Oddychla jsem si... byla to taková úleva ? Jo, úleva, to říct .
Než jsme stihly rozproudit novou konverzaci tak zazvonil zvonek a Fell došla pro čínu . Moje břicho se znovu ozvalo.
Hned jak jsme snědly každá svojí porci znovu zazvonil zvonek . Fell se podívala do kukátka . ,, To je Lou." Řekla . ,, Jdi zadním vchodem ... a vem si mobil." Mrkla na mě a ukázala prstem dozadu .
Když jsem se na ní otočila tak udělala gesto zamknuté pusy . Kývla jsem na poděkování a už jsem vybýhala pryč.
V okně jsem viděla siluetu objímajících se lidí. Fell Louiho poplácala po zádech... on brečí. Zahnala jsem potřebu pomoct svému dvojčeti a utíkala jsem tmou.
Ono to ani nevypadalo ... ale už byl večer . Dnešek utekl velmi rychle . Ale protože jsem nebyla dost inteligentní tak jsem si nevzala mikinu.
Objala jsem si paže a šla nočním Londýnem . Když jsem byla u London Eye a ve stánku si objednávala kafe , tak se mi na paže usadila bunda . Respektivě , někdo mi ji tam dal.
Ta vůně mě hned praštila do nosu.
,, Justine ." Vydechla jsem vystrašeně.
,, Poznala jsi?" Zavrněl slizce se dotkl mé ruky .
,, Odejdi , prosím." Snažila jsem se neznít vyděšeně. Ale nepovedlo se mi to . ,, Snad se mě nebojíš ." Chytla jsem do ruky kafe , zaplatila jsem a rychlým krokem se snažila utéct .,, Jak jsi mě našel ." Vykřikla jsem vyděšeně. ,, Ta coura Gomez mi to řekla. Je do mě furt zamilovaná , i když tvrdí opak . " uchechtl se . ,, Stejně jako ty." Otočila jsem se prudce .
,, Teď poslouchej . Když jsi mi psal, tak jsem myslela že jsi se aspoň trochu změnil , byl jsi milý ... tak jako na začátku vztahu... tak jako před drogama." Řekla jsem a on mě prudce chytil za zápěstí. Pustila jsem kávu která mně opařila .
Bála jsem se syknout bolestí. Pod světlem pouliční lampy jsem si konečně mohla prohlídnout tu zničenou tvář. Tu tvář která byla ještě před pěti lety krásná , usměvavá a mladá . A teď?
Kruhy pod očima , sešlá a bílá . To ani nebyl on .
,, Bojíš se? Bojíš se toho co semnou drogy udělaly? "Usmál se. ,, Jsi šílený Justine , au to bolí!" Vytrhla jsem se a snažila se utéct. Vytáhnula jsem telefon a snažila se najít kontakty. Konkrétně jeden. Jen tak tak jsem stihla zmáčknout ikonku telefonu.Nevím jak se mi to povedlo ale zakopla jsem .
"Em?!" Uslyšela jsem Liamův hlas na druhé straně telefonu. Telefonu, který ležel na zemi opodál, protože mi při pádu vyletěl ven.
Za sebou jsem slyšela pak už jenom smích. Někdo mě zvedl ze země.
" EM?! Kde jsi-? Bože... prosím.. mluv semnou-!"slyším vzdáleně vzlykání. Snažila jsem se otevřít oči , tak moc jsme se snažila . Ale nešlo to.
Teď mě mrzí , že jsem nezůstala doma , nebo že jsem nepřivítala Louiho s Fell .
Omdlela jsem .
.....................................
Probudila jsem se v posteli . Ta vůně byla úplně všude . Rychle jsem se posadila . Zabolela mě hlava a tak jsem sykla . Do pokoje se přiřítil Justin .
Rychle jsem se namáčka na zeď co byla u postele.
,, Prosím , Justine , n-nech mě být." Zavzlykala jsem .
,, Co se děje Em?" Zeptal se . ,, Emily." Opravila jsem ho. Choval se normálně. ,, Omlouvám se že jsem tě vzal k sobě domů. Ale jak jsi spadla tak jsi omdlela a já tě tam nemohl nechat . Až se najíš.. tak tě odvezu domů ano? " usmál se a podal mi tousty. ,, Tady máš snídani ." Odešel.
Přesně takhle to probíhalo celou tu dobu co jsme byli spolu. V jednu chvíli byl v pořádku... a druhou... to bylo vždy když si dal nějakou drogu.
Rychle jsem vztala a opatrně se snažila vykrást z baráku. Už jsem byla u vchodových dveří. Vzala jsem za kliku a snažila se je otevřít.
,, Myslíš že bych nechal otevřené dveře kopretinko?" Uchechtl se za mnou.
Vzal mě za vlasy . ,, Tak Liam Payne jo?" Škubnul s nimi silně dozadu , až jsem vyjekla. ,,Našla jsi si náhradu, ty couro?! Myslíš si.. že je lepší než já?" Nahlas se musel své větě zasmát. ,, Asi si už zapomněla že? Budu ti to muset nejspíš připomenout"
Začala jsem křičet a snažila se vymanit z jeho sevření. I přes moje pokusy mě ale Justin dotáhl do koupelny. Hodil semnou na zem a já si pamatuji jen pískání v uších, jak jsem spadla na vanu.. a mě pohltila již moc dobře známá tma.
Probudila mě až ostrá bolest na rtu. Rychle jsem se rozmrkala a snažil zjistit kde jsem. Byla to stále koupelna . Justin stál nademnou a koukal na krvavé klouby. "Konečně jsi vzhůru" zasyčel a dopnul si pásek. V tu chvíli mě polil studený pot a do očí se mi hned nahrnuly slzy. Jistin si toho ale nevšímal a ledabyle odešel z koupelny. Vrávoravě jsem se postavila a opřela se s tichými vzlyky o umyvadlo. Vzhlédla jsem pak nahoru . Podívala jsem se do zrcadla kde jsem viděla trosku. Trosku jakou jsem viděla před třemi lety . Rozklepaly se mi ruce .
,, Justine ... pust mě ... prosím." Podívala jsem se ke dveřím koupelny . ,, Ty mi zase ale utečeš... ani nevíš jak moc jsem trpěl když jsi tu nebyla . " řekl a vytáhl z kapsy nějakou pipulku.,, Ne." Zvlykla jsem . Rychle jsem utekla do té ložnice kde jsem se probudila . Minimálně půl hodiny se nic nedělo . Pak se ale rozrazily dveře .
,, Víš co mi těch pět let chybělo ." Přišel ke mě . Byl z něho cítit alkohol . ,, Tvoje tělo." Zavrčel. ,, Ani ta děvka nebyla tak dobrá jako ty." Svlékl si tričko.
,, Myslíš Selenu." Řekla jsem a on se ušklíbl .
,, Hlavně , jedna podstatná věc mezi váma k terá mi lezla na nervy. " zavrčel znova když předemnou stál jenom v boxérkách .
,, Ona se nebránila . "
