Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅭⅤ.

Cal jel s námi na letiště, pomohl mi s taškou a pak jsme jak největší ubrečenci pochodovali k terminálu.

Poslední výzva pro cestující letu L-23-3U:2 směr Londýn ozvalo se a já se přestala ovládat.

,,Miluju tě!" šeptla jsem a políbila jsem ho.

,,I já tebe!" aspoň kapinku jsme se na sebe usmáli a pak jsem se obávala toho nejhoršího.

,,Teď mě tak napadlo, Cale, kdybych přistoupila na dálkový studium, dokázal by ses mi tu o ni postarat?" řekla mamka a v očích měla taky slzy, já jsem ji moc dobře nechápala.

,,Po-po-počkat, cože? To myslíte vážně?" začal vyšilovat Cal a já hovno chápala...

,,Jestli teda El bude chtít." podívala se na mě mamka, tak ráda bych ji odpověděla, ale nevim na co.

,,A co jsi říkala předtim? Já tě nevnímala, promiň." řekla jsem a utřela jsem si trošku slzy na ksichtě.

,,Jestli tu chceš bydlet a studovat dálkově." usmála se trošku.

,,Děláš si prdel?!" vyjekla jsem na ni ,,To víš že tu chci bydlet, teda ne, že bych nechtěla bydlet s tebou a Timem, ale tady je tady, neskutečně mi to přirostlo k srdci. Je tu plno hezkých vzpomínek, to v Londýně nejsou......" usmála jsem se na ni a padla jsem jí kolem krku.

,,Pak to dořešíme, teď letíme domů!" usmála se, už jsem nebrečela, je fajn, že napadlo mamku to, co ji napadlo. Cesta ubíhala hodně rychle a já byla myslí pokaždý jinde. Divila jsem se, jak moc rychle jsme byli v Londýně. Na letišti na nás už čekal Tim, naložili jsme věci a vyjeli jsme domů.

,,Nezapomeň, že jdeš dneska už do školy, tak abys na to nezapomněla." připomněl mi Tim.

,,Jojo." řekla jsem otráveně a přesunula jsem se do pokoje. Umyla jsem se, nachystala jsem si školu a pak jsem se vydala dolů napít se, lépe řečeno za mamkou a Timem.

Pomalu jsem sešla dolů. Mamka s Timem seděli v obyváku a něco řešili, já se vydala do kuchyně si pro pití.

,,No já ji chápu. Má tam kluka, bratra, nejlepšího kamaráda a tátu. Proč by se měla tady ničit, když tam může žít!" slyšela jsem Tima, uvnitř mě vypukl ohňostroj, tak strašně jsem se radovala.

,,El, pojď sem prosím" houkla na mě mamka, usmála jsem se sama pro sebe a vydala jsem se za nima

,,S tou Austrálií, předpokládám, že tam asi chceš, takže zítra dojdu do školy a domluvim to." začla z vážna, nemyslela jsem si, že to bude tak snadný.

,,Maminko moje zlatá, já tě tak miluju!!!" padla jsem jí do náruče a drtila ji.

,,Ale ještě to musim domluvit s tvym tátou, třeba nebude souhlasit" dělá si prdel? Jak kurva nebude souhlasit?!!! To teda bude!!

,,Když ne, tak se nastěhuju k Hoodom!" řekla jsem na rovinu.

,,To teda ne, když to nedovolí, tak zůstaneš tu!" řekla vážně a já se zamračila.

,,Myslim si, že tvůj táta s tim nebude mít problém." usmál se Tima, za poslední dobu se nehorázně změnil, podporuje mě a já ho teď opustim, protože jsem našla svýho ztracenýho tátu.

,,Taky si myslim a pokud jo! Tak uvidí!" Tim se tomu začal smát a mamka pak taky.

,,Měla bys jít už do školy, abys nepřišla pozdě." změnila máma téma. Popadla jsem tašku a vydala jsem se teda do školy. Usměvavá plná radosti a energie.