Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅩⅩ.

,,Děkuju, jsem hroznej vůl." usmál jsem se. Jsem rád, že mám zpět aspoň jednoho svýho kámoše.

z pohledu Elsy

Seděla jsem u sebe na posteli a snažila jsem se nebrečet. Jsem vážně husa, ale takhle to bude lepší, vždyť by ho Luke umučil. Už takhle mu dává do těla a ještě, kdybychom spolu něco měli. Luke by to neunesl, tohle je lepší. No tedy, doufám, že na mě Cal není nasranej, proteže bych nerada zničila naše přátelství, ale co jsem mu sakra měla říct?? Cale, taky tě miluju, ale Luke by tě jinak umlátil. To asi ne, to by nebylo nejlepší řešení.

,,Liz?" klepal na dvěře Ash.

,,Ano brouku?" rychle jsem si setřela slzy, stejnak pozná, že jsem bulela, to by si všimnul i slepej.

,,Co tu sedíš tak zalezlá, pojď dolů!" zněl pozitivně, snad mi spraví náladu.

,,No, já, mě se tam nechce." řekla jsem potichu a on si přisedl ke mně.

,,Liz, co se stalo, proč sakra brečíš?" no neříkala jsem to, že si všimne??

,,Stejská se mi po Londýně." plácla jsem to první, co mě napadlo, snad tomu aspoň trošku uvěří.

,,Liz, pojď sem." pevně mě obejmul ,,To bude dobrý, máš tu nás" usmál se, tak je to v poho, uvěřil mi to, ach ti kluci, nikdy na holce nepoznají, když se trápí.

,,Pustíme si nějakej film?" navrhla jsem, protože se mi nechtělo jít, ani dolů, ani tady být sama.

,,Klidně, jakej?" kouknul na mě pohled alá chci horor.

,,Nějakou komedii, máš něco? Já mám u sebe všechno už okoukaný." řekla jsem kapánek smutně.

,,Jo, tak já pro to dojdu." usmál se a odešel. Došla jsem si do koupelny opláchnout obličej a nějak jsem se dala kapku do kupy.

,,Kam jsi mi zmizela?" staral se.

,,Nikam bobane, tak tam něco zapni." rozkázala jsem mu a přečesala jsem si culík.

,,Můžu se uvelebit v tvojí posteli?" křiknul na mě.

,,Jasně, že můžeš." křikla jsem na něj s radostí v hlase, až se divim, kde se vzala.

,,Děkuju." křiknul na mě, když už jsem byla v pokoji, koukal do kompu, takže mě neviděl.

,,No krásně si hovíš." usmála jsem se na něj a skočila jsem k němu. Pustil film, podle titulků jsem ho nepoznala, tak se nechám překvapit. Hlavu jsem si opřela o Ashe a chytla ho za ruku.

Asi v půlce filmu jsem postřehla, že Ash usnul, byl tak sladkej, spal jak miminko. Zaklapla jsem noťas a zavřela jsem oči.

Probudil mě Ashton, kterej se zvedal.

,,Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit, ale psala mi mamka, že mám přijet domů." koukal na mě omluvně.

,,V pohodě, jen je škoda, že musíš." usmála jsem se na něj.

Chjo, co já tu budu dělat, Cal je na mě určitě naštvanej, já bych na něj byla asi taky. Bože!! Proč jsem se musela zachovat tak dementně...

,,Tebe něco trápí, je to na tobě vidět, tak až se vrátim, tak mi to povíš!!!" usmál se ,, Tak zatim." usmál se znovu a odešel.

Tak jsem tu zase zbyla sama, vytáhla jsem Hvězdy nám nepřály a začetla jsem se. Po chvilce mě vyrušilo klepání na dveře.

,,No?" houkla jsem a ve dveřích se objevila Liz.

,,Ahoj zlato, myslíš, mohla bych tě poprosit o pomoc?" koukla na mě a doširoka se usmála. Luke to má po ní. Taky se takhe doširoka usmívá.

,,Jasně, s čimpak?" optala jsem se, jen doufám, že to není matematika, protože to není moje silná stránka.

,,No, mám tu pár faktur a potřebovala bych je zařadit. Není to nic složitýho, jen podle datumů. Tuhle jsem o to žádala Lucase, ale z vysoka se na to vysral. No a já to potřebuju na zítra a on tu bohužel není a já musím ještě nějaký papíry dovyplnit." říkala celá zničená, bylo mi jí líto.

,,Ráda ti pomůžu, pokud nepůjde o jakýkoliv počítání. V tom jsem levá jak sviň." řekla jsem jí a začala jsem se smát, ona se přidala po chvilce taky.

,,Děkuju a neměj strach, nic na výpočty tam nemám." zasmála se, popadla jsem iPhone šla jsem s Liz do pracovny. Nikdy předtím jsem tu nebyla. Měla tam velký dva stoly a počítač. Velkou skříň plnou šanonů. Zeď byla vymalovaná modře a visely na ní fotografie. Ona s taťkou, Luke, oni všichni. Pak tam byla nějaká holka s Lukem, to je asi Phoebe. Byla krásná. Vlasy měla blonďatý a krásně se usmívala. Byla tu na více fotkách. Ani nevim proč, ale chtělo se mi brečet, tak jak jsem se na to koukala, tak to prostě ty moje emoce nezvládly. Brečím skoro pořád. Sice jsem ji neznala, ale musela to být prima holka. Je mi to hrozně líto.

,,El, stalo se něco?" vyptávala se Liz.

,,Já jen...je mi to líto." odmlčela jsem se a jen pozorovala fotku, kde ji Luke drží v náručí a ona zdá se, že křičí. Krásná to momentka.

,,Chybí tu." řekla potichu, nechtěla jsem ji rozbrečet, ale stalo se. Pořádně jsem ji objala. Brečela mi do ramene a to já se neudržela a brečela jsem jak malá.

Slzy nám tekly oboum proudem.

,,Liz, já se omlouvám, já jen, že jsem si prostě vzpomněla, jsem hodně citlivá." brečela jsem.

,,To je v pořádku, nemáš se za co omlouvat, prostě občas to na člověka přijde." pevně mě stiskla a pak se dotáhla ,,Pustíme se tedy do toho? Abychom to stihly totiž." navázala zpět téma a kapinku se usmála.

,,Dobře, tak kde mám začít a co mám dělat?" zajímala jsem se, utřela jsem si slzy a pořádně se vysmrkala.

,,No, tak tady je hromada faktur, tu máš šanon a musíš je seřadit podle datumu, ten je vpravo nahoře." usmála se a položila přede mne nemalej štos papírů. Hned vedle toho dva šanony.

,,Ok, kolik mám času?" zeptala jsem se pro jistotu, protože je to podstatné.

Po třech hodinách jsme to úspěšně dokončily a já se přesunula dolů na večeři.

,,Tak co máme k jídlu?? Hádám pizzu že?" křikla jsem na kluky do obyváku.

,,Máš ji na lince." zvolal radostně Ash.

,,Hmmm děkuju."řekla jsem ironicky, popadla jsme svojí krabici s pizzou, a šla jsem za klukama do obyváku. Byli tam všichni čtyři, bez řečí se cpali pizzou, pohled k nezaplacení.

Sedla jsem si ke Calovi, on se ně mě jen tak divně podíval a pak se dál cpal pizzou. Byla to divná večeře. Tichá, že by se tu každej s každym pohádal???

S divným pocitem jsem dojedla a došourala se zpátky nahoru do pokoje. Po chvilce přišla Liz.

,,Zlato, ty sis něco udělala s Calumem?" vybalila na mě zničehož nic, nic jsem jí neodpovídala, jen jsem mlčela a koukala do země ,,Já vidim, jak jste oba celej den mrtví. Vždyť normálně jste plní života a bavíte se, ale dneska jste každej v jiný části domu, jste zalezlí a mlčíte jak hrob." pokračovala dál. Já stále mlčela, co jí na to mám asi tak říct??

,,Když já mu nechci ublížit, snažím se ho chránit." promluvila jsem, možná bych jí to mohla říct, ale asi by měla stejnej názor jako Luke, takže ne!! neřeknu jí to.

,,Ale dost ho to mučí." jako bych to nevěděla, ale tohle je to lepší řešení.

,,Liz, prosím, já se o tom nechci bavit." řekla jsem tiše, ani to nebyla tak úplně lež, je prostě se s ní o tom nechci bavit. Nechci ji říct, že ho Luke mlátí a že se hádají kvůli mně a že to celé vyvolala vlastně Phoebe. Nechci se prostě bavit na tohle téma s ní.