Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅩⅣ.

,,Já nikam nejdu, zůstanu tu s nim, okamžitě mě pusťte!" ječela jsem a kopala a mlátila a dělala jsem všechno proto, abych mohla bejt u Cala....

,,Ne, okamžitě mě tam pusťte!!!" ječela jsem přes celou chodbu a pořád jsem sebou cukala, kopala a dělala vše pro to, aby mě pustili.

,,Buď zticha, takhle mu moc nepomůžeš, laskavě se uklidni!" řvala na mě ta sestra, ani se jí nedivim, já potkat holku, jako jsem já, tak se asi zcvoknu.

Po dalších několika minutách boje s tou gorilí sestrou vyšel z pokoje doktor s kamenou tváří. Ve mně hrklo, uklidnila jsem se a čekala, co z něj vyleze.

,,Je v ohrožení života, přesunu na jednotku intenzivní péče se nevyhne, zatím nám není známo, čím toto bylo způsobeno, ale během následujících vyšetření zjistíme víc." řekl a já netušila, jestli se mám radovat, že to přežil a nebo mám brečet, že je v ohrožení života.

,,Kdy ho budu moc vidět?" zeptala jsem se a doufala jsem, že brzo.

,,No dneska určitě ne, ale zítra možná." řekl a pak odešel.

O pár dní později byl Cal mimo ohrožení života. Jeho zástavu způsobila alergická reakce na prášky proti bolesti.. Chudák, bylo mi ho strašně líto. Musí trpět a to jen kvůli mně, kdybych ho nehonila, tak by to takhle nedopadlo.

,,Myslím, že si ho budete moc zítra po ranní vizitě odvést domů, je na tom už dobře, následky to vypadá, že žádné nebudou." řekl doktor a usmál se na mě. On se na mě usmál!!...počkat.. cože?? Vykolejilo mě víc to, že se na mě usmál starej plešatej dědek než to, že si budu moc Cala odvýst??!! jsem teď nejvíc šťastná, jak můžu být....!!!

,,To-to-to jako vážně?" vykoktala jsem ze sebe, protože jsem tomu nemohla uvěřit...

,,Ano, jeho stav se natolik zlepšil, že ho není potřeba déle ho tu zdržovat" řekl a mně se rozzářily oči.

,,Do-dobře, tak já si pro něj zítra přijdu, tak se mějte." rozloučila jsem se s nim.

,,Hezký sny" usmál se a pak odešel. Já rychle vzala nohy na ramena a prchala jsem ven ze špitálu. Doběhla jsem bus a do třiceti minut jsem byla doma.

,,Lukuuuu!!!" zařvala jsem, jakmile jsem přešla práh baráku.

,,Co je, snad nehoří?" hulákal on na mě zpět.

,,To ne, ale mohlo by, Cala zejtra pustěj, takže pro něj zajedeme a Mike s Ashem se postaraj o párty v pěti!" usmála jsem se na něj a odhodila tašku na židli. Z ledničky jsem vytáhla bramboráky a pěkně jsem se nasytila. Zalezla jsme do pokoje a chvíli jsem si četla, no chvíli, po první stránce mě to omrzelo, a tak jsem si šla napustit vodu do vany. Horká voda a plno pěny.

,,Liz, zahraješ si semnou něco na PS?" přiběhl zamnou do pokoje Luke

,,Ne broučku, jdu do vany, napouští se mi voda." smutně jsem se na něj koukla a on se zákeřně usmál.

,,Můžu s tebou?" oči mu svítily jak hvězdy.

,,Na to zapomeň!" odpálkovala jsem ho a šla jsem si do šatny pro čistý tričko, když jsem se vrátila, Luke už tu nebyl, nejspíš odešel. Šla jsem tedy do koupelny, kde jsem se svlíkla. Kurva.. tu vodu jsem určitě nevypínala... ale to je jedno, strčila jsem jednu nohu do nohy a pak jsem se příšerně lekla. Něco mě za tu nohu chytlo.

,,Ty píčo!" dostala jsem ze sebe ani nevim jak a celá jsem sebou cukla. Pak se z vody vynořil Luke a začal se nehorázně smát. ,,Ty kreténe!" začala jsem na něj ječet a nějakym způsobem jsem mu dala i facku...