Půlnoční sen ⅬⅩⅤⅠ.

1.6K 116 14
                                    

,,Jenže, jak můžu nebrečet, když s ním nemůžu být, Ashi, mě to ničí, chápeš to? Nemůžu ho ani obejmout, protože mám o něj strach, vždyť ho zničí." řekla jsem zoufale.

,,Doufejme, že ho to někdy přejde." ušklíbl se.

,,Jdeme zpátky?" šeptla jsem potichu, Ash kývnul, obejmul mě kolem pasu a vyšli jsme ze záchodů.

,,Teď tě zabije nejen Cal, ale i Luke." šeptla jsem mu a usmála se.

,,Snad ne." a přitáhl si mě k sobě ještě víc, pomalu jsme šli k ostatním. Jako bych to neříkala, hned nás zabíjeli oba pohledem. U Luka to chápu, ale že i Cal...

Sedli jsme si zpátky, Luke nic neříkal. Vytáhla jsem si mobil. Calum mi odepsal ani jsem si toho nevšimla

a myslíš si, že mě to neničí? Ničí a moc, ale já přísahám že doma seru na Luka, vždyť jsi říkala, že Liz tě podporuje ne? Tak snad s ní by šlo nějak domluvit, aby s Lukem promluvila :D přečetla jsem si těch pár řádků a do očí se mi zase vrhly slzy. Ach jo....

Seru na něj a už vůbec s nim nebudu v jednom baráku!!! a je mi jedno, co si o mně kdo pomyslí... Calume.... ani nevim, co jsem tímhle chtěla napsat, ale odeslala jsem mu to

,,Co tam pořád lovíš?" řekl naštvaně Luke.

,,A co ti je do toho, všímej si svýho!" odsekla jsem ho.

,,Nebuď drzá." cože? Já nemám bejt drzá, vrazila jsem mu facku.

,,Já nemám bejt drzá? Tak tohle jsi posral!" křikla jsem na něj.

,,Co si to dovoluješ?" okřikl mě okamžitě a vrazil mi taky jednu.

,,Jsi normální? Tobě snad už uplně hráblo!" začal na něj ječet.

,,Mohli byste se prosím vás chovat normálně a nedělat rozruch?" přišla k nám letuška. My vlastně zapomněli, že jsme v letadle a všude kolem jsou lidi.

,,Omlouváme se" řekla Mali a ta ženská odešla ,,Už toho mám dost, Luku nech toho, vážně děláš jenom problémy!" vybuchla Mali.

,,Tak si všichni polibte prdel, jdu si sednout jinam." řekl nasratě, zvedl se a odešel.

,,Už bylo na čase." pronesla jsem, ale Luke mě ignoroval.

,,Jsi v pohodě?" optal se mě Ash.

,,Jo, nebyla to zas tak velká facka." usmála jsem se trošku.

,,On ti dal facku?" vykřikl Calum a otočil se na mě.

,,Jo, ale nic to není." snažila jsem se ho uklidnit, přejel mi po tváři a smutně se usmál.

,,Myslim, že jen tak nepřijde" pronesla M.ali

,,Myslíš?" otočil se na ni Calum.

,,Asi jsme ho hodně nasrali, ale může si za to sám" ani to nedořekla a Calum už seděl vedle mě. Okamžitě jsem ho objala. Mačkali jsme se navzájem. Ash si přesunul dopředu na Calumovo místo.

,,Jak moc to bolí?" smutně se na mě podíval.

,,Ne tolik, jako že nemůžu být s tebou." usmála jsem se a přilepila jsem své rty na ty jeho. Ták strašně mi chyběly. Moje droga, bez který jsem teď na dně.

,,Liz." šeptnul.

,,Ano?" usmála jsem se a něj.

,,Budeš teď bydlet u mě?" šeptnul, tak ráda bych, ale abych se nějak nedotkla Ashe, přece jenom už to mám domluvený s Ashem

Půlnoční sen||Calum HoodKde žijí příběhy. Začni objevovat