Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅬⅩⅩⅨ.

Vklouzla jsem do tepláků a volné mikiny a běžela jsem pro čerstvý pečivo. Cestou jsem si koupila kafe ve Starbucks a spěchala jsem domů.

Vzhůru byla akorát pořád Liz s taťkou. Pečivo jsem dala do koše na stůl a přindala jsem tam talíře a příbory. Musela jsem se nad svým dílem usmát. Vyfotila jsem to a hodila na IG, pak jsem se vydala vzbudit kluky. Nejdřív Mika s Ashem, ty spali ve společnym pokoji, nejdřív jsem skočila na Mika a začala jsem ho lechtat, ten začal pištět jako holka, takže vzbudil i Ashtona

,,Ses posral, co ječíš?" ozval se Ash.

,,Dementi, co jí děláte?" přiběhl rozespalý rozčílený Calum, já s Ashem jsme se začali smát.

,,Broučku, jen jsem lechtala Mika." usmála jsem se na něj.

,,To jako vážně? Miku? ten tvůj ječák..." začal se smát taky.

,,Máte dole snídani, já jdu vzbudit medvěda Luka." usmála jsem se na ně a vydala jsem se za nim do pokoje, pomalu jsem mu skočila na břicho, nehorázně se lekl, než stihl ale jakkkoliv reagovat, spustila jsem já.

,,Snídaně je dole." usmála jsem se a on taky, chtěla jsem z něj slíz, ale stáhnul si mě k sobě, koukal mi do očí ,,Luku nevim, co máš v plánu, ale nic nedělej." šeptla jsem.

,,Víš že Calovi závidim?" vyšlo z něj a já to čekala, přesně jsem věděla k čemu se chystá.

,,Jsi můj bratr." upozornila jsem ho.

,,Ale nevlastní!" ušklíbl se na mě.

,,Ale pořád jsi!" vyplázla jsem jazyk a on v ten moment přilepil své rty na ty mé, pokusila jsem se odtrhnout, ale chytil mě zezadu za hlavu a držel mě, bouchala jsem ho do hrudě a po chvilce se odtáhl ,,Tohle nejde, Lucasi!" zamračila jsem se na něj a vstala jsem.

,,Pamatuješ na první den? Když jsme se viděli poprvé? Na ten večer? Já jo! A žere mě, že se Calum má tak, jak se má." řekl smutně.

,,Luku, pochop, jsi můj bratr, nejde to a taky Caluma miluju, promiň, ale musíš to pochopit a zkus mu nějak ublížit a je po tobě a tohle, co se tu teď stalo si nech laskavě pro sebe, já to nikomu neřeknu!" mluvila jsem dost vážně.

,,Co nikomu neřekneš??" objevil se ve dveřích Calum

,,To ti právě neřeknu." usmála jsem se na něj a šla jsem s ním dolů. Kluci si akorát sedali ke stolu, a tak jsem jim nandala ještě teplý vajíčka.

,,Taková luxusní snídaně, to už jsem dlouho neviděla." usmála se Liz.

,,Děkuju, dej si taky, udělala jsem toho víc i pro vás." usmála jsem se na ni a vyndala jsem ještě z ledničky máslo, položila jsem ho na stůl a vydala jsem se nahoru za Lukem, jenže jsme se srazili ve dveřích kuchyně, obešla jsem ho, čapla jsem ho za tričko a táhla jsem ho za sebou.

,,Dokážeš si představit, co by se stalo, kdyby Calum přišel dřív?" zabíjela jsem ho pohledem.

,,Omlouvám se, ale mám tě rád jinak nežli jenom jako sestru. Mám tě rád jako Ash" vyšlo mu z úst a já na něj čuměla jak na debila. Jak jako Ash?

,,Jako Ash?" zopakovala jsem nejistě.

,,Ty to nevíš? Tak to jsem řekl asi něco špatně!" zkrabatil čelo a chtěl odejít, ale nedovolila jsem mu to.

,,Tak a teď si promluvíme." vytáhla jsem ho narohu do pokoje a kecli jsem si tam na postel.

,,Nechci to rozebírat." šeptl.

,,To mě nezajímá, už jsi to nakousl, tak do dožer!" vraždila jsem ho pohledem.

,,Mno prostě je několik druhů lásky, rodičovská, přátelská, kamarádská, sourozenecká, obdivující, tu chovají fanynky, pravá, tak ty miluješ Caluma a pak ta mězi tou pravou a kamarádskou. Přesně tak tě mám rád. Hodně mi na tobě záleží a není to sourozenecká láska ani ta kamarádská. Je to ta nešťastná láska, se kterou nemůžeš ńic dělat." řekl sklesle, na konci se mu dost zlomil hlas.

,,Ale proč?" koukala jsem se na něj.

,,Proč tě miluju?" teď jsem cítila, jak mi puklo v srdci. Nemůže mě milovat! Je to můj bratr, nemůžu mu ubližovat.

Nechápavě jsem se na něj koukala a pak jsem nepatrně přikývla.

,,Protože jsi kouzelná, jsi holka, kterou by chtěl každej kluk, jsi přesně ta princezna, pro kterou bych jel na bílém koni, kdybych nějakýho měl a tys nebyla zadaná." posmutněl.

,,Luku, prosím musíš mě pustit z hlavy, tohle nemá cenu." obejmula jsem ho, ,,Tak strašně bych ti chtěla nějak pomoc, ale nevim jak." políbila jsem ho na hrudník.

,,Ty s tim nic neuděláš, to jen já se špatně zamiloval." usmál se a pak mi dal taky pusu do vlasů ,,A prosím, odpustíš mi to, co jsem udělal před chvílí?" koukal mi do očí a pak přešel na moje rty.

,,Luku nemysli na to" varovala jsem ho a pak jsem se zvedla ,,Odpustim." šeptla jsem, když už jsem brala za kliku. Seběhla jsem dolů do kuchyně a taky jsem se nasnídala.

,,Lásko, dneska jedeme do studia, musíme nacvičit tu novou písničku, snad si ji ještě pamatuješ, kluky totiž napadlo, že bys ji s námi mohla pozítří zahrát na konzertě." usmál se.

,,Co? Já? Na to zapomeňte, nebudu s vámi vystupovat před davem tisíců fanynek." protestovala jsem.

,,Prosím, jen to s námi odehraješ a já tě oficiálně představím." usmál se a chytnul mě za ruku.

,,Když to nejde, nemůžu vám líst na pódium a už vůbec nemůžu Ashtonovi obsadit bicí!" mrkla jsem na něj.

,,Baby, mě to ale navadí, mile rád ti ho půjčím." usmál se na mě.

,,Tak ti teda pěkně děkuju" zavrčela jsem na něj a podívala jsem se na Caluma.

,,Prosím, hodně to pro nás znamená." usmál se a podíval se prosebně na mě.

,,Budete mít z ostudy kabát." zasmála jsem se ,,Ale když vám to nevadí." naklonila jsem hlavu a mile jsem se usmála.

,,Nevadí, ty nám ostudu neuděláš." řekl Ash a sladce se na mě usmál, až teď mi došlo, co předtim Luke řekl, že mě má rád jako Ash. A potom mi odvyprávěl ten dlouhej sloh zakázaný lásce. Teď mi to zapadlo do sebe, Ash mě má rád stejně jako Luke a to znamená, že i on se trápí? To nemůže být pravda, proč je tolik lidí nešťastných. A co Megan, vždyť...

,,Ashi? Můžem si promluvit?" odstoupila jsem od tématu.

,,Mno jasně, začni." usmál se a skenoval mě pohledem.

,,Já myslela sami." usmála jsem se a zvedla jsem se, čapla jsem ho za ruku a odvedla jsem ho na zahradu. Sedla jsem si do houpací sítě a on vedle mě.

Koukla jsem se na něj a usmíval se jako bezstarostný dítě. Možná je mnou zaslepen, ale to nemůže, tomu se musí zabránit, chtěla jsem tohle téma nějak rozebrat, ale bála jsem se jeho reakce. Co když by se nepřiznal, co když se na mě naštvě, bude se ke mně chovat pořád stejně? Proč je to všechno tak nehorázne komplikovaný... Sakra, proč mi on neřekl, co ke mně chová za city a musela jsem se to dozvědět takhle dementně??

,,Ashi?" prolomila jsem to ticho.

,,Ano?" usmál se a dál mě skenovat, chtěla jsem se ho zeptat, co ke mně cítí, ale přišlo mi to blbý, takže jsem zvolila jinej způsob...