11.

174 7 3
                                    

Liam se na mě podíval . ,, To je úžasný" řekl .
,,Neříkáš to náhodou jenom pro to , protože jsem mrzák a ty mi chceš zlepšit náladu?" Povytáhla jsem jedno obočí .
,, Ne Em. Opravdu to je úžasný. Musíme vymyslet rytmus ." Podívala jsem se na něho podezíravě .
,,Každá písnička musí mít rytmus ." Řekl jakoby to byla samozřejmost.

,, Tohle ale není písnička Liame . Je to pouhý blábol vymyšlený za pár minut kvůli vzteku." Rozhodila jsem rukama . ,, Tak jinak ." Zvedl hlavu od mého rychle napsaného textu. ,, Víc než polovina textů písniček se inspiruje nějakou špatnou událostí interpreta a vzniknou spontálně. Teď mě neruš , vymýšlím rytmus . Hned jak příjdou kluci tak jim to ukážeme."

Řekne a já ho doopravdy přestanu otravovat. Po pár minutách si začnu broukat a pak si začnu potichu zpívat. Liam se podívá na text a začne sekavě zpívat semnou . Sekavě kvůli to mu že text neumí a i když čte z papíru tak nezná melodii.

Z potichého zpěvu se stane normální zpěv . Liam se u refrénu chytí a zpívá už dokonale se mnou.
Podívám se na něj a on se na mě usmívá." Dozpíváme .
,, Myslím že máme konkurenta " uchechtl se . ,, Já zpívat nebudu Liame." Zakroutila jsem hlavou.
,, Ale vždyť máš krásný hlas , krásné texty ... vypadáš úžasně . " to poslední zase zašeptal .

,, Tak vám budu psát texty ... nebo dpíš vám pomůžu s pár texty . Ano? Jsi spokojený?" Protočila jsem očima a on se usmál .
,, Jsem velice spokojený."

Do pokoje vejde sestra . ,, Jak vám je slečno  Tomlinson?" Podívá se letmým pohledem na mě , protože jinak hypnotizuje Liama. Ten si jí ale nevšímá a kouká jenom na mě.

,, Mně je dobře . Úžasně! Můžu jít domů?" Podívala jsem se do tváře která byla ale stejně otočená na Liama a tak můj prosebný výraz byl k ničemu.
,, Myslím že ne ." Odsekla . ,, Já se o ní postarám." Usmál se Liam . Bylo vidět jak sestřička zatáhla ještě víc břicho a vystrčila prsa a zadek. ,, No dobře , že jste to vy . " usmála se .
,, Půjdu se zeptat šéfa " mrkla na něj a s až moc houpavou chůzí odešla .
Liamovi to nedalo a podíval se jí na zadek. Já se jen arogantně uchechtla .

,, Co je ?" Řekl, když jsem byla otočená zády k němu a ruce měla překřížené na hrudi. ,, Aby ti nevypadli oči." Zavrčela jsem . Ani nevím co to do mě vjelo.
Liam asi také ne.

,, Co do tebe vjelo Em?" Přiblížil se k mojí posteli.
,,Určitě něco jiného než to ,čím chceš do ní vjet ty ." Zavrčela jsem hlasitěji . Pobaveně si odfrknul.

,, Vždyť má zasebou tolik plastických operací že až umře tak jí radši zrecyklujou! " vyštěkla jsem nasupeně. Liamovo odfrknutí mě naštvalo ještě víc.
,, Tak jsem se podíval no! Uklidni se Em. Máš pravdu že je umělá jak Barbie.... není to ani můj typ." Řekl poraženě.

Otočila jsem se k němu. ,, A kdo je tvůj typ?" Řekla jsem mírnějším tónem hlasu. ,, Už se nadechoval na odpověď . To ale do pokoje vešla ta plastová furie .
,,Omlouvám se ." Zamrkala svýma umělýma řasama a ještě víc se naklonila .

,, Oči má výš Liame , nezapomeň ." Štěkla jsem a ona se na mě otočila . Neřekla nic a zpět se otočila na Liama.,, Pan doktor říká že si jí tu necháme ještě do zítra , na pozorování. " našpulí rty.
,, Dobře , zůstanu tady s tebou Em" usměje se na mě Liam.

,, Vím jak jsou tady židle a pohovky nepohodlné, takže kdyby jste chtěl v sesterně je prostorný gauč , tak tam můžete být semnou . " zavrněla mu do ucha . Bylo viděl jak stuhnul . Pak jenom zakroutil hlavou.

,, Zůstanu tady." Gestikuloval pomalu jak pro mentálně retardovaného člověka . Myslím že nejsem daleko od pravdy. Bůh ví co jí dali místo mozku .... taky silikon?
Uraženě si odfrkla , podívala se zlostně na mě a podala mu nějaký lísteček .
Pak odešla a práskla dveřmi.

Liam se na lídteček podíval a dal si ho do zadní kapsy u kalhot . ,, Není tvůj typ jo ?" Znova jsem si založila ruce na prsou .
,, Ano , neni můj typ . Ten lísteček si nechám pro Zayna. Ta jeho typ je . Jeho typ je vlastně každá holka co je víc umělá než Barbie a je bez mozku . Myslím že tahle to dokonale splňuje .

Zasmáli jsme se a začali si povídat .
,, Měla by jsi jít spát " řekl Liam .
,, Je něco kolem sedmé večer ." Řekla jsem neústupně jak malé dítě co se chce ještě koukat na večerníček.

Podíval se na hodinky . ,, Vztávala jsi kolem dvanácté , teď je jak si říkala , přesněji , za pět minut půl osmé . Máš otřes mozku a jsi v nemocnici. Měla by sis odpočinout . " řekl přísně.

,, Ale mně se nechce spát ." Jako na zavolanou jsem zývnula . ,, No vidíš." Usmál se Liam. ,, Já nikam nepůjdu Em . Budu tu celou noc s tebou." Usmál se a položil svojí ruku na mojí postel .
Já se jenom usmála , dala si jí pod hlavu a zavřela oči.
Zaskočilo ho to ale snažil se nedat nic znát. ,, Dobrou noc Liame ." Zašeptala jdem.

,, Dobrou Em." Dal mi pusu na Líčko . Byla jsem s ním . Byla jsem v bezpečí. I přes to že jsme jenom kamarádi mě jeho přítomnost uklidní . Dokáže mě uklidnit víc než Loui. Moje tepová frekvence se spomalovala až se dostala na normální . Ta furie mě pěkne rozlobila. Cítila jsem že mám pravidelný dech .

Nakonec jsem se spánku poddala úplně.

Payne?, I love you Kde žijí příběhy. Začni objevovat