Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅩⅨ.

,,Já bejt na tvym místě, tak jí to řeknu" poplácal mě po rameni a pak odešel.

Chvíli jsem tam seděl a váhal, jestli jí mám opravdu říct pravdu. Ale což, život je příliš krátký na to, abychom ho strávili váháním. Prostě ji někam pozvu a bude to! Z mého přemýšlení mě vyrušilo klepání na dvěře.

,,No!" houkl jsem a dveře se pomalu otevřely, objevila se v nich Liz

,,Mikey říkal, že prý se mnou potřebuješ o něčem mluvit, tak jsem tu." řekla a posadila se vedle mě na postel.

Já toho Clifforda zabiju!! Takhle jsem si to určitě nepředstavoval!!! Tomu teda říkám pomoc.

,,No, jo potřebuju, nevíš kde je Luke?!" optal jsem se radši pro jistotu

,,Šel někam pryč, říkal, že ho do večera čekat nemáme." odpověděla mi na v tu chvíli rychle vymyšlenou otázku.

,,Takže tu bude na chvíli klid jo?" zažertoval jsem

,,No, taky si to říkám, proč to dusno musí pořád vyvolávat?? Vždyť se tu za chvíli všichni uškvaříme."

,,Proč? Protože tě miluju!" vykřikl jsem až potom mi došlo, že jsem to vykřikl nahlas..... no co, aspoň je to venku.

Nic neříkala, jen na mě mlčky koukala. Znervózňovalo mě to.

,,Sere ho to, protože, no... vždyť jsem ti říkal, jak to s Phoebe bylo, prostě má o tebe strach." řekl jsem a málem jsem se rozbrečel i já měl Phoebe neskutečně rád, byli jsme prima parta, já, Luke, ona a Mike. Pak se kolem ní začal motat Lil.. Nikdo ho neměl rád a dopadlo to tak, jak to dopadlo...

,,Cože jsi to říkal?" promluvila po delší pauze ticha, teď jsem nevěděl, co přesně myslí.

,,Co přesně myslíš?" vážně jsem nevěděl, jestli myslí tu první větu nebo tu druhou, ale asi spíš myslí tu první.

,,No proč Luke vyvolává pořád dusno."no jasně, že myslela tu první..

,,Protože tě miluju." šeptl jsem a sklopil pohled. Na ní jsem se radši nekoukal, protože jsem vůbec nevěděl, jak zareaguje.

,,Cale, já..., promiň" řekla a mlčky odešla. Chtělo se mi brečet...

Co jsem si jako mohl myslet? Že by se jako zamilovala do mě? Do kluka, kterýho zná něco přes týden?! To asi těžko, mám vážně v hlavě nasráno...

Asi hodinu jsem byl zalezlej v pokoji, pak přišel Mike, ten idiot. Kvůli němu je na mě teď určitě Liz naštvaná.

,,Co tu sedíš, jak hromádka neštěstí?" spustil, ještě stál ve dveřích.

,,Ty kreténe, ti teda pěkně děkuju, vážně to líp dopadnout nemohlo." spustil jsem na něj, všechno co zrovna ve mně bylo.

,,Neříkej, že ti dala kopačky." řekl sklesle.

,,Hmm, nejdřív seděla a čuměla do blba a pak z ní vypadly tři slova" řekl jsem hodně naštvaně a zároveň smutně.Nikdy jsem se necítil tak sešle. Dneska, vyšplhal jsem se na pozici nejlepšího kamaráda a teď... teď mě určitě nechce ani vidět. Vážně skvělý, proč já všechno vždycky takhe poseru...

,,Jaký tři slova... taky tě miluju?" kouknul na mě a snažil se mě aspoň trošku rozesmát, ale vedle se mu to spíše naopak.

,,Hahaha, vtipný Clifforde, Cale, já...promiň, víc neřekla, pak se vypařila jako pára nad hrncem, kurva co mám jako teď dělat." cítil jsme se jako uplná troska.