco budete mít hozeného?!"

„Protože to je Sebastian, Megan! Můžeš být ráda, že v tom nebylo něco silnějšího..."

„Páni," prohodila jsem s neuvěřením v hlase.

„Co?" Dustin poprvé znejistěl.

„Já jsem tak blbá. Neměla jsem lhát." Rukou jsem si promnula čelo a zklamaně nad sebou zavrtěla hlavou.

Dustinovi mírně cuklo v pravém koutku úst. „Nic jsi nikomu neřekla?"

„Ne," odpověděla jsem s přimhouřenýma očima.

Dustin si úlevně vydechl a opět zaujal ten svůj laxní postoj.

„Ty jsi nepřišel, abys zjistil, jak mi je, že ne? Chtěl ses jen ujistit, že jsem nic neřekla."

Černovlasý kluk pokrčil rameny. „Megan, mně je jedno, co s tebou je. Nemyslíš si snad, že mi na tobě záleží, že ne?"

„Tak proč jsi nechtěl, abych se napila?"

„Přesně kvůli tomuhle," pohodil rukama a na čele se mu utvořilo několik vrásek, „nepotřebuju další problémy."

„Super a nechceš třeba ještě ty drogy vrátit?" zeptala jsem se ironicky. Lhala bych, kdybych řekla, že se mě jeho chování nedotklo.

„To je dobrý," odpověděl s pobavením v hlase. Opět přede mnou stál ten starý Dustin, kterému na nikom nezáleží.

„Díky bohu za ty dary, že jsi tak velkorysý." Naštvaně jsem ho probodla pohledem a otočila se na odchod. Kluk s havraními vlasy mě ovšem chytil za paži, stejně jako nedávno v knihovně, a otočil si mě obličejem zpět k sobě. Byla jsem přilepená na jeho hrudi a jeho sevření mi nedovolilo poodstoupit dál. Vpíjel se mi pohledem do mých očí, zatímco já vyčkávala, co se bude dít dál.

„Ale já ti nejsem úplně ukradený, že jo? Kdybys mě tak nesnášela, jak tvrdíš, už dávno bys mě odstrčila." S přivřením očí se vítězně ušklíbl, načež povolil sevření a já se mu tak mohla vytrhnout.

„Co si tímhle jako dokazuješ? Nech mě na pokoji a už na mě nikdy nesahej." Tentokrát mě nechal odejít i bez jakékoli jiné poznámky.



„Mámě raději o tom zničeném tričku říkat nebudeme, dobře?" pronesl táta, když jsem slezla dolů zabalená ve starém županu a ručníkem na hlavě. Musela jsem ze sebe všechen ten hnus smýt... Usadila jsem se ke stolu se suchým rohlíkem, abych zbytečně nedráždila svůj bolavý žaludek a pomalu jej přežvykovala. Taťka se posadil naproti mně a unaveně mě pozoroval.

„Tati, běž si lehnout," nadhodila jsem s plnou pusou a s nacpanými tvářemi se snažila usmát. Nechápavě si mě prohlédl, ale poté se znaveným zamžouráním přikývl. Když zacházel za roh, nacpala jsem si do pusy poslední sousto rohlíku a v kapse ucítila zavrnění. Vytáhla jsem telefon z kapsy županu a zaostřila na displej.

Bethany: Ahoj, slyšela jsem, co se ti stalo... Jak ti je? Kdybys potřebovala s něčím pomoc, dej vědět.

Me: Už lépe. Díky za nabídku, ale spíš ji nevyužiju.

Možná jsem až moc tvrdohlavá a každým dnem tak ztrácím mojí dlouholetou kamarádku, ale teď nemám náladu řešit naše problémy a už vůbec se nechci přetvařovat, že je zase všechno v pořádku, jakoby se nic nestalo. Zapnula jsem wifi a ihned mi vyskočilo několik upozornění ze stránky, kterou založila neznámá osoba s názvem Přiznání Princetonské střední. Vlastně místo toho, aby se tam psala různá přiznání, lidi tuto anonymní stránku začali využívat k pomlouvání ostatních. A po včerejším večeru se na této stránce objevilo hned několik příspěvků směřovaných na mou osobu.

Campbellová to včera u Dwighta trošičku přehnala. Asi se snaží vyrovnat své sestře...

Možná by se M. Campbellová měla dál věnovat škole a nesnažit se si hrát na její sestru.

Sice je M.C. šukatelná, ale chlastat fakt neumí... Ta holka je fakt naivní.

Hanson a Campbellová se před tou párty rozešli. Asi to trochu nezvládla, klasicky :D Ale on si s tím asi moc hlavu nelámal a radši zlomil někoho jinýho (všichni víme, co tím myslím :D).

Naštvaně a zároveň ublíženě jsem si četla všechny ponižující komentáře. Když jsem došla k poslednímu příspěvku, se slzami jsem položila telefon na stůl a pomalu vstala. Podívala jsem se na stěnu, na které visely všechny Miiny fotografie a znaveně zavřela oči. Už mě štve, jak mě všichni k Mie přirovnávají... Nebaví mě poslouchat, že Mia byla bezchybná, zatímco já jsem jen 'šukatelná', 'naivní' a 'psychicky nevyrovnaná'.

S námahou jsem vyšla schody a přešla do svého pokoje, kde jsem se přestrojila do pohodlných legín a volného šedivého trička. Přehodila jsem přes sebe lehkou bundu a vydala se ven.



Mrtvá dívkaKde žijí příběhy. Začni objevovat