61.

115 5 0
                                    

,, Max , jsme v Londýně." Zašeptal mi někdo do ucha . ,, Ještě pět minut mami." Zavrčela jsem. Silné paže mě vzvednuli a odnášeli pryč. ,, Mami?" Zamumlala jsem a otevřela oči. Když jsem uviděla Liama tak jsem se usmála , ale úsměv mi hned spadl , když jsem si uvědomila má slova .

,, Co se stalo?" Vyděšeně se zeptal Liam. ,, Vzpomínky." Kníkla jsem a zabořila mu hlavu do ramene. Vážně jsem si musela vzpomenout na rodiče v tuto chvíli ?

,, Kde je Loui?" Zamumlala jsem Liamovi do trička . ,, Narozdíl od tebe ještě spí , v Harryho náručí." Usmál se .
,, Chci s ním mluvit ." Pískla jsem jak malé rozmazlené děcko.

,, Říkám že spí." Zopakoval pomalu , jako by jsi myslel že kvůli mé ospalosti jsem ho neslyšela . ,, Já tě slyšela, je snad Šípková Růženka že se probudí až za sto let? Ne , můžu ho normálně vzbudit . " Pomalu mi stékaly slzy po tváři.

,, Harry nás zabije ." Zamumlal Liam a šel k zelenookému brunetovi , který nesl modroočka jako malé nemluvně.
Natáhla jsem ruku a i přes Harryho vražedný pohled jsem s ním zatřáhla.
On jenom něco zamumlal. Povzdechla jsem si a zacpala mu nos . Netrvalo to ani deset sekund a on stál na nohou.

Rychle se ale zapotácel a nebýt Harryho tak spadne . ,, Jsem vzhůru!" Vykřikl vyděšeně. Než se stihl rozkoukat , tak už jsem ho objímala . ,, Co se děje Em."
Jakoby se hned probudil , co uslyšel můj vzlyk. ,, Vzpomínky ..... máma.... táta " Tyto tři slova byla jediná co jsem mezi vzlyky dokázala říct. Hned jak to pochopil , tak si mě přitáhl ještě blíž .

Kývnul hlavou a já uslyšela kroky . Byli jsme tu sami . ,, Chybí mi ." Kníkla jsem . ,, Mě taky Sweetie , mě taky ." Dal mi pusu do vlasů. Bylo slyšet jak se přemáhá , ale i tak se jeho hlas nakonci zlomil.

,, Nikdy jsem moc před tebou o nich nemluvil a snažil se být ten silný. Být ti oporou , protože jsi to potřebovala." Zavzlykal, protože to na něj všechno dolehlo. ,, Ty roky , jak jsem se snažil tě s kamenou tváří utěšovat.... to všechno... vypadalo to jako že mi nechybí, ale chybí mi moc . Neskutečně moc."  Stáli jsme oba dva na letišti a brečeli . To že nás všichni fotí nám bylo úplně jedno.

,, Kdybych se ten den neopil , tak řídím místo táty a nic by se nestalo." Zamumlal. ,, To neříkej ! " Napomenula jsem ho. ,, Narazil do nich opilý kamioňák.... to by nepřežili tak ani tak"

Naše slzy už nešly zastavit. ,, Ale aspoň by jsi měla jednoho z rodičů." Řekl a mě došla jeho slova . ,, Mohla jsi mít lepší život . Plnohodnotný život . " Řekl mezi vzlyky.

,, Teď poslouchej Lou." Odtáhla jsem se od něj. ,, Tohle je můj život , já bych ho za nic na světě nevyměnila . Můžu být se svým nejlepším kámošem, který je zároveň můj bráška . Moje dvojčátko.
Do toho mám v baráku další čtyři pošuky se kterýma se nikdy nenudím. " Usmála jsem se .

Kluci se vrátili a pomocí ochranky kolem nás udělali barikádu.  Takhle jsme došli až k limuzíně.

,, Jsem ráda že vás mám Lou." Kníkla jsem a znova zabořila svůj obličej do jeho hrudi. ,,Když nepočítám sestřičky... které s náma nemůžou být furt... tak jsi jediné co mi po jich zbylo. Takže jestli jsem někdy otravný a protivný... promiň mi to .. jen.. jen tě cháním ." Zamumlá a dá mi pusu do vlasů.

,, Vím že to myslíš dobře ." Pevněji ho obejmu . ,, Skupinové objetí! " Vyjekne ten nenažraný blonďatý leprikon a všichni se na nás se smíchem nalepí.

,, Kluci!" Kníknu. ,, Já.... nemůžu dýchat vy idioti!" Zasměju se a oni se odtáhnou. ,, Děkuju." Ušklíbnu se , když moje plíce dostanou potřebnou dávku vzduchu.

,, No nic bando... vystupujeme!" Vypískne Niall a otevře dveře.
,, Čím toho leprikona doputeje prosím vás?" Zeptám se Harryho , který dal Louisovi ruku kolem pasu. ,,Nemám šajna... ale musí to být sakra silné." Odpoví a oba dva se koukáme na Nialla , který skáče do vzduchu a snaží se hrát na baletku. ,, Ni? Nechceš změnit povolání ? Docela ti to ...." Zayn to ani nedořekne , protože se Niall rozplácne na chodníku.

Všichni vyprskneme smíchy . ,, Ha , ha , ha .... a že by mě někdo zvedl?" Zamumlá a Zayn mu pomůže na nohy.
,, I po těch letech, se snažíte tancovat?" Zakroutím hlavou a odemknu , protože kdyby měli klíče oni ... tak by je vlastně už neměli.

,, Vždyť víte že jste úplně strašný tanečníci." Zasměju se a vejdu dovnitř , kde si hned sundavám boty a utíkám skočit na gauč. Za mnou hned běží Louis a já jen tak tak stihnu uhnout , jinak by ze mě byla placka .

Netrvá to ani sekundu a už jsme na gauči všichni . Já , Loui co sedí na Harrym, Zayn co sedí na opěradle, na druhém Liam a v zadu na opěradle je roztáhnutý Niall.

Liam i Zayn se zákeřně zašklebí a schodí ho dolů . ,, Kluciii." Začnu se smát. ,,Ten si té země dneska užil dost."
Začneme se smát všichni.. až na toho blonďatého nenažraného ira.

Příjde mi ... že můj život je konečně kompletní .

Payne?, I love you Kde žijí příběhy. Začni objevovat