Půlnoční sen ⅭⅥ.

1.6K 104 0
                                    

,,Takže víc nežli Cala?" mrkla na mě.

,,To jsem neřekla!" vyplázla jsem na ni jazyk.

,,Ale určitě si to tak myslela." usmála se a dala mi pusu do vlasů.

,,To nevíš!" odtáhla jsem se od ní decentně a mírně jsem se ušklíbla.

,,Já vim, že ho miluješ, taky proto mi daváš košem, ale jsi už dost stará na to, aby sis rozhodla, jak půjdeš dál. Ty sis vybrala tuhle cestu a já ji respektuji." začala filozofovat a z očí jí tekly slzy.

,,Nebul mami!" přitáhla jsem si ji k sobě a utřela jí slzy, které vyronila.

,,Jen nemůžu uvěřit, jak hrozně moc jsi mi za poslední měsíce vyspěla!" řekla a znovu mě políbila.

,,Jsem to pořád já neměj... ten skype pořád jede!" došlo mi najednou a pak jsem slyšela Calův výbuch smíchu! S mamkou jsme si sedli na gauč a mamka Calovi domlouvala a tak. Po asi necelých šesti hodinách jsme hovor ukončili a s mamkou jsme si pustili Garfielda.

Ve škole to všechno dobře dopadlo a čas běžel hrozně rychle, než jsem se nadála, byl tu víked a s ním i odlet do Sydney. Neskutečně moc jsem se těšila, ale zas na druhou stranu se mi nechtělo nechat tu mamku samotnou s Timem. No samotnou, jak se to vezme, konečně se dokopali k žádosti o adopci dítěte. Už nad tím přemýšlí dlouho, protože mamka už vlastní děti mít nemůže. Před asi pěti lety přišla při autonehodě o vaječníky. Tenkrát to neřešila, ale není to tak dlouho, co Tim přišel s tím, že by chtěl prcka. Dost ho ranilo, když se to dozvěděl, a tak začli uvažovat nad adopcí a až teď jsem je k tomu dokopala. Aby tu nebylo ticho a smutno, když tu nebudu.

,,Mami, mám tě hrozně moc ráda i když to mezi námi někdy nebylo nejlepší, tak jsi ta nejlepší mamka, jakou kdy člověk může mít a ty Time, i přes to, co se mezi námi odehrávalo, tak jsi ten nejlepší druhej táta, jakýho můžu mít!"oba jsem je mačkala v objetí a nechtěla věřit tomu, že je opouštím. Nikdy by mě nenapadlo, že od mamky odejdu tak brzo. Hrozně moc mi bude chybět. Ona, Tim, barák plný vzpomínek, Londýn... prostě všechno, ale zase začíná nová etapa.. Etapa jménem Sydney!

,,Taky tě máme rádi a brzy přiletíme." usmál se Tim a drtil mě v objetí. Poslední velké objetí plné slz. A pak dlouhá cesta, tentokrát jsem letěla sama, takže to bylo o něco horší, ale je to jiná cesta. Hrozně moc se těšim. Nemůžu se z toho stále vzpamatovat, že něco takovýho mamku vůbec napadlo.

Nakonec se ten dlouhý a úmorný let dal přežít. Rychle jsem vyběhla z letadla a běžela směr vstupní brána. Už z dálky jsem je všechny viděla. Stáli tam a vyhlíželi mě. Škoda že oni nemohli ke mně, určitě by se rozeběhli, ale tak jsem to udělala já. Jako neřízená střela jsem si to kličkovala mezi všemi lidmi, proběhla jsem vstupem a skočila na Cala. Dlouze jsem ho políbila a smála jsem se na něj jako na andílka. Dobu jsme tam stáli v objetí, drtil mě svou silou a láskou.

,,Pustíš mě prosím?" šeptla jsme mu do ucha, on se usmál a zakroutil hlavou, ale přeci jen mě pustil. Skočila jsem na Ashe a dlouho ho mačkala. Je fajn vědět, že už od nich nemusim.

,,Mikey, tak co věděl sis beze mně rady?" rejpla jsem si do něho, když jsem dovolila Ashově krvi zase prudit.

,,Tak hele, tohle si vyprošuju!" zamračil se na mě, ale já ho místo toho taky objala.

,,Kdes nechal přítelkyni?" zajímalo mě, protože Mali mi tu dost chyběla.

,,Má prý něco neodkladýno, ale už se na tebe moc těší" usmál se a já se přesunula na Luka.

,,No, já myslel, že na brášku jsi zapomněla." odfrkl si Luke a stáhl si mě do objetí.

,,Na takovýho magora? Nikdy!" zasmála jsem se a Cal se začal smát ,,Nic si z něj nedělej, on je větší magor." šeptla jsem mu trošku hlasitěji.

,,Já to slyšel!" urazil se .

,,Hmm, měli bychom jít pro věci, doufám, že máte velký auto tu, protože já toho mám docela hodně!" ušklíbla jsem se na ně a táhla jsem je k pásu se zavazadly. Postupně jsem jim začala ukazovat na moje kufříky a oni mi je podávali.

,,Doufám, že věci na tour omezíš, s tímhle vším teda rozhodně nevejdeš!" vraždil mě Ash.

,,No počkej, to teda jedu, všechno je důležitý!" zamračila jsem se na něj.

,,Lásko, s tímhle se nevejdeme do busu ani nikam jinam, se divim, že se to do toho letadla vlezlo, takže se budeš muset omezit!" obejmul mě zezadu Cal, dal mi pusu do vlasů a rukama mi sjel na boky. Luke ho vraždil pohledem...

,,Měli bychom jít, ať se to nesemele, mohli by přijet novináři a všechno ostatní." vypadlo z Mika, měl pravdu, je divný, že tu nikdo není, ale jedině dobře.

,,Díky bohu, že tu nejsou!" zamodlil se Ash, vzali jsem všechny věci a sunuli jsme se k autu. Naložilo se a vyjelo směr domov.

,,Vem to k nám, je to blíž, tak ať si něco nechá u mě." pronesl Cal kousek před odbočkou.

,,Tak na to zapoměň!" řekl Luke a zatočil na druhou stranu, nežli bydlí Cal.

,,Si to přenesu!" odfrkla jsem si ,,A kdy že se odjíždí na tour?" zajímalo mě to, kluci nemají moc velkou pauzu, takže se každým dnem asi pojede.

,,Zítra." řekl Luke, jakoby to byla samozřejmost!

,,A kdy jste mi to chtěli říct?" vraždila jsem je! Jak mi to mohli neříct??

,,Tak zabaleno máš, tak co řešíš?" nechápavě se na mě podíval Mike

,,Musim si prý přebalit, ale jo, neměl by to být problém"

,,Ti pomužu" usmál se Cal a pak jsme zastavili. Já se běžela přivítat s Liz a tátou a kluci mi vynosili věci. Měla jsem jich vážně moc, ale tak stěhování je hold stěhování.

Po náročném přivítání jsem si to zamířila do sprchy a pak rovnou do postele, kde už čekal Cal i s povlečením. On ho má snad všude.

,,Chyběla jsi mi, i když to bylo jiný nežli předtim." usmál se a přitáhl si mě k sobě.

,,Taky jsi mně chyběl." Přikryla jsem nás, hlavu jsem si položila na Cala a nějak rychle jsem vytuhla.

Ráno mě probudil šimravý polibek na rty.

,,Který prase!!??" nadávala jsem. Cal tohle určitě nebyl, otevřela jsem oči a nademnou se skláněl Ash.

,,Jak si věděla, že to není Calum?" nechápavě se na mě podíval.

,,On umí líbat!" odfrkla jsem si a vyplázla jsem na něj jazyk ,,A taky voní a má jemný rty." hodila jsem na něj úšklebek a vstala jsem, zamířila jsem si to do koupelny, vzbudit Cala a dolů na snídani.

,,Dobré ráno!" hodila jsem úsměv na všechny strany, mile mi ho taťka s Lukem oplatili. Zasedla jsem ke stolu a začala jsem se ládovat tousty.

,,Kam jsi mi zmizela? Mě někdo objal, já myslel, že to jsi ty, na slepo jsem tě chtěl políbit a místo toho jsem se jen lekl Ashtona!" zamračil se a přisedl si. My se všichni začali smát, smála bych se tam dál, ale protočil se mi žadudek a já cítila svou snídani v krku. Vyběhla jsem na záchod a obsah mého žaludku skončil v záchodové míse. Fuuj! Umyla jsem se a šla jsem si, samozřejmě s Calovou, Lukovou, Mikovou a Ashovou pomocí, přebalit. Jen mi vyndávali obsah kufrů a přeskádali ho ve stokrát menším měřítku jinam. Prej, tohle ti stačí, budeme si tam prát, takže to máš v poho řekl Mike a ukázal asi na hromádku dvaceti kusů oblečení. To myslí vážně? Já čtvrt roku budu někde cestovat a má mi stačit dvacet kusů oblečení? Pohled alá děláš si prdel ho neminul. Ještě pár věcí jsem si tam přihodila, no pár... "pár" Přihodila jsem tam ještě nutnosti jako je žehlička, kulma, fén, tuna kosmetiky a prostě všechno ostatní, nakonec jsem stejně měla dva kufry a menší tašku, protože já se uskromnit nenechám.

,,Heleďte lidi, ještě máme chvilku času, co si zahrát Twister?" vypadlo z Mika a odběhl pro krabici s tou pitomou hrou.



Půlnoční sen||Calum HoodKde žijí příběhy. Začni objevovat