Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen Ⅻ.

Seděli jsme tam spolu docela dlouho. Skvěle se s nim povídalo a krásně nasmálo. Připadalo mi jako bych ho znala roky. Řekla jsme mu svá tajemství a on mě na oplátku ty jeho. Taky mi poradil, jak na kluky.

Z pohledu Luka

Došel jsem sám domů, Mike s Calem šli někam, dopryč.
,,Jsem doma!" zařval jsem do prostoru našeho velkého baráku.
,,To je dost, tak se ustrojte a jdeme a ten oběd." křikla na mě máma.
,,Obě.... A sakra, mami já na to uplně zapomněl a Elsa taky!" tohle bude průser jako hrom.
,,No to je super a kdes nechal sestru?? " začal táta, když mě spatřil.
,,Šla s Ashem." odpověděl jsem mu na jeho otázku a doufal jsem, že mě tu neseřve, jak malýho kluka.
,,No aspoň, že tak, Ash je prima kluk a na ten oběd půjdeme teda místo večeře." dodala mamka a mě se ulevilo nebo jak bych to řekl, měl jsem dobrej pocit, že se nezlobí.
,,Dobře, tak já jdu do pokoje!" oznámil jsem jim a vypařil jsem se do pokoje. Sednul jsem si na postel a do ruky popadl kytaru. Začal jsem si jen tak hrát, ale čím víc jsem se zamejšlel, tím větší smysl mi ta hudba dávala. Z nesmyslných tónů a akordů se stala v celku dobrá melodie a mámivá hudba.

,,Luku, pojď se najíst" houkla na mě mamka, okamžitě jsem se zvedl a seběhl dolů do kuchyně. Voněla pizzou. Popadl jsem ze stolu jednu krabici a šel zpátky do pokoje.
Na plno jsem si pustil Green Day a cpal se pizzou. Čas běžel neskutečně rychle.
,,Luku, hele my jedeme na nákup, budeme doma asi za dvě hodiny" křikla na mě mamka.
,,Jo a na tu večeři teda půjdeme?" houknul jsem na ni dolů.
,,Jo, kolem šestý, tak to pak řekni El" starala se mamka.
,,Jo neboj se, řeknu, jo a kupte nám něco dobrýho!" prosil jsem, protože jídlo já miluju...
,,Neboj se, jak bychom mohli zapomenout jít na nákup a nekoupit nic dobrýho." snažila se být pro tentokrát vtipná.
,,Hahaha" zakřičel jsem na ní dolů.
,,Luku, nebuď drzej!" hudroval táta a já myslel, že ho přetáhnu pánvičkou, byl to jen vtip, ale to asi nepochopil.
,,Nic tu Lucasi neproveď, my jdeme, dej pozor na sestru!" starala se mamka.
,,Neboj, nejsem malej a ona taky ne." křiknul jsem naposledy dolů a dál se věnoval Green Day.
Po pěti minutách mě vyrušil můj telefon. Volalo mi neznámý číslo. Váhal jsem, jestli to mám vzít, ale nakonec jsem to vzal.

,,Prosim?" řekl jsem dost nejistě.
,,O můj bože, o můj bože, o můj bože!!!!!" křičelo nějaký děvče do telefonu a já měl bobky v kalhotech
,,Co prosim?" vzpamatovával jsem se!
,,To je Luke Hemmings!!!!!! Ty voléé, já se mu dovolala, to je Luke z 5SOS!!"křičelo dál a já si vyčítal, že jsem to vzal, po asi další minutě, kdy jsem postupně ztrácel sluch, jsem to položil. Hodil jsem iPhone na postel, sednul jsem si na židli, a chtělo se mi brečet, ale díky písničce, která hraje pokaždý, když mi někdo volá, se mé slzy nespustily.
Hovor jsem típl, lehl si na postel a hlavu zabořil do polštáře. Po chvilce se telefon znova rozzvoněl a já to opět típl.
,,Kurva"! zařval jsem přes celej barák, a shodil všechno z nočního stolku.

Fajn, teď bude celej svět znát moje telefonní číslo a já nebudu mít pokoj!! Ne co to tu plácám? Si pořídim nový, že mě to hned nenapadlo. Vstal jsem a prohlídl jsem se v zrcadle. No, jsem fešák! proletělo mi hlavou.

Vzal jsem iPhone, v tom okamžiku znova začal zvonit, už jsme s ním chtěl praštit o zem, ale naposlední chvíli jsem se podíval na displej. Volal mi Ash, ještě že tak a ne ta otravná holka. Přejel jsem po displeji a tím potvrdil hovor.
,,Ano Ashi?" promluvil jsem jako první
,,Luku, hele jak se dostaneme domů?? My se s Liz na pobřeží ztratili!" si jako ze mě robí srandu?? On mi ztratí sestru??
,,Ashtone, děláš si ze mě prdel?? Ty mi ztratíš sestru??" hulákal jsem na něj.
,,Klid Luku, jsem tu s ní, jen jsme prostě zabloudili, mohl bys nám přijít prosím naproti?" to si ze mě dělá prdel ne??
,,Člověk ti svěří ségru a ty mu ji ztratíš, to si s tebou vyřídim, jo a já teď nemůžu pošlu Cala, tak se s vámi spojí, já mám na spěch, jen hlavně zůstaňte tam, kde jste!! Varuju tě Irwine!" to byla moje poslední slova, típl jsem to a už vytáčel Cala.

,,Ahoj brácha, hele mám menší problém, Ashton se ztratil se sestrou na pobleží, nejspíš někde na skále, no jel bych jim naproti, ale musim si něco nutně zařídit a věř mi, že to nepočká, můžeš to prosím zařídit a zajet pro ně?" snažil jsem se ho přesvědčit.
,,To je idiot, nejkrásnější holka pod sluncem a on ji ztratí." plácnul Cal.
,,Calume!!" houknul jsem na něj,
,,Vždyť je to pravda a neboj, zařídim to, a Ashtonovi dám za ucho!" aspoň, že tak.
,,Děkuju" usmál jsem se i když to on neviděl,
,,Jo, nemáš zač, dělám to pro Liz, já jim zavolám teda a neboj, přivedu ti ji domů!" uklidnil mě a já si oddychl.
,,Děkuju Cale, máš to u mě!" poděkoval jsem mu a byl jsem mu vážně vděčnej, za normálních okolností, bych to zařídil sám, ale musim si zajed pro novou simku.
,,Tak teda zatim!" rozloučil se a položil to. No, ale jakmile to položil se mi znova rozzvoněl mobil tentokrát Ash, toho bych nejradši nakopal do kulí!!

,,Co chceš?" řekl jsem hnusně.
,,Nezlob se na Ashe, je to tak trochu moje vina." jujda! tohle není Ashton.
,,Liz, ale nejde o tohle, ale o to, že mi tě ztratí" bál jsem se o ni a ne málo.
,,Luku??"
,,Ano?"
,,Ty máš strach?" zeptala se a mě začalo pálit v krku.
,,Ne, nemám, proč bych měl mít?" přece jí neřeknu, že se o ni bojim.
,,Luku, nemusíš mít strach, jsem v pohodě, jen nevíme,kudy máme jít, ale neboj, vrátim se ti celá!" acho jo, je tak fajn, škoda že jsem ji nepoznal už dřív, za tohle bych otce zavraždil..!!
,,Dobře, budu ti věřit!" snažil jsem se nemyslet teda na to, že se ztratila...
,,Jo a Luku, máš bobky v kalhotech??" zeptala se já ji nechápal..
,,Co prosim?" optal jsem se a čekal vysvětlení.
,,No Ash se ptá, jestli máš nahnáno?" Ash? To říká ten pravej...
,,To on by se měl bát mi přijít na oči!" informoval jsem je!
,,No možná se bojí, ale jestli ty máš strach z ječících fanynek??? " tak teď už nechápu vůbec.
,,Na co narážíš?" snažil jsem se dostat z ní
,,Já jen, že ta ječící fanynka, co ti volala, jsem byla já, skryla jsem si číslo a chtěla jsem ti říct, že jsme se ztratili, ale nějak jsem se k tomu nedostala." cože??!!

,,Děláš si ze mě prdel?" křičel jsem.
,,Luku nekřič, byla to sranda, a Ash se dost bavil a neboj se, mi brzo budeme doma, tak se měj, ahoj!" dořekla to a ihned to položila ani jsem ji nestihl odpovědět.
Fajn, tak teda jestli tomu dobře rozumím, tak si ze mě pěkně vystřelila, takže nemusim do obchodu, pro novou simku, jede pro ně Calum, takže tam taky nemusim, takže mám volno. SUPÉÉÉR!!

z pohledu Elsy

Ležela jsem pořád na Ashtonovi, takže určitě slyšel každé slovo našeho hovoru. Asi bys se měl vážně bát, protože Luke má o mně doopravdy strach. Bylo to slyšet v jeho hlase.
Mé myšlenky vyrušilo opět zvonění telefonu. Ash to okamžitě vzal
,,No nazdar, Cale!" řekl docela hnusně, teda na to, že nás má vysvobodit.
,,Nazdar Irwine, ty dostaneš teda do držky, ztratit tu nejkrásnější holku pod sluncem!" křičel na něj... Jako vážně nejkrásnější? To si mě asi s někym spletl, to nemohl myslet mě...
,,Já jí neztratil, my zabloudili!" hájil se.
,,Nekecej, ono je vlastně oboje to samé." vykládal na druhý straně hovoru Cal.
,,Není, je v tom podstatnej rozdíl, ztratit, znamená, že nevíš, kde je, ale já tu jsem s ní a nevíme, kudy dál, takže jsme zabloudili!" vysvětloval mu.
,,Aha, ta to díky za vysvětlení a kde vůbec jste?" zjišťoval.
,,No je tady dost velkej strom a nějaká naučná cedule, kde jsou nakreslení ptáci." informoval ho.
,,Cedule, a je naní nějaký číslo, ty umíš určitě číst a řekneš mi jaký že?" dobíral si ho s humorem Calum.
,,Náhodou číst umim a náhodou dost dobře, je tam osmička." řekl mu Ash.
,,Super, tak já jsem za půl hodiny u vás a varuju vás! Nikam nechoďtě!" hrál si na důležitýho Calum a pak položil hovor.
Já si jen v duchu pořádně ulevila, že se odsud dostaneme, že se převlíknu a to nejhlavnější, že se najim, protože mám už pořádněj hlad!!! Ash si uklidil iPhone a pak se na mě usmál, já mu úsměv oplatila.