Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅭⅠ.

,,Mějte se tu. " rozloučila jsem se naposled se všemi a ruku v ruce jsme se s Calumem vydali do terminálu.
Usadili jsme se, udělali si pohodlí a Calum pustil film.

,,Co to bylo s tim Ashem?" začal téma.

,,Co přesně myslíš?" podívala jsem se mu do očí.

,,Vážně ti to mám všechno vyjmenovat?" řekl podrážděně.

,,Nemáš na co žárlit, je to jen kamarád a jen jsem se a ním loučila, kdy si myslíš, že ho uvidim??" snažila jsem se mu to vysvětlit.

,,A ta pusa?" zvedl obočí,říkal to dost hodně naštvaně.

,,Krátkej polibek,nic víc,nic míň, Calume, vážně žárlit nemusíš, nemáš na co. To ty jsi tu ten, co se má, na tebe by měli žárlit." přitáhla jsem si ho k sobě a letmo ho políbila, on se ale odtáhl.

,,A tobě by bylo příjemný, kdybych před tebou políbil někoho, třeba fanynku?" vyštěkl na mě.

,,A proč bys jako líbal fanynku? Jakej bys k tomu měl důvod?" vyčítavě jsem se na něj podívala.

,,A jakej si měla kurva důvod ty?" zařval a já se ho bála, vážně mi to bude vyčítat? Rozloučení s nim??!

,,Děláš si prdel? Jakej jsem měla důvod? Ty sis asi nevšiml,že sem se loučila a letim domů, pryč ode všech, vážně mi budeš vyčítat, že jsem se rozloučila? Víš jak je to těžký?! Ne nevíš, tak mi to nevyčítej a táhni radši do prdele!!" vyjela jsem na něj, zvedla jsem se a chtěla jsem odejít,ale on mě chytnul za ruku a stáhnul mě zpátky.

,,Kurva, pusť mě" vyškubla jsem se mu a utekla jsem uličkou,aspoň,že jsme měli první třídu a nikdo tu moc nebyl.

,,Liz, počkej" křičel za mnou, ale já ho ignorovala a dál běžela na záchod, vklouzla jsem tam, ale než jsem stihla zamknout, byl tu a ve dveřích měl nohu.

,,Co po mě chceš?!" ječela jsem na něj.

,,Promluvit si!" vyštěkl ,,Ne tady a v klidu." snažil se zmírnit svůj hlas.

,,Co když nechci já!" křikla jsem na něho zpátky.

,,Liz, prosím uklidni se, omlouvám se, vím, že to máš teď těžký, že to pro tebe nebylo lehký, všechno to bylo tak narychlo, chápu tě, ale zase na druhou stranu musíš chápat ty mě, nebylo nejlehčí koukat se na tebe, jak jsi políbila někoho jinýho nežli mě." konec věty utišoval ani bych se nedivila, kdyby mu tekly slzy, má pravdu, neměla jsem to dělat.. pomalu jsem otevřela dveře. On vážně brečel... Obejmula jsem ho a zvedla jsem mu hlavu, utřela jsem mu těch pár slz.

,,Nebreč, nabrečel jsi se za poslední dobu víc, než je povoleno." usmála jsem se ,,Omlouvám se." šeptla jsem a čekala jsem jeho rekci.

,,Ne já se omlouvám, měl jsem to pochopit, vim, co pro tebe kamarádství s Ashem znamená." řekl poklesle.

,,Nežárli," usmála jsem se a dala mu hubičku na tvář, čapla jsem ho za ruku a táhla ho zpátky k sedadlům. Znova jsem se uvelebili, tenktokráte v míru a pustili jsme si ten film od začátku. Nějak mi ušel ten název, ale bylo to nádherný... Žádný rvačky, násilí a takový ty kraviny, co kluci milujou, nic takovýho...

,,Jakže se to jmenuje?" optala jsem se znova.

,,Hunger games." mno to už samo o sobě nezní vůbec zle....

,,Aha, asi si ustelu nevadí?" podívala jsem se na něj a vytáhla jsem deku a polštář.

,,V pohodě." usmál se,zaklapl noťas a strčil si sluchátka do mobilu.

,,Chceš taky to vytáhnout?" podívala jsem se na něj.

,,Stačí polštář, přikrejem se společně," usmál se.

,,Ok." podala jsem mu polštář a přikryla jsem nás. Calum mi podal sluchátko, který jsem okamžitě strčila do ucha. Zrovna hrála songa od KP Unconditionally, podle Calumova úšklebku to typuju na Katy po celou cestu.

,,Nevadí?" šeptnul asi po pěti minutách, to mu to teda brzy došlo...

,,Jasně, že ne." usmála jsem se a přitulila jsem se k němu ještě víc.

,,Dáte si něco k jídlu?" objevila se vedle nás letuška a usmívala se, Calum se na ni taky culil, trošku jsem do něj drkla, ok, tak trošku víc...

,,Hmm já bych si dala caesar salát jestli máte a tady přítel si dá býčí varle, pěkně propečený!" měla jsem co dělat, abych nevybuchla.

,,Co prosim? Ne já si dám hranolky." uculil se, fajn, tak vnímal,

,,Dobře, tak chvilku počkejte." usmála se a pak odešla.

,,Co to mělo být?" propalovala jsem ho pohledem.

,,To bych se chtěl zeptat taky, jaký býčí varle? Cos to mlela za nesmysli? A to jak jsi do mě nenápadně drkla... a pak kdo žárlí." usmál se a přitáhl si mě k sobě ,,Miluju tě." šeptnul mi do ucha.

,,I já tebe." usmála jsem se a poupravila jsem si polštář.

,,Tak tady to máte." podala nám letuška naši objednávku, měla jsem takovej pocit, že říkala, za chvilku, ale tak nevadí. Pustili jsme se do jídla a pak jsem usla. Ráno, tím myslím, když jsem se probudila, nekoumala jsem čas, protože bych se určitě zhrozila nad tím, jak dlouho ještě poletíme, Calum spal. Byl tak roztomilej. Neubránila jsem se a prostě jsem ho musela vyfotit. Mám takových fotek snad teda milion, ale to je jen malý detail.

Vstala jsem a došla jsem si na záchod a pak pro něco na snídani. Calunovi jsem nic nebrala, nechala jsem ho dál spát, proč ho budit, když je ve stavu bezstarostí. Zapla jsem si Poslední píseň a nechala svůj mozek dále relaxovat.

,,Ty asi hodně miluješ Miley, co?" promluvil na mě a já se lekla.

,,Hm no, ve filmu jo." usmála jsem se a dál se věnovala obrazovce.

,,Kolik je hodin?" optal se, neznala jsem odpověď, tak jsem jen mikla rameny ,,Tak se podívej, ne?" upozornil mě a pak se zamračil.

,,Podívej se sám, já to nechci vědět, nechci se zhrozit nad tím, jak dlouho ještě poletíme". uculila jsem se na něj a čekala odpověď typu ty ses snad uplně zbláznila, ale naštěstí se nic takového nestalo.

,,Taky pravda," usmál se a přisunul se ke mně. Společně jsme dokoukali konec filmu a pak mi došlo, že Miley je na tom vlastně podobně jako já....

,,Calume, chceš se jet podívat pak na fotbal?" napadlo mě v tu chvíli a tak jsem to plácla

,,Na fotbal? To myslíš vážně?" rozzářily se mu oči.

,,Liverpool určitě hrát bude." rozvedla jsem svou původní myšlenku.

,,A děláš si ze mě prdel? Liz, já tě miluju!" přitiskl své rty na ty moje. Tak takovou reakci jsem vážně nečekala, jenže jsem se hned odtáhla, protože jsem neměla dostatek kyslíku.

,,Taky tě miluju." usmála jsem se na něj.

,,Ale počkej, vždyť Liverpool je na druhý straně." řekl vyděšeně.

,,No a co, letadlo snad poletí a když ne, tak taky je klub v Londýně, takže třeba budou hostit Liverpool." usmála jsem se a znova se mi přisál na rty a já se znova po nečekané reakci odtáhla.

,,Ty jsi ta nejlepší holka na světě." usmál se, pak jsme si dobu povídali, vyprávěla jsem mu o mámě a o naší rodině o Timovi a prostě o všem, nejakým možným způsobem jsme se upovídali až k přistávání. Připoutali jsme se a v objetí jsme přistáli. Nestášim ten tlak na uši. Pobalili jsme si věci a vystoupili jsme z letadla. V hale na nás už čekala máma s Timem, přivítali jsme se a pak jsme se vydali pro naše tašky, naložili jsme se do auta a vyrazili jsme domů.

,,Mami kolik je hodin?" zjišťovala jsem, protože mě to docela zajímalo.