,, Zastav a otoč se ." Sykla jsem na Harryho. Ten podle mého tónu hlasu radši ani neprotestoval a otočil se . Kluci se zastavili. Teda až na Louiho který nás nevnímal a všimnul si toho , že stojíme až po pár metrech.
,, Nebuďte jak nadržený hovada!" Vykřikla jsem . Většinou jsem nebyla já ta sprostá. Myslím že to je probudilo dost. Ukázala jsem na Liama.
,, Ty jsi říkal že není tvůj typ." Křikla jsem a ukázala na Liama .
,, Myslela jsem že zrovna ty , znáš prsa jenom kuřecí ." Podívala jsem se na Nialla .
,, Ty jsi nadržený hovado i normálně ... tobě nemá cenu nic řikat." Vykřikla jsem směrem k Zaynovi a Harry se na můj pokyn rozešel.
Od té doby jsme šli v tichu. Kluci v zadu spytovali svědomí a já , Harry a Loui jsme byli rádi že je chvilku ticho.
Kluci nasedli do auta , já s velkým odporem zase na Liama . ,, Em." Chtěl navázat konverzaci. Kluci si uzm normálně povídali jako kdyby se nic nedělo.
,, Nemluv na mě." Zavrčela jsem.
Celou cestu pak raději mlčel.
Vzala jsem do ruky mobil a projížděla instagram . To mě ale přestalo bavit a tak jsem mobil chtěla vypnout. To mi ale zacinkala zpráva . Věděla jsem že se mi Liam celou dobu kouká do mobilu .
Takže jsem byla přesvědčená že si jí přečtu až doma , v klidu. Podívala jsem se na odesílatele, neznámé číslo.
Po nekonečné cestě z nemocnice jsme vešli do baráku. Musím říct že atmosféra se už uvolnila , a tak si kluci začali povídat.
Vešla jsem do kuchyně . Opravdu. Skříňka byla rozbitá . ,, To jste ji za tu co jsem tu nebyla nedokázali zpravit?" Dala jsem si ruce v bok a ušklíbla se .
,, Jako chápu... že většinu mužských prací dělám já jo." Podívala jsem se na každého z nich .
,, Například vynáším pavouky." Udělám narážku na jejich panický strach ze všeho co má víc než 4 nohy .
,,EM! " zaječí Louis . Rychle seběhnu po schodech. To bych ale nebyla já kdybych se při tom nepřizabila . Takže poslední schody jsem spíš letěla než běžela . Povedlo se mi to ale ustát a tak jsem rychle běžela za ječícíma klukama. Harry a Liam ukazovali prstem do kouta . Zayn a Loui křičeli . Niall vylezl na kuchyňskou linku a dělal obojí.
Přišla jsem k tomu místu . Pavouk. Malý neškodný pavouček ( poznatek autorky : pavouci jsou zlo!)
,, To jako fakt?" Podívala jsem se na ně. ,, Kvůli tomuhle malinkatému stvoření jsem se musela zvednout z postele a BĚŽET " zakroutila jsem hlavou .
,, Ano , tvých obětí si vážíme , ale nechceš už to zabít?!" Zapišťí Liam.
Vezmu pavouka do ruky . Jdu ke dveřím které jednou rukou otevřu a vypustím ho ven. Když se vrátím do obývacího pokoje tak už všichni zase v klidu sedí na gauči.
,, Jak hrozitánckou smrtí umřel?" Otočil se Zayn . ,, Nebudu ho zabítej vy paka . Jenom jsem ho vypustila ven." Pokrčila jsem rameny a kluci zase začali šílet. ,, On se pomstí!" Vykřikl Harry a skočil Louimu na klín . V tom zmatku to všichni přehlédli. Až na mě.
,, Zabije nás ! " vyjekl Zayn. Neměla jsem energii na to jim něco říkat a tak jsem vyšla nahoru po schodech . Tentokrát kultivovaně . Sedla jsem si na postel.
Nevím co mě to napadlo. Popadla jsem ale mobil a rychle napsata Niallovy zprávu - Em je mrtvá . Jste nařadě , s láskou pavouk-. Zakroutila jsem nad tou blbostí hlavou a pousmála se .
Ze zdola jsem slyšela křik Nialla .
,, Em je mrtvá! Pavouk jí zabil a napsal mi zprávu." Vyjekl .
,, Cože ?!" Vyjekl i Zayn. ,, Tak počkat." Poznala jsem Liamův hlas .
,, Pavouk nedokáže psát zprávu."
Začala jsem se smát . ,, EM!" vykřikl Niall a Zayn.
Nad vzpomínkou jsem jenom zakroutila hlavou. ,,Ale aspoň tohle jste mohli udělat vy ." Řekla jsem .
Niall vzal do ruky mobil . ,, No konečně někdo . Když jste to neopravili tak jste mohli zavolat aspoň opraváře . Nialle , děkuju že jsi tady jediný zodpovědný ."
Nad slovem zodpovědný jsem udělala ve vzduchu uvozovky . Niall se nepřítomně otočil. ,, Co jsi řikala Em? Já objednával pizzu . " řekl .
,, Proč , bože ." Podívala jsem se na strop . Kluci se jenom smáli. ,, I když ..." zamyslela jsem se . ,, Myslím že bůh nad náma zlomil hůl už dávno." Svůj pohled jsem od stropu přesunula k podlaze . ,, Proč Ďáble , proč?"
Kluci dostali ještě větší záchvat smíchu.
,, Zavolejte mě až na pizzu." Řekla jsem . ,, A Liame? Jsi z nich nejvíc zodpovědný , zavolej toho opraváře ." mrkla jsem a vlezla si do pokoje .
Plácla jsem sebou na postel až mě zabolela hlava . To je poprvé co se moje zranění nějak moc projevilo .
,,Sakra " sykla jsem a na bolavé místo si sáhla rukou.
V tom jsem si vzpoměla na tu zprávu. Ruku jsem sundala z hlavy a dala jí do zadný kapsy mých kalhot , kde jsem vytáhla mobil . Rozklikla jsem zprávy .
Takže sis už našla náhradu?
Zprávu jsem si přečetla asi sedmkrát.
Často se stává že někdo objeví naše čísla a začnou nám psát .
Kdo to je?. Napsala jsem . Hned jak jsem položila mobil tak znova zapípal.
Odpovídat na otázku otázkou je neslušné. Za tu dobu jsi se nezměnila sweetheart . Moje srdce se zastavilo.
Jak jsi našel moje číslo Justine?! A neříkej mi sweetheart. Měla jsem chuť mobil odhodit . Můj dech se zrychloval .
Zpráva znova zapípala a já se bála podívat , co v ní stojí . Nebuď hned agresivní sweetheart . Napsal .
Hned na to ale přišla další zpráva . ,
Em . Opravil se má štěstí.
Pro tebe jenom Emily ... ne , jenom Tomlinson. Počkat... ne . Ty mi neříkej nijak . Vymaž si moje číslo , tak jako jsi vymazal moje city ke mě . Odepsala jsem .
Už ne . Tohle období bylo za mnou . Proč znova ... Místo zprávy začal mobil vybrovat. Vyděšeně jsem se podívala na displej . Volal on.
Ozval se zvuk dveří a já se lekla . ,, Promiň Em. Jenom... že už je pizza ." Usmál se Liam . ,, Nechtěl jsem tě vyděsit " usmál se .
,, Jdeš?" Povytáhl jedno obočí když jsem stále hypnotizovala obrazovku mobilu. Podívala jsem se na něj a přijama jeho nataženou ruku která mě zvedla . ,, Jo , jo jdu ." Zakoktala jsem se .
Mobil přestal zvonit.
