Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅩⅠ.

„Tohle je teda srab, tak on se vsadí a ještě uplácí cizí snídaní, to máš teda fajn bratra." řekl a vytahoval iPhone ,,Zavoláme to Mikovi!" rozhodl a ve mně hrklo.

„Ne! já mu taky pomůžu, aby to bylo fér!" usmála jsem se na něj.

„No to by mě zajímalo, kdo to teda vyhraje!" zhodnotil a jen se usmál.

„A co vůbec vaříš?" vyptával se.

„Hmmm, co by sis dal?" docela mě to zajímalo.

„Lasagne!" vystřelil z čistajasna.

„Lasagne jo? No tak já ti je uvařim." usmála jsem se na něj a jemu se rozzářily oči.

„To jako vážně?"skákal tři metry radostí, božéé, jak malej...

„No, jestli je chceš, tak proč ne." usmála jsem se na něj a on se rozplýval.

„Liz už ti někdo řekl, že jsi poklad?" co prosim??!!

„Ne, to teda neřekl." hřálo mě to u srdce, že to řekl on, on, ten slavnej...

„Tak ti to teď říkám já!" usmál se opět a já se rozplývala, naklonil se ke mně a dal mi pusu na tvář.

,,Děkuju." cejtila jsem, jak se červenám, a tak jsem sklopila pohled ,,Co zatim budeme dělat? Luke jel na nákup a neříkal, kdy se vrátí." pronesla jsem, abych zanesla tu trapnou chvilku, že jsem zčervenala.

„No, to nevim, asi tě teď utýrám k smrti za to, že jsi mě probudila!" křikl a já okamžitě zdrhala.

„To si mě ale nejprve musíš chytit!" řvala jsem na něj a utíkala do obyváku, proběhla jsem na chodbu a pak na do koupelny.

„Mně Loylová neutečeš!" křičel, ale to já už byla zpátky v kuchyni a běžela jsem přes verendu na zahradu.

„To říká kdo?" houkla jsem na něj zpátky a prchala jsem, co mi nohy stačily.

„Tak zahrada jo?" křičel a to sotva popadal dech. Na chvíli jsme zastavila a on taky zpomalil.

„Jestli jsi stejně dobrej zpěvák jako sportovec, tak to potěš koště!!" zařvala jsem na něj a v tu chvíli jsem vybuchla smíchy.

„Cože jsi to říkala?" hulákal a rozběhl se zamnou.

„Uznej, že jsem vyhrála!" škádlila jsem ho a vběhla jsem zpátky do baráku. Vzala jsem to chodbou a vchodovými dveřmi zase ven.

„Kurva, kde jsi? Okamžitě toho už nech!" řval celej rozčílenej.

„Venku!" křikla jsem na něj zpátky a sedla jsem si na lavičku. Nijak jsem nebyla vidět, ale já viděla moc dobře. Zrovna přicházel Luke. Ruce měl plný tašek, usmíval se a šel si nějak z vesele. No jenže, pak se ze dveří vyřítil Calum a napálil to přímo do Luka. Tou rychlostí ho svalil a spadli oba na zem.

„Kurva Hoode, co tady děláš??!!!" řval, jak nejvíc mohl, mno, já to už nevydržela a propukla jsem v ten nejvetší smích.

„Doprdele Elso, já tě zabiju jednou!" křičel Calum a nevinně se pak usmál na Luka.

„Co to má znamenat?" zvídal Luke celej rozčílenej.

„Sorry, ale za to si poděkuj sestře." řekl a já šla k nim. Nedokázala jsem odolat a prostě jsem si je musela vyfotit. A ne jednou, ne pětkrát, ale hodněkrát.

„Co to jako děláš?" nechápavě na mě čuměl Luke.

„Posílám pár fotek Mikovi a Ashovi" řekla jsem a Luke vypadal, že za chvíli vybuchne.