Půlnoční sen ⅩⅬⅡ.

2.1K 115 2
                                    

,,Cale, chcete hodit k vám?" optala se, možná to je dobrej nápad, asi by nechtěl bejt s klukama.

,,Děkuju, že může Liz spát u nás?" zeptal se, určitě to vadit nebude, Liz to pochopí.

,,To víš, že jo." usmála se a rozjela to. Cal se zase o mě opřel. Tričko mi pomalu, ale jistě promáčel...

Když nás Liz dovezla k Hoodovým, nikdo doma nebyl. Cal se zhroutil na pohovku a slzy se mu pustily proudem. Obrovský Niagáry, divim se, že jako kluk má tolik emocí. Sedla jsem si k němu a pevně ho objala. Stiskla jsem mu ruku a drtila jí v té své.
,,Cale, bude to dobrý, Mali to zvládne." šeptla jsem mu a ještě víc si ho přitáhla.
,,Jenže já mám strašnej strach." pokusil se aspoň o něco mezi vzlyky.
,,Bude to dobrý." znovu jsem mu šeptla, on si na mě lehnul. Hlavu měl na mém klíně a brečel, a tak jsem ho aspoň hladila po zádech.

O deset dní později

Každej den chodíme za Mali, kluci jdou občas s námi, snažej se Cala přivést na jiný myšlenky a rozveselit ho, ale moc se jim to nedaří. Ani na kytaru nehraje, doma je ohromný ticho. Většinou se vrátíme ze špitálu, dojde se osprchovat, mezitím mu udělám něco k jídlu a pak zaleze do postele. Joy je z toho na prášky.

Zítra jedeme pro Mali, konečně jí pustí. Cal je jako vyměněnej, konečně je zpátky můj Calum, ten Calum, kterýho Luke tak nesnáší, ale chápe, že celou tu dobu jsem tu s nim.

S Mali jsme se za těch pár dní poznaly a dokonale si padly do oka, Cal pak už ani semnou za ní tolik nechodil, protože nám nerozuměl. Nechápal naše debaty o blogerkách a nákupech, mno taky jakej kluk by to chápal.
,,Calume, máš jídlo na stole." houkla jsem na něj přes celej barák, když se dobelhal ani neusedl ke stolu.
,,Dal bych si předkrm." mrkl na mě a skousnul si dolní ret. Než jsem stihla cokoliv říct, už byl nalepený na mých rtech. Nešlo nespolupracovat. Přimáčkl se na mě a jazyk mi strčil až do krku. Na nic nečekal a stáhnul mi triko, on to své ani neměl, takže jsem to měla jednodušší. Rozepla jsem mu pásek a stáhla mu kalhoty, letěly někam hodně daleko, za nimi i ty moje. Než jsem se nadál, ležela jsem na zemi, na té ledové zemi a to se mi nelíbilo, proto jsem nás rychle přetočila. Cal té situace využil a zbavil mě i podprsenky. Svojí rukou jsem zablouila k jeho boxerkám a stáhla mu je. On si chvilku hrál s lemem mých kalhotek, ale pak je lochtavým způsobem stáhnul. Celá jsem se zachvěla, všimnul si toho. Jeho kamarád začínal nabírat velikosti a docela se dobýval. Koukala jsem mu do očí a v duchu jsem se smála. No ale pak mi došlo... Zvedla jsem se

,,V zadní kapse u kalhot." šeptnul, nechápavě jsem se na něj koukala, ale teda nakonec jsem čapla jeho kalhoty a šáhla mu do zadní kapsy.

,,Hmm, normálně se nosí kondom v kapse?" koukla jsem na něj a zvedla oči.

,,Normálně s tebou jo." usmál se, zalezla jsem k němu a políbila ho. Z ruky mi vyrval kondom a nasadil si ho, chytnul mě kolem pasu o přetočil nás. Už zase jsem ležela na té studené podlaze. Než jsem se vzpamatovala, už jsme cítila, jak nabírá na rychlosti a mému tělu se dostává pocit volnosti.

,,Calume!" křikla jsem jeho jméno a mám takovej pocit, že i sousedi to museli slyšet, naše vzdechy se linuly po celém baráku.

,,Co kdybych teď přestal a dali bychom si to ještě jednou?" mrknul na mě.

,,Tak na to ani nemysli!" myslela jsem, že ho rozdrtím!!! Naštěstí se ale nestalo, protože Calum svojí práci dokončil. Spokojeně jsme leželi v objetí nazí na studené podlaze v kuchyni. No co víc si přát...


,,Ještě nikdy jsem si to s nikým nerozdal na podlaze v kuchyni." pronesl v celku zajímavou poznámku, protože já taky ne.

,,Hmm, nejsi sám." dala jsme mu pusu na hrudník a zvedla jsem se.

,,Kam jdeš?" smutně se na mě podíval.

,,Jdu, nerada bych, kdyby nás tu někdo takhle vidět, zaprvý by to nebylo asi vhodné a za druhé, kdo ví, jestli by pak chodili do kuchyně." usmála jsem se na něj a on se rozesmál.

,,Hm, to máš asi pravdu." usmál se a natáhl ruku, si jako myslí, že ho budu vytahovat? Tak on mě povalí na podlahu a pak ho ještě musim zvedat, no to jsou móresy toto!!

Pomohla jsem mu na nohy a podala mu jeho berličky, který spadly na zem.

,,A oblečení by nebylo?" smutně šeptnul.

,,To je výchova toto, si tě budu asi muset převychovat." pronesla jsem drzou poznámku. Posbírala jsem naše oblečení. To svoje jsem si zmuchlala do klubíčka a to jeho jsem po něm hodila.


,,Jdu do sprchy." usmála jsem se na něj, než stihl cokoliv říct, zase jsem mluvila já ,, A sama" ušklíbla jsem se a kráčela si to ke koupelně. Oblečení jsem hodila na zem a vklouzla do sprcháče. Ani ne minutu potom se ke mně vloupal Calum, no že mě to hned nenapadlo.

,,Jenže já jsem taky špinavej." usmál se a dal mi pusu. Proudy vody po nás stékaly a naše těla se o sebe navzájem třela.

,,Calume! Chovej se jako dospělí člověk a ne jako puberťák!" sykla jsem, když se plazil po mém těle.

,,Ježiši já nemůžu za to, že ten kout je tak malej." bránil se.

,,Jo, a proto za sebou máš tunu místa." usmála jsem se.

,,Mno, tak mi je zima." pokoušel se o novou odpověď.

,,Hm, ale já nejsem teplá Hoode." chytla jsem výtlem .

,,Tak to mi je jasný, ale víš, držení rovnováhy je složité na jedné noze." pokračoval dál.

,,Vedle tebe je zeď." pokračovala jsem dál...

,,Tak ale, víš jak složitě se mi ty odpovědi vymýšlejí?" kouknul na mě smutně a spojil naše rty. Byl to dlouhý polibek a trval by věčně, kdyby...

,,Calume, jsme doma." ozvalo se ze zdola.

,, Jé je, naši." pronesl nepříjemnou poznámku...


Půlnoční sen||Calum HoodKde žijí příběhy. Začni objevovat