Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅦ.

,,Pustíme si nějakej film?" navrhl a já s nim vyjímečně souhlasila.

,,Konečně něco rozumnýho!" rejpla jsem si do něj. Vstala jsem a vytahovala notebook.

,,Všechny moje nápady byly a jsou fajn!" bránil se zase jako malý dítě.

,,To si teda rozhodně nemyslim!" namítla jsem ,,Co si pustíme? Něco konkrétního nebo stačí žánr?" vyzvídala jsem, protože jsem netušila, na co se rád kouká...

,,Hmmm." nahlas zapřemýšlel ,,Asi nějakou komedii, co tam máš zajímavýho?" koukal mi přes rameno. Tajně jsem doufala, že kouká do notebooku a ne za moje tílko, ale vzhledem k tomu, že nic neříkal, jsem asi tušila dobře.

,,Tak co?" promluvila jsem na něj po chvíli ticha.

,,Jo, jasně, hmm tak co třebááá." natahoval hlas a snažil se zjistit, co mám za filmy.

,,Hele nespletl ses kapku? Myslím, že filmy jsou v notebooku a ne za tílkem." řekla jsem s vtipem a čekala jeho reakci.

,,No sorry no, tak tam něco vyber." řekl uraženě a odtáhl se ode mně.

,,Já to nemyslela zle, Hoode!" drkla jsem do něj ,,Komedii teda jo?" ujistila jsem se.

,,Jo jasně, ale jestli chceš horor, tak klidně můžeme!" kouknul na mě a já hned věděla, proč chce horor!

,,HOODE, já nejsem blbá!! Ne, nepustim tam horor!" okřikla jsem ho a pustila jsem Neighbors. Uvelebili jsme se v posteli.

,,Jsi nějaká bystrá Nehemmingsová." cože? Nehemmingsová!! tomu jsem se musela zasmát ,,Nevim, čemu se směješ, když film ještě nezačal!"

,,Tobě brouku." opřela jsem se o něj a noťas jsem nám položila na nohy a sledovala jsem začinající titulky.

Pořádně jsme se nasmáli, je to výborná komedie. Miluju Efrona, je to bůh, stejně jako Hood. No tomu jsem se musela zasmát. Ale zase na druhou stranu Hood je lepší nežli Efron.

,,Víc co bych chtěl umět?" prolomil ticho.

,,Ne to teda vážně netušim." odpověděla jsem a doufala, že nemyslí zase na nějakou prasárnu...

,,Číst lidem myšlenky, ten tvůj výraz a tvoje oči, na co jsi myslela?"

,,Na tebe!"

,,Cože?!"

,,Kurva! já to řekla nahlas..." okamžitě jsem uhla pohledem a čuměla na zeď naproti, protože film už skončil.

,,Liz??" promluvil takovym tim milým hlasem, váhala jsem, jestli mám reagovat a nebo ne, radši jsem nijak nereagovala a koukala jsem na tu zeď naproti. Byla modře vymalovaná a nebyla na ní jediná závada...

,,Liz??" promluvil na mě znova, ale mojí pozornost měla stále zeď naproti.

,,Baví tě hodně pozorovat tu zeď?" neodpovídala jsem, nevěděla jsem, jak bych měla reagovat..

,,Fajn, když si stoupnu před tu zeď, budeš pak tvou pozornost věnovat mě?" škemral a já zvažovala odpověď, ale než jsem si ji stihla promyslet, stál opřený o zeď a ruce měl roztáhnutý

,,Cale, uhni, vadíš mi ve výhledu" dostala jsem ze sebe ani nevim proč ale prostě to ze mě vypadlo...

,,No tak věnuj svojí pozornost tý hnusný zdi." řekl, sebral se a odešel, stihnul pořádně prásknout dvěřmi a dupat po schodech.

Okamžitě jsem vyletěla z postele a běžela za ním.

,,Cale, počkej, nechoď nikam!" ječela jsem za nim.