Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅧ.

,,Cale, i mě je hrozně líto, že jsem vás nemohla poznat dřív, tebe, Luka ale i Ashtona s Mikem. Jste vážně fajnoví kluci a hrozně mě sere, co jsem si o vás myslela, ale víš, já.. nevěděla jsem o tom. Já vůbec neměla tušení, že mám bratra. Táta se na nás vykašlal, když jsem byla ještě dítě. Je mi to vážně líto a asi ho kvůli tomu budu nadosmrti nenávidět"

,,Je to škoda, jsi vážně fajn holka a to jsem přišel i za tak krátkou dobu a nejen na to!" mluvil, jééé..,..jak krásně se to poslouchalo!
,,Cale i ty jsi ten nejvíc fajn kluk, jakýho jsem kdy poznala."
,,Liz? Musim se ti s něčim přiznat.." řekl skoro šeptem.
,,No? Poslouchám." řekla jsem, ale Cal už nic říct nestihl.
,,Liz, přijeli naši, tak se začni chystat!" vběhnul ke mně do pokoje Luke a kecnul si na postel, nejradši bych ho zabila, nejenže si sednul mezi mě a Cala, ale teď díky němu nevím, co mi chtěl Cal říct...
,,Jasný, neboj, vše zvládnu!"
,,Ehm... co si vezmeš na sebe? Já jestli si mám vzít džíny a nebo oblek" cože? On má v plánu vzít si oblek??? Nad tím jsem neuvažovala.
,,Luku, to se ptáš ty mě? Jak dlouho znáš mámu s tátou?" nasadila jsem na něj pohled alá myslíš to vážně??
,,Tak já abych nešel v džínech a ty nepřišla v nějakejch nóbl šatech!" kouknul na mě a čekal odpověď.
,,No, jak říkáš ty, nóbl šaty tu stejně nemám, takže si vezmu asi legíny a košili, takže si džíny klidně vzít můžeš." mrkla jsem na něj a přesunula jsem se do šatny. Vytáhla jsem tyrkysovou košili s krajkou a černý legíny a šla jsem zpět ke klukům.

,,To je hezká košile!" cože? bratr mi pochválí košili? Tak to sem ještě neslyšela, aby kluk chválil holce oblečení.
,,Díky, tu jsem dostala k Vánocům od Tima." řekla jsem a usmála jsem se, ani nevim proč, ale prostě mi to přišlo přirozený.
,,Tu si teda bereš?" optal se a já kývla.
,,Proč tě to zajímá?" vyptávala jsem se jako malá holka
,,Abych se mohl sladit, jdu na to, tak v 5,45 buď dole!" upozornil mě a vypařil se. Věci jsem položila na židli a sedla jsem si vedle Cala, chtěl něco říct, ale nedovolila jsem mu to.
,,Nikam nepůjdeš!" promluvila jsem hned na něj a on se začal smát.
,,Ale proč?" usmál se a čekal odpověď..
,,Co ale proč?" nechápala jsem.
,,Proč nemám chodit." odpověděl na moji otázku a teď čekal na odpověď svou.
,,Řekněme, že nechci, aby jsi šel." věnovala jsem mu jeden z mých úsměvů a dala jsem mu pusu na tvář.
,,Za co?" kouknul na mě a já nevěděla, co mu na to mám odpovědět.
,,Že tu zůstaneš." upozornila jsem ho a topila se v jeho očích.
,,Jenže já neřekl, že tu zůstanu, já přijdu zase zejtra a navíc Luke není zrovna rád, že tu jsem s tebou" tak tohle ne Hoode!! Tohle ne!!!
,,Ale...chtěla jsem něco říct, ale umlčel mě polibkem, jenže než jsem se z toho vzpamatovala, byl už pryč. Ani jeho číslo nemám, abych mu zavolala. No nic, pěkně si to vypije...

Svlíkla jsem ze sebe tílko a šortky a natáhla jsem se pro košili.
,,Tak nakonec jdeme o půle..." říkal Luke, který vtrhl nečekaně do mého pokoje. Civěl na mě jako vyvoraná myš. Po dnešku jsem to už vážně neřešila.
,,H-hm" odkašlala jsem si a jen se usmála. On na mě civěl jako sluníčko. ,,Aby ti voči nevypadly z důlků a do pusy nevletěla moucha!" křikla jsem na něj a vzápětí se začla nehorázně smát. Oblíkla jsem si košili a tím částečně zmírnila Lukův výhled. Koukala jsem na něj, byl to pohled k nezaplacení a přitom jsem si zapínala knoflíky u košile. ,,Ještě něco potřebuješ?" houkla jsem na něj a v duchu jsem se smála.
,,No.. já, jen, že to máš špatně zaplý" řekl a ukázal mezi prsa. No jo kluci, proletělo mi bleskurychle hlavou a zapínala jsem si znova košili. Pro můj úspěch jsem ji zapla a byla mi akorát.
,,Děkuju a teď už můžeš odejít!" řekla jsem mu "mile" a vyplázla jsem na něj jazyk. Jen se na mě usmál, otočil se a odešel.

Božéé!! co to mám za bratra.....
Nasoukala jsem se do legín a přemýšlela jsem, co s hlavou. Do jedný ruky jsem vzala žehličku a do druhý kulmu. Tak a teď babo raď!!
No, Luke je takovej šikulka, on mi určitě poradí. Šla jsem teda k němu do pokoje. On neklepal, tak já taky nebudu, proletělo mi hlavou a to byla asi ta chyba...
Vešla jsem k němu do pokoje a stál tam jenom v boxerkách. V jedný ruce držel tričko a druhou si prohrabával vlasy. Ach kluci.... Moje oči byly vystaveny jeho tělu. Awww Chtělo se mi na něj jen tak koukat, ale nechtěla jsem bejt jako on, takže jsem se ihned vzpamatovala.
,,Bráško, potřebuju pomoc!" promluvila jsem na něj a on se usmál .
,,No? S čimpak?" mrknul na mě a mou hlavou proletěly jeho myšlenky.
,,Prasáku." prskla jsem na něj a schovala ruce za záda.
,,Já? Nikdy!!!" hrdě řekl a já vybuchla v obrovký záchvat smíchu.
,,Pravá nebo levá??" zeptala jsem se ho a on na mě nechápavě koukal ,,Pravá nebo levá? Nemůžu se rozhodnout." upřesnila jsem mu to.
,,Levá" řekl s úsměvem a já zpoza zad vytáhla levou ruku. Byla v ní žehlička. Sama pro sebe jsem se usmála a pak šeptla na Luka
,,Díky" otočila jsem se a šla zpátky k sobě do pokoje. Kulmu jsem uklidila a žehličku jsem zapojila. Tu chvilku, co se nahřívala jsem si přinesla kosmetiku.

...
S perfektně vyžehlenými vlasy s decentní sponkou a krásnym ksichtíkem jsem s dobrym pocitem opouštěla pokoj. Naposledy jsem se na chodbě zkoukla v zrcadle a pravou nohou jsem vykročila. Vklouzla jsem do svých oblíbených vansek a vydala jsem se za Lukem, kterej už čekal před barákem.
,,Ty vole, jsi kočka!" to jako měla bejt lichotka??
,,Ale jdi, ty kocoure!" říká se to tak ne??
,,Naši tu budou hned!" oznámil mi Luke, když jsem se rozhlížela kolem.
,,Tak jsme tu!" křičeli na nás zezadu ještě než jsem stihla Lukovi cokoliv odpovědět.
,,Ahoj tati, ahoj Liz!" pozdravila jsem je a objala se s nima.
,,No, mám to ale za dceru kočku." složil mi táta kompliment a já se na něj usmála.
,,Děkuju!"
,,No Elso, budeš to tady mít těžký, ale tak aspoň tady na ty kluky nebudu sama!" zasmála se a já se k ní přidala.
,,No, na to už jsem taky přišla!" řekla jsem se smíchem
,,Ne vážně, přála bych si mít za dcerku takovou princeznu!" to měl být další kompliment na moji osobu?
,,Tak ale, já jsem tu taky!" ozval se Luke, stojící zamnou. My se začaly smát a táta se k nám přidal, ale Luke se nesmál, ten se cítil uražený
,,Snad bys nežárlil na svoji mladší nevlastní sestru! " rýpnul si do něj táta a já se zase začala smát. No musim říct, že tohle budou fajn prázdniny.

Po večeři

Večeře byla suprová, strach a tréma ze mě upadly ještě před barákem a já si tak přišla o několik kilo lehčí. Teď momentálně sedíme v autě a jedeme z kina.
Táta i Liz jsou naprosto úžasný a pak se k nám přidal i Luke a začal se bavit taky. Byla to fajn rodinná pohodička. Škoda jen, že jí poznávám až teď. Bylo by fajn jezdit sem na každé prázdniny.
,,Liz, jsme tady!" žduchnul do mě Luke a podával mi ruku, abych mohla vystoupit.
,,Děkuju." usmála jsem se na něj a chytla jsem se ho. Pomohl mi vystoupit a pak za mnou zavřel dveře. Cože byl takovej gentlman

Doma jsem hned zaplula do svýho pokoje, rychle jsem se osprchovala a uvelebila jsem se ve svý posteli. Jé, jak se v ní krásně leželo, mnohem lepší ležli ta Lukova.
Užírala jsem se v peřinách, když zrovna někdo zaklepal.
,,Ano?" křikla jsem a dovnitř nakoukl Luke.
,,Počkat?? Já mám slyšiny a nebo halucinace." rejpla jsem si do něj a on jen vyplázl jazyk.
,,Hahaha, přišel jsem se zeptat, jestli nechceš spinkat zase u mně!" nasadil ten jeho nevinný úsměv, kterýmu bylo těžké odolat
,,Tahle postel je pohodlnější!" řekla jsem po pravdě a pozorovala, jak se Lukův výraz mění.
,,Prosííím!" škemral jak kluk, co chce koupit nový autíčko.
,,Ne, ani mě nenapadne, tahle postel je stokrát pohodnější!" vycenila jsem na něj zuby a lstivě jsem se usmála.
,,Když říkáš pohodnější, tak pohodnělší!" vešel ke mně do pokoje a zavřel za sebou dveře. Začal se svlíkat. Kurva Lucasi, co to vyvádíš!!!!!??

,,Co to kurva má bejt?" žádala jsem vysvětlení, ale on se vysvlíkal dál.
,,Tebe neučili se svlíkat?" řekl si v naprostim klídku. Stál tam jen v boxerkách a pak se na mě zákeřně podíval.
,,Hemmingsi na to zapoměň!"vyjekla jsem na něho a sledovala jeho ruce, jak chytají len jeho trenek s tučňáky.