Liam se začal smát . Já jsem ale zasnula světlo , lehla si do postele a otočila se k němu zády. ,, Dobrou." Odsekla jsem .
Jsem dobrá herečka a když ho trochu potrápím , tak mu to neuškodí.
,, Max..." zakňučel . ,, Em ." Odsekla jsem . ,, Ale pro tebe Emily, Payne." Cítila jsem jak se celý napnul. ,, Emily , prosím , já." Začal mluvit .
,, Co ty?" Otočila jsem se a Liam se lekl. I přes tmu v místnosti jsem viděla v jeho očích obavy. ,, Já nechtěl." Začal rychle vysvětlovat. ,, Nebo jako chtěl , protože jsi nádherná , ale nechtěl protože jsi mi to zakázala a...." nestihl doříct větu a já se začala smát.
,, To jsi takové natvrdlo , že nepoznáš ,že si s tebe dělám srandu ?" Už jsem smích vůbec nemohla ovládnout a tak jsem zabořila hlavu do polštáře. ,, Tyyyyy." Začal mě lechtat a já , jestli to jde , se začala smát ještě víc .
,, Payno přestaň." Máchala jsem kolem sebe rukama. ,, Zapřemýšlím nad tím." Přestal mě nachvíli lechtat.
,,Hmmmmm... ne " řekl a znova mě začal týrat. ,, To máš za to ." Vyplázl na mě jazyk.
,, Maminka Zayn si bude myslet že tu děláme nekalé věci ." Ušklíbla jsem se v záchvatu smíchu. ,, Já mamicne Zaynovi velice rád vysvětlím že malé Liamátka mít ještě nebudeme." Tentokrát se ušklíbl on.
,, Ještě." Rychle jsem se posadila .
,, To přemýšlíš až takhle do budoucna?"
Zeptala jsem se ho . Můj tón hlasu vyzněl ale úplně jinak než jsem chtěla a tak bylo vidět , k v té tmě, jak Liamovi úsměv poklesl .
,, Promiň , já , já nechtěla aby to tak vyznělo." Hned mi došel můj tón .
,, Ne , v pořádku. Ani spolu nechodíme" Zakroutil hlavou. ,, Ani nevím jestli se mnou vůbec někdy budeš chtít chodit ... a já tu plánuju Liamátka." Usmál se. Jestli se to dá úsměvem nazvat.
Jeho rty se roztáhly do úsměvu , ale jeho pohled byl zlomený.
,, Liame ." Zakňučela jsem. Ten ale sklonil pohled . Vzala jsem jeho tvář do dlaní. ,, Podívej se na mě ." Řekla jsem jemně.
Liam ale neposlechl a tak jsem ho za použití malé síly rukou , donutila zvednout hlavu. Nebo .... spíš... hlavu jsem mu podepřela . ,, Teď mě poslouchej." Řekla jsem rázně.
,, Pamatuješ si ta slova co jsem říkala?"
Zeptala jsem se ho a on zakroutil hlavou. ,, Že tě miluju Liame ." Podívala jsem se do jeho prázdných očí.
Oba jsme to cítili stejně , ale ani jeden z nás to nevyslovil.
,, Řekni to ještě jednou." Probudil se z narůstajícího smutku Liam .
,, Miluju tě Liame Payne ." Řekla jsem znovu.
,, Neříkala jsi ,že potřebuješ čas?" Zeptal se trochu vyděsěně Liam. ,, Ano . Ano říkala jsem to . V tu chvíli , kdy jsem ležela na nemocničním lůžku před interrupcí , jsem toto vyslovila . Ale teď . Teď v NY , tady na téhle posteli , říkám , že tě miluju. Přemýšlela jsem ."
Začala jsem mluvit a Liam mě napjatě poslouchal.
,, Potřebovala jsem si vše urovnat v hlavě . Při té narkóze se mi to povedlo, aspoň částečně . Každou sekundu , kterou to šlo, jsem na to myslela . Proč vlastně čekám. Proč jsem neřekla že budu tvá dívka , když oba dva cítíme to samé ? Ten pocit odloučení... pak mi došlo že nemůžeš čekat věčně . Že jednoho dne , až se rozhodnu , tak ti tu být nemusíš . "
Za celý můj projev ani jeden z nás nepřerušil oční kontakt. ,, Tak teď poslouchej ty mě." Řekl Liam.
,, Na tebe , na tebe bych si počkal i do padesáti . Co do padesáti. Do sta let.
Dokázal bych na tebe čekat celý svůj život . I kdyby sis mě nevybrala . Věděl bych že jsi šťastná a bych byl šťastný i já. I kdyby jsi měla manžela a tři děti , já bych ti stále byl věrný , i kdybych ten manžel nebyl já." Usmál se opravdovým , pravým úsměvem.
,, Bez tebe byl nemohla být nikdy doopravdy šťastná Liame ." Dodala jsem .
V tu chvíli to Liam už nevydržel a políbil mě. Byl to úplně jiný polibek než všechny ostatní , co mezi náma dvěma proběhly . Narozdíl od nich , z tohohle čišela láska . Pravá láska . Nemohu , ani nechci říct , že v těch předešlých , láska nebyla . Lhala bych.
Tento byl ale jiný . Byl dravý ,ale přesto láskyplný . Byl drsný, ale přesto něžný.
Byl plný chtíče, ale i něhy . Naklonila jsem se k němu blíž a tak jsem tento moment probloubila . Liam mě něžně chytil za boky , jako by se bál , že se rozpadnu v prach .
Moje ruce jsem položila kolem jeho krku a nakonec je vložila do jeho vlasů.
I když ani jeden z nás nechtěl . Museli jsme se někdy odtrhnout . Ten moment nastal . Ale i když jsme své rty oddělili , i když jsme rozdělili tak dokonalé puzzle , které do sebe tak úžasně pasují , ani jeden z nás neměl v úmyslu pustit toho druhého.
Liam si opřel svoje čelo o to mé a zářivě se usmál. ,, Ani nevíš jak dlouho jsem na toto čekal ." Roztáhl své rty ještě do většího úsměvu. ,, Na to až budu sedět s tebou na posteli , na hotelovém pokoji v New Yorku , ve dvanáct večer , jenom v tvém tričku a spodním prádle ?" Zvedla jsem nechápavě jedno obočí , ale na tváři mi pohrával úsměv.
,, Ne ." Zakroutil hlavou. ,, Tedy , částečně." Snažil se mi to vysvětlit .
,, Na to až budeš sedět se mnou na posteli , na hotelovém pokoji , v New Yorku, ve dvanáct večer , v mém tričku a ve svém spodním prádle ." Dodal s úšklebkem .
,, Budeš sedět vedle mě , tak blízko a tak nevinná , tak křehká , že se bojím že se každou chvíli rozplyneš . Na to , až mi řekneš že mě miluješ a políbíš mě."
Řekl a díval se mi při tom celou dobu do očí .
,, Miluju tě Liame Jamesi Payne . " usmála jsem se . ,, Miluju tě Emily Max Payne.... teda , Tomlinson ." Usmál se on . ,, Ale to je jenom půlka mého očekávání." Zvedl jeden kouter rtů a já ho znovu políbila .
