Půlnoční sen ⅬⅧ.

1.9K 118 3
                                    

,,Jdeš se semnou najíst? " prosebně jsem se na něj podívala, jen kývnul hlavou, vytáhl peněženku a vyrazili jsme.
Pomalu jsme si to kráčeli uličkou letadla. Všude bylo ticho, až mi to přišlo divný.

,,Pane bože to je Calum""začala ječet nějaká holka, Calum se jen usmál.

,,Ten tvůj Calum?'' vyptávala se jí nejspíš mamka. Bylo to hezký. Ta holka se zvedla a šla k nám.

,,A-ahoj.'' usmála se.

,,Ahoj'' pozdravili jsme ji oba společně.

,,Můžu se s tebou vyfotit?"usmála se na něj a on se usmál na ni.

,,To víš,že můžeš'.' odstoupila jsem od nich.

,,Chcete vyfotit?'' usmála jsem se na ně.

,,Děkuju.''podala mi foťák a přimáčkla se ke Calumovi. On k ní taky. Zezadu ji obejmul. Zamračila jsem se.

Zaostřila jsem foťák a vyblejskla jsem je.

,,Děkuju'' usmála se mile.

,,Počkej, ještě jednu.'' přitáhl se ji k sobě, dával ji pusu na tvář. Tak nepříjemně mě bodlo u srdce, ale vyfotila jsem to.

,,Panebože!'' ječela ta holka a padla mu kolem krku, podávala jsem jí foťák a zamračila jsem se.

,,Děkuju a pozdravuj kluky.'' usmála se na ni a on jí to oplatil, pak se otočila a odešla.

,,Já to viděl.'' pronesl.

,,Co jako?'' odsekla jsem ho.

,,Je to jen fanynka.''usmál se a chytnul mě zezadu kolem pasu, nic jsem mu neodpovídala ,,Liz proboha nemáš na co žárlit.''řekl a v tu chvíli bych mu nejradši nakopala.

,,To jsi takhle hodný ke každý fanynce?'' řekla jsem hnusně.

,,Co si dáš k jídlu?'' změnil téma, když jsme přicházeli k baru.

,,Neodpověděls'' jsem asi hodně protivná,..

,,Ano, ale vždyť to jsou jen obyčejný fanynky " v tu chvíli jako by ve mně vybuchla atomovka ,,Tebe miluju a to se nezmění."usmál se a políbil mě na krk.

,,Omlouvám se.'' šeptla jsem a malinko jsem se na něj usmála.

,,To je v pořádku, víš co se říká, Nežárlim, jen mám strach, že o tebe přijdu.'' usmál se na mě a já mu úsměv oplatila. Přitáhla jsem si ho k sobě. A políbila jsem ho. Z malého polibku se stal trošku větší.

,,Liz, co si dáš k jídlu?" mrknul na mě, porozhlídla jsem se po meny a do oka mi padly palačinky s nutelou.

,,Palačinky." uculila jsem se a Calum se na mě usmál.

,,Jsi roztomilá." políbil mě na čelo a rukou mi sjel na zadek.

,,Co to bude?" usmála se na nás obsluha za pultem.

,,Palačinky s nutelou, šunkovou pizzu, fantu a ?" kouknul na mě, na náznak, abych to dopověděla.

,,Ledový čaj."

,,Dobře, tak se posaďte, já vám to donesu." uculila se na Caluma, jen jsem se na ni zamračila a přitáhla jsem si ho k sobě, jéé, jak jí zmizel úsměv. Posadili jsme se k okýnku.

,,Bože, proč si nikdy nedaj pokoj?!" postěžoval si Calum a to se divim.

,,To nevim, nejradši bych jim ale urvala všechny vlasy." zamyslela jsem se a on se zasmál.

Půlnoční sen||Calum HoodKde žijí příběhy. Začni objevovat