Půlnoční sen ⅬⅩⅦ.

1.7K 111 0
                                    

,,Chybí mi ten starej Luke, hrozně bych chtěl, aby to bylo jako dřív." spustil Mike a všichni jsme se tam tulili jak tučňáci

,,Můžu taky?!" ozvalo se nejistě za námi.

Chvíli nikdo nic neříkal, až po chvilce se ozval Mike.

,,Hm, no jasně tučňáku." usmál se a řekl to z vesela, bála jsem se, že tohle nikdo neřekne a já bych to nerada říkala.

Ulevilo se mi a myslím, že asi všem, nedokázala bych to přenýst přes srdce, že by si Luke něco udělal.

Luke se k nám okamžitě rozeběhl a vmáčkl se mezi mě a Caluma... Kam taky jinam, ale což, aspoň, že měl tu odvahu přijít za námi, když jsme mu takový, jaký jsme.

,,Já... omlouvám se vám, hrozně mě to všechno mrzí... nechci vám ničim, teda nechci nám ničit život, všechno je na hovno, nechci se hádat, moc mě to mrzí." spustil ze sebe Luke a z očí se mu spustily slzy.

,,A tak proč to děláš?" ozval se Ash, jsem ráda, že se na to zeptal právě on.

,,Já, mám strach, strach, že se to stane zase." šeptnul.

,,Co by se mělo stát?" nechápavě se na něj podíval Ash.

,,Luku, neměj strach, sakra, já jsem s Calumem v bezpečí, stejně tak se mi může stát cokoli kdykoliv jindy. Může mě zajet auto, když půjdu s Mali ven, můžu sníst otrávenej kousek pizzy,když s ebudeme s Mikem ládovat, můžu dostat infarkt, když budu tebe nahánět v zoo u tučňáků, může se mi stát cokoliv, tak nevidim jedinej důvod, proč tohle všechno... Já myslela, že ty a Calum jsem si na tolik blízcí, že si důvěřujete, myslíš si, že by dovolil, aby se mi něco stalo? Já teda doufám, že ne. Luku, já vim, co se tenkrát stalo, ale neměj o mě strach." nevim, jak to ze mě vypadlo, ale prostě to bylo venku.

,,Jakto, že o tom víš?" dostal překvapeně ze sebe.

,,Řekl jsem jí to." šeptnul Calum ,,Copak si myslíš, že mě to nebolí? Vědět, že ke mně ztrácíš důvěru?" řekl dost ublíženě.

,,Ale proč jste mi sakra nic neřekli?"

,,Co bychom ti jako měli říkat?" vážně jsem ho teď nechápala.

,,Že o tom víš a že no, že jsem se choval jako idiot." sklopil pohled ,,Já... je mi to líto... sakra, mně to tak mrzí, tohle není život, život bez vás,... já... budu mít toho nejlepšího švagra." usmál se.. počkat, cože on to řekl??

,,Co prosim?" vzpamatovala se Mali jako první.

,,Že budu mít toho nejlepšího švagra, co si dokážu představit." řekl to tak hrdě a z obličeje mu vystřikoval úsměv, já byla tak nehorázně šťastná a Calum asi taky. Slova... ty mi nestačily, jen jsem prostě padla Lukovi kolem krku a dobu jsem ho svírala, když už jsem ho konečně pustila.

,,Je mi to hrozně líto. Vím, choval jsem se strašně a vim, jak jsem vám ublížil. Hrozně toho lituju, jsem vážně kretén. Asi jedna omluva to nespraví.. tákže se budu omlouvat pořád." Smutně se usmál ,,Omlouvám se, Omlouvám se tobě Calume, za to, jak hnusně jsem se k tobě choval a za to všechno, co jsem ti udělal, vim, že jsem hroznej kretén a Liz, tobě se omlouvám taky, a kluci, vám se taky omlouvám, všechno mě nehorázně mrzí. Tohle se nemělo stát. Nejradši bych to všechno teď přetočil zpátky o tejden a zažil ho znova. Tohle byl ten nejhorší týden v mém životě a víc takových jich rozhodně nechci." spustil Luke a já na něj civěla s otevřenou pusou, znova jsem ho objala a nějaká ta slzička mi ukápla. Calum si jich všimnul a s úsměvem na tváři mi je utřel.

,,Tak na 5SOS?!" usmál se Calum a natáhl ruku Luke ho ale stáhl k sobě a sevřel ho do obětí. Tulili se tam k sobě jako malý děti. Zase jako nejlepší kamarádi. ,,Jestli ti to prominou i kluci." usmál se a Luke teď vypadal jako nejšťastnější člověk na této planetě.

,,Ty-ty-ty mi odpustíš?" koukal na něj s vykulenýma očima.

,,Nejlepší kamarádi si mají odpouštět." usmál se Calum

,,Děkuju." popadl ho do náručí a začal s ním točit, docela by mě zajímalo, co ho to popadlo

,,Ať mi ho neumačkáš." řekla jsem na skromňačku a Mike, Ash a Mali se začali nehorázně smát.

,,Jestli jí ale cokoliv uděláš, tak si mě nepřej, kámoši, nekámoši, nejlepší, nejhorší! Ručíš za to svým životem a tím pádem i životem kapely a i životem...." nenechala jsem ho to ani doříct.

,,Luku!" napomenula jsem ho mírně, protože jako varování to už vážně stačilo.

,,Promiň." usmál se na mě a pak mě ještě jednou obejmul.

,,Jsem tu pro tebe, kdyby ti cokoliv udělal..." začal zase zvyšovat hlas.

,,Tak ale v zájmu zachování kapely přijde zamnou, to bude bezpečnější." zasmál se Ash.

,,Já jí sakra nic neprovedu!" bránil se Calum, v tu chvíli mi ho bylo docela líto, jak o něm kluci mluvili, že mi něco provede, já vim, že se to kdykoliv může stát, ale sakra, nic se teď neděje, tak nechápu, o co jim jde...

,,Calume, klid" usmála jsem se na něj ,,Hele a co takhle se přesunout už domů, tady na tom letišti se mi vážně nelíbí." pronesla jsem a všichni se kemně přidali. Přesunuli jsme se na parkoviště, kde jsme měli zaparkovaná auta, naskládali jsem se a stejně jako jsme přijeli, jsme i odjeli. Já, Calum a Ash a Luke, Mike a Mali.

,,Bože, tak tohle je nejlepší zpráva dne." usmál se Ash, když nasedl za volant.

,,To mi povídej, jsem ráda, že ho mám zpátky, a nejvíc jsem ráda, že.." Calum mě to nenechal doříct, ale nevadilo mi to, bylo fajn, cítit jeho sametové rty zase na těch mých. Bylo to jiné, po té dlouhé době, vlastně poprvý polibek, který není tajen, jako že to ví Luke a nemá nic proti bylo to takový jiný. Takovej příjemnej pocit u srdce, že vlastně nikomu nelžete a tudíž ho vlastně nepodvádíte.

,,Neznamená, že když o tom teď Luke ví a není proti, že mi tu teď pošukáte káru." ušklíbl se Ash a dělal, že nás nepozoruje v zpětném zrcátku.

,,Ashi, sleduj cestu před námi a né zpětný zrcátko." prohodil Calum, nejspíš si toho taky všimnul.

,,Hlavně nenápadně." drkla jsem do Caluma.

,,No co, nerad bych měl Calumovi mrdky na sedačce." řekl dost varovně a pak se už vážně věnoval řízení, Za to já se věnovala jen Calumovi.

,,Nečekal jsem to." snažil se nahodit aspoň nějakou normální konverzaci, když už se mi dobýval pod tričko.

,,To asi nikdo, i mě tím totálně dostal, myslel jsem si, že bude ještě víc nabručenej, podle toho, jak jsme se k sobě v tom letadle měli. Vážně to nešlo přehlídnout a Luke vás asi hodně pozoroval, protože mi každou chvilku pípla zpráva od něj, že vám mám už něco říct a docela mně to už začínalo líst krkem." ozval se Ash ,,Jo a Hoode,v tomhle autě,... takže si strč ty svoje pracky jinam." přešel honem na jiný téma, on taky dokáže dělat několik věcí najednou a to to prý dokáží jen ženy.

,,Když jinam, tak jinam" ušklíbl se a začal mi rozepínat kalhoty. Schválně jsem neměla nic proti, schválně co na to Ash, docela by mě zajímala jeho reakce.


Půlnoční sen||Calum HoodKde žijí příběhy. Začni objevovat