Půlnoční sen||Calum Hood

Půlnoční sen ⅩⅩⅩⅠ.

,,Liz prosím, já se o tom nechci bavit." řekla jsem tiše, ani to nebyla tak úplně lež, je prostě se s ní o tom nechci bavit. Nechci ji říct, že ho Luke mlátí a že se hádají kvůli mně a že to celé vyvolala vlastně Phoebe. Nechci se prostě bavit na tohle téma s ní.

Dobrou půlhodinu jsem seděla na posteli opřená o zeď. Nohy jsem měla přitáhnutý k hrudi a myslela jsem na všechno možný. Vyrušil mě Ash, kterej bez zaklepání vtrhnul dovnitř.

,,Kurva co se s tebou stalo? Kde je ta moje sestra, která je věčně plná života?" hupsnul vedle mě na postel.

Netušila jsem, co mu mám odpověděť.

,,Vy jste si s Calem něco udělali? Mám mu jít rozbít držku? Nebude ti ubližovat!!!" začal křičel.

,,Kurva nic mu nedělej, on nic neudělal." řvala jsem na něj protože jak tak na něj koukám, byl by schopnej mu ublížit. To se nesmí stát, stačí, že mu ubližuje Luke.

,,Tak co se stalo, Liz, mně to můžeš říct." obejmul mě a mně se spustily slzy.

,,Šššš, neplakej, to bude dobrý, nemá cenu se trápit!" uklidňoval mě.

,,Já ho asi taky miluju, jenomže mám o něj strach, on mu ubližuje a když mu řeknu, co k němu cítím, tak to bude ještě horší a to nemůžu dopustit. Nesmí se mu nic stát! To bych si to nadobro vyčítala a jemu taky. Všichni by mi to vyčítali. Holky z celýho světa by mi to vyčítaly, to se nesmí stát. Musim to všechno dusit v sobě." dostala jsem ze sebe a začala jsem brečet ještě víc.

,,Cože? Nechápu, řekni mi to ještě jednou a místo zájmen použij prosím jména." usmál se, jasně, trošku jsem se unesla a on vlastně neví nic

,,No, Cal mi řekl, že mě miluje." řekla jsem a koukla mu do očí.

,,Je to na něm vidět." usmál se opět.

,,Já jeho taky." dodala jsem skromně.

,,Tak proč se tak trápí a ty taky? Nechápu?" divně na mě koukal.

,,Protože Luke, ho kvůli tomu nesnáší. Mlátí ho kvůli tomu." ukápla mi další slza, chtěla jsem ji utřít, ale byl rychlejší.

,,To je srab!" řekl dost naštvaně.

,,Taky si to říkám, nechápu ho." umučila bych ho za to!!

,,Takže za Calův stav může on?" koukal na mě chápavě.

,,Ne, můžu za to já, protože jsem mu řekla, že.. ne neřekla, prostě jsem mu na to odpověděla Cale, já...promiň." pokračovala jsem, cítila jsem se mizerně a to jen kvůli Lukovi.

,,Počkat, ale proč?" koukal na mě nechápavě.

,,No protože ho Luke mlátí, nejednou ho udeřil a to mezi námi nic není, dokážeš si představit, co by se stalo, kdyby Luke věděl, že jsme spolu? To by asi neunesl a Cala by pravděpodobně umlátil k smrti.... Víš, já nechci, aby Cal trpěl, nechci, aby ho Luke mlátil. Ta bolest a ta bezmoc, nechci to, chápeš?" snažila jsem se mu to vysvětlit, ale on to asi nepochopí, je to kluk...

,,Já si s Lukem promluvim."řekl a zvedal se, stáhla jsem ho zpátky.

,,Ne, jen to nedělej, prosím, nespíš mu nic říct." šeptla jsem na něj.

,,Dobře Lukovi nic neřeknu ,ale pod podmínkou, že ty řekneš Calovi pravdu, ty ho nevidíš dneska, jak se trápí, protože jsi tu zalezlá a trápíš se stejně. Trápíte se oba, tak kurva do píči běž za nim a řekni mu pravdu!!!" skoro na mě křičel.

,,Jenže, to pak bude ještě hořší, tohle je lepší, když neví, co k němu cítim. Neví, že ho miluju, a proto si může najít někoho jinýho. Chápeš?" civěla jsme na něj pěkně debilnim výrazem.

,,Kurva, tohle jste vy holky, proč sakra pořád myslíte na druhý, ale ne na sebe!!! Teď myslíš na Cala, na to, jak mu nechceš ublížit, ale kurva podívej se na sebe. Sedíš tu jak jedna velká troska a trápíš se!!! To se chceš trápit pořád? Protože jestli se Luke chová takhle teď, tak se tak bude chovat pořád. A navíc Cala zná, takže o to je to lehčí. Já nevim, jak to bylo, když žila Phoebe, já ji neznám, jen vim, to co mi říkal Cal a Mike. Určitě proto nechce, aby jsi měla cokoliv s Calem, ale kurva tohle takhle nepůjde, takže ty teď promluvíš s Calem." začal jak můj velkej táta.

,,NE!!" zařvala jsem na něj. Jo jsem paličatá, ale prostě mu neřeknu pravdu. Nedokážu to, radši se budu trápit...

,,Tak mu jí řeknu já!" zvednul se.

,,Do píči dost, neřekneš mu ji!!!" ječela jsme na něj, ale jemu to bylo naprosto jedno.

,,Kurva vzpamatuj se." zařval a rychle odešel.

Tohle je v prdeli. On mu to řekne, je na jeho straně. Teď se kvůli mě bude trápit.

Když ale já vážně nechci, aby Cal trpěl....

,,Fajn, neřeknu mu to, ale ty mu to řekneš a budeš něco dělat. Luke se nemusí dozvědět, že spolu chodíte. Já vás budu krýt a Mike nám určitě taky pomůže, protože si myslim, že se mu Cal svěřil, protože byl s nim dobu v pokoji." začal Ash, tak strašně jsem se ho lekla, nevěděla jsem, že tu je.

,,Ashi fuj, tak jsem se tě lekla!" vyjekla jsem a ruku jsem si položila na srdce.

,,Vnímáš?" optal se nevinně.

,,Jo vnímám, vážně si myslíš, že je to dobrej nápad?" protože já si tim jistá vůbec nejsem.

,,Ten nejlepší, vidim vás dva, nejsem slepej, když jste spolu, jste plní energie a to se známe týden. Dokázala jsi ho změnit, chová se jinak. Nedokážu to popsat, ale prostě.. myslím, že to stojí za to všechno, mu říct pravdu." usmál se.

,,Ashi, děkuju, máš pravdu, jsem vážně tvrdohlavá." usmála jsem se a pořádně ho obejmula ,,Jsi fajn bráška, ne jako Luke." usmála jsem se a vtiskla mu lehkou pusu na tvář.

,,Děkuju, i ty jsi fajn ségra, závidim Lukovi a Calovi ještě víc." usmál se, já ho jen bochla do hrudi.

,,Ashi!" usmála jsem se ,,Zavoláš mi ho prosím?" poprosila jsem ho.

,,Ne, protože to mu bude jasný, že s ním chceš mluvit, takže mám lepší nápad, já za nim půjdu nahoru a poprosím ho, že s nim potřebuju něco vyřešit a místo mě tam půjdeš ty. To bude překvapení jako hrom a abych nezapomněl, máš deset minut, takže si něco hezkýho obleč, pak na tebe zaklepu." řekl a vypadl.

Wau, tak to bylo rychlý... počkat cože? Deset minut na to, udělat ze sebe člověka? To nedávám, ani kdybych měla prsten, co má Arabela..

Vystartovala jsem do koupelny a umyla si obličej, nanesla jsem na něj make-up a pudr. Oči, které byly napuchlé jsem aspoň trošku zamaskovala řasenkou a linkou. Vlasy jsem vyčesala do drdolu.

Zkloukla jsem se v zrcadle a hnedle jsem byla jinačí člověk. Na sebe jsem si vzala legíny, a volné tílko. No musim uznat, že se mi za těch devět minut podařilo ze sebe udělat normální osobu. Loylová miluj se!!! Pomyslela jsem si a uslyšela jsem klepání dveří. Zhluboka sjem se nadechla vyrazila na chodbu.

,,Vážně chceš tohle?" řekla jsem si pro sebe a zhluboka jsem se nadechla.

,,Jo!" ozvalo se z poza rohu a já se ušklíbla.

,,Ashi!! Opovaž se šmírovat!" napomenula jsem ho a chtěla jsem se smát, ale zadržela jsem to v sobě. Naštěstí.

,,Neboj, přece se nebudu koukat, jak si to tam rozdáváte, no i když to nezní špatně.." na co myslí kurva!!!

,,Irwine, já ti děkuju, že jsi mě k tomuhle dokopal, ale můžeš jít dolů, kdyby se po nás sháněl Luke, tak mi pošli sms, stačí prázdná." koukla jsem na něj a on příkyvnul

,,Tak sakra už běž!" zakřičel a chytnul si ruce v pěst.

,,Děkuju."šeptla jsem na něj a čapla za kliku!