Cítila jsem jak se sesunul po dveřích . Byly slyšet tiché vzlyky.
,, Choval jsem se jako idiot , já vím já...." nedokázal to říct. ,, Prostě... to co jsme udělali není zprávné ... a není jiná možnost než že se nebudeme bavit. "
Dokončil ztěží větu.
,, To nejsi ty Liame . Takhle to ty necítíš. " vzlykla jsem a všimla jsem si že je Selen vzhůru. Nic neříkala a tiše poslouchala. ,, Necítím ..... ani ty ne . Ale není to zprávné ... prostě ... od této doby se budeme ignorovat." Řekl tvrdým hlasem.
,, Od kdy se ty řídíš tím ,co je zprávné a co ne?!" Vyjekla jsem už v záchvatu histerie. ,, Jak tě mám ignorovat, když žijeme pod jednou střechou. Ale víš co? Nebudu tady dlouho." Štěkla jsem .
Otočila jsem sena Selen. ,, Selene , mohla bych..?" Nestihla jsem ani větu dokončit a ona přikývla . ,, Na jak dlouho budeš chtít. " usmála se .
,, Děkuju ." Oplatila jsem jí úsměv .
Vytáhla jsem kufr z pod postele .
Otevřela jsem skříň a celý její obsah jsem dala dovnitř . Pak jsem si zbalila plyšáka kterého jsem dostala od Louiho a pár fotek. Toaletní taštičku a zavřela kufr . Vytáhla jsem ještě svojí peněženku a vyšly jsme z pokoje.
Liam se rychle zvedl . ,, Em" zakňučel.
,, Jak jsem řikala . Budu tě ignorovat.
Klukům to vysvětli sám. Telefon vám zvedat nebudu . Možná se vrátím . Zatím ahoj Payne. " zavrčela jsem a ramenem ho odstrčila.
Nebo jsem se o to aspoň snažila . Je o hlavu větší a silnější . Takže to bolelo spíš mě než jeho. Selen šla za mnou. Na botníku jsem si zvala klíčky od jednoho z aut. Vešly jsme do garáže a já toho mazlíka nastartovala. Dala jsem kufr do zadu a sedla si na místo řidiče. Selen si sedla na místo spolujezdce .
Gumy se rychle protočily a s jejich kvýlením jsme se rozjely pryč. Podívala jsem se do zpětného zrcátka , kde stál Liam. Moje slzy si zase našly cestu . Rychle jsem je ale utřela abych viděla na cestu.
,, Myslíš že jsem udělala dobře?" Zeptala jsem se Selen , která za celý den ještě ani nepromluvila . Vlastně.... vyjely jsme tak jak se probudila a tak se v autě upravovala .
,, Promiň , bylo to na rychlo já vím . Hlavně. Nebudu obtěžovat , půjdu do hotelu. " řekla jsem a na semaforu zahla do prava .
,, Žádné takové mladá dámo." Řekla Selen. ,, Mě neotravuješ . Nikdy mě nebudeš otravovat. Takže teď to na kruháči otočíš a pojedeme ke mě ." Usmála se .
Zbytek cesty mě Selen navigovala .
Dojely jsme ke krásné vile. ,, Páni." Vydechla jsem a Selen se usmála . Navedla mě do garáže a obě jsme vystoupaly nahoru do vily .
Obdivně jsem se rozhlížela. Znova se usmála a vzala mě za ruku . ,, Mám tu dva pokoje pro hosty ." Otevřela jesen z nich . ,, Je takový malý ale ..." nestihla to doříct. ,, Malý?! Je užasný." Skočila jsem na postel a začala se smát . ,, Tak já tě tu nechám aby jsi se zabydlela ". Mrkla a zavřela za sebou dveře .
Úsměv my zvadl . Opustila jsem kluky . Začalo mě hryzat svědomí.
Podívala jsem se na mobil. Zmeškané hovory :
Liam (15)
Bráška ( 23)
Krudrnáč ( 12)
Chodící mop (8)
Niall ( 6) .
Usmála jsem se smutně nad pojmenováním kluků . Liam mi jednou ukradl mobil a všechny přejmenoval. Dlouho jsem pak přemýšlela kdo je kdo , protože to samozřejmě prohodil.
Rozklikla jsem zprávy . Kluci mi jenom psali kde jsem .
A pak Liam .
Em ... nevíš jak moc mě to mrzý . Nevíš jak moc mě teď drásá svědomí za to co jsem řekl ... ale je to tak opravdu lepší .
První zmnoha zpráv.
Co to melu ... tuhle díru nic nespraví , myslel jsem že když tě budu chvíli ignorovat , tak se vše zacelí a oba na to zapomeneme . Zapomenout ale na ten nádherný pocit nejde .
Smutně jsem se usmála .
Ať jsi kdekoliv , buď opatrná a prosím... nic si neudělej . Já ti za to nestojím .
Rychle jsem si začala vybalovat věci abych na to zapoměla . Nebo... aspoň nemyslela . Oblečení jsem měla úhledně poskládané do skříně , plyšák byl na posteli .... pak přišly fotky .
Fotka naší rodiny . Mě , Louiho , mámy a táty a dalších sester .... sakra... úplně jsem zapoměla na ně!
Vytáhla jsem znova mobil a přemýšlela jaké ze sester zavolám . ( Vím že je to hodně čerstvé a smutné téma . Ale chtěla jsem to takhle udělat ještě před tou tragédií. Tak... aspoň na její počest <3)
Komu zavolám.... nebo... kdo mě neodmítne . Zní to hrubě . Se všema mám úžasný vztah. Ale ... mají své rodiny. Nechci je zatěžovat.
Kliknu na jméno -Félicité a čekám.
Dvakrát to zazvoní a hned to zvedne .
,, Em , ty jsi nám dala. Teď nám všem volal Lou . Mě , Charlotte , Phoebe i Georgii . Charlotte mu to nebrala , však víš , má moc práce ." Přikývla jsem i když vím že mě Fell neviděla .
,, Kde jsi?" Vychrlila vše najednou.
,, Fell neboj se . Jsem u Seleny." Řekla jsem .
,, Přijedu si pro tebe ano?" Řekla tím samým tónem jako říkávala máma . Ten tón který sice říká otázku ale ty stejně víš že , ať řekneš cokoliv tak ona to udělá tak jak chce ona.
,, Mám na výběr?" Zeptala jsem se a uslyšela jsem její uchechtnutí. ,, Ne , nemáš . Takže za půl hodiny u Big Benu . Pa." Ukončila hovor dřív než jsem stihla něco říct.
,, Selen?" Vykřikla jsem a ona přiběhla do pokoje. ,, Děje se něco?" Opřela se o futra jak běžela do pokoje . ,, Nemůžu tu zůstat. Já... promiň za ten celý zmatek- nečekala jsem.. že to dopadne cele takhle- .." Dávala jsem si věci zpět do kufru.
,, Mě to ale vůbec nevadí Em..." začala , ale já jí utla . ,, Louis volal sestrám. Jedna z nich chce abych jela k ní . Nemůžu jí odmítnout . Omlouvám se ." Sklopila jsem zrak.
,, To je v pořádku." Usmála se . ,, Ale kdyby jsi cokoliv potřebovala tak stačí zavolat ano?" Usmála se znova a objala mě . Rychle jsem si dobalila a šla zpět k autu. ,, Tak zatím Sel. Mám tě ráda ... a hrozně moc děkuju." Zamávala jsem ji . Poslala mi vzdušnou pusu .
Znova jsem vyjela , tentokrát pomaleji než od kluků . U Big Benu jsem byla za chvíli. Už tam stála Fell.
Otevřela jsem dveře a hned ke mě přiběhla .
,, EMILY TOMLINSON! Víš jak jsi mě viděsila!" Vykřikla a lidé nás začali fotit.
,, Promiňňňň" protáhla jsem slovo a udělala na ní psí oči . Ty vždy pomáhaly .
,, Ty víš jak na mě ." Zakroutila hlavou a objala mě .
