Caesis s Noelanem se pro mě stali postavami velkého rozměru. Na samém začátku jsem si říkala, že se stanou jen vyprávěcím motorem, ale někdy v půlce díla jsem začínala vše prožívat s nimi a plně mi pohltili srdce.
Je pro mě těžké se s nimi rozloučit. Opravdu se mi dostal tento pár pod kůži a nejen on. I Alshaka, Atlas, Kiana, Arcanus, Hamon, Raelle s jejím synem Miollem, Bysthar a i ta zlá princezna Thosei, kterou jste neměli v lásce.
Tak nechci tento svět opustit, že jsem vydala soubor povídek, kde se objevují postavy jako Rodan a Rostara aneb jak jim osud připletl pod nohy rudé nitky nebo také Alshaku s Atlasem.
Sekáte se i s Bysharem a Arcanusem, že i oni někoho milují.
Král moře a soli se stal příběhem díky snu, od kterého se potom samo od sebe vyvíjelo dějiště, což byla úžasná hra; vymýšlet těmto postavám životní zkoušky.
Díky tomuto příběhu jsem taky poznala, že můj text je plný poetických hlášek a to je věc, kterou jsem si připsala k srdci. Ten styl má své kouzlo a nikdy se od něj neodpoutám. Vlastně, ani by mi to nešlo. Do všeho nyní strkám poetické významy, až je ze mě okolí na prášky, protože mi nerozumí.
Tohle byla také má první zkušenost žánru lgbt a vztah mezi chlapci. Vždy jsem tuto komunitu podporovala a díky jednomu človíčkovi (ano, Moodrásku, na tebe narážím) jsem se na tuto cestu vypravila, ač hrozilo, že bych se mohla ztratit.
Ale nezklamalo mě to.
První kapitoly jsou rozhodně rozdílné než ty následující, ale problém byl v tom, že jsem byla nejistá a nedokázala se do toho vcítit.
Taky jsem velmi ráda za vaši odezvu, jakožto čtenářů.
Jakmile se v komentářích objevili Zuzi206, Kryofenix, ErtoneKodym, samba111, Dymotry, DarkDarwen, wolfie_magic, avaconan, MiriaPol a spousta dalších úžasných, hned mě to nakopnulo. A koho by ne, že?
Mým pohonným motorem byli hlavně komentující, kteří se postupem času slézali a vyjadřovali se se svými pocity k dílu. Většina z nich byla pozitivní a já byla ráda, když jsem s nimi mohla navázat konverzaci.
Ráda jsem četla jejich názory, protože mi to umožnilo nahlédnout do jejich pohledů, jak se na věci dívají a jak je vnímají. Díky tomu jsem nechala prasknout svou dokonalou bublinu a podívala se kolem sebe, protože jsem tohle dílo viděla jako autor a ne jako čtenář. Viděla jsem všechny události, které se staly, a které se mají stát, kdežto čtenář jen čeká na další kapitoly, aby nasytil zvědavost a vstřebal dějové hnutí.
Děkuji za všechny vytknuté chyby. Za nesrovnalosti, opakování, chybějící čárky, překlepy a za věty, které byly až moc načechrané poetismem a nedávaly smysl. Slibuji, že jakmile najdu vhodného človíčka, který by se chopil úprav, hned se to dá do pořádku.
Taky se moc omlouvám za čekání, kdy nové kapitoly nebyly k mání a bylo tady mrtvo.
Vůči příběhu mě to mrzí, bohužel jsem snílek a kvůli tomu jsem se taky namočila do pořádné kaše jménem život.
Tolik kapitol jsem za svou kariéru nikdy nenapsala. Přísahám.
Pokaždé, když jsem viděla, kolik kapitol má které dílo, kulila jsem oči a nechápala, kde berou všechnu sílu, aby toho napsali tolik.
A teď to chápu. Padesát čtyři kapitol.
Rovněž je to také mé první dokončené dílo, kterým se chlubím světu. Má předchozí díla se totiž dostala tak k pěti až deseti kapitolám, než jsem je zahodila a řekla si, že je to hloupost.
Kolikrát jsem tak smýšlela i u Krále, ah, ani se nedopočítám.
Jenže tohle je konec.
Opravdu to zní hrozně.
Konec.
Opouštím tyto postavy, svět a děj, který může kvést naprosto jakkoli. A dopadl takhle.
Je mi z toho smutno, ale zároveň jsem šťastná, že jsem příběh přece jen dopsala a nenechala ho útrobám, kde by mohl být lehce zapomenut.
Ještě jednou.
Mockrát děkuji za vaše úžasné odezvy, které mé nakopávaly dál. Děkuji adís okami za krásné obálky.
Děkuji za vaši přítomnost, protože vy — čtenáři — činíte příběh příběhem.
Rozlučme se s Caesisem a Noelanem, dvěma mušličkám, které moře spojilo v jednu krásnou pestrobarevnou mušli. Rozlučme se světem Neviditelného moře, s Bohem moře a jeho dětmi.
Mé díky patří vám. I sobě.
***
Moře hvězd a víl patří do světa Neviditelného oceánu — kdo chce poznat postavy, které se v tomto příběhu objevily, můžete se ještě do tohoto světa na chvíli vrátit.
Dodatkově bych chtěla požádat duše, které si přejí příběh v PDF formě, nechť mi prosím napíšou soukromou zprávu. Příběh prochází přepisováním, proto to bude trochu trvat.
Děkuji vám.
Mějte se krásně,
- anne cane.
- [01.04.2020]
- začátek psaní [15.04.2018]
- konec psaní [01.04.2020]
***
Závěrem sem vypíši písničky, při kterých jsem Krále sepisovala, při jakých písních různých žánrů jsem se nad Caem a Noeem rozplývala.
_Etham - Future [...když Noe přemýšlel...]
_Cold Kingdom - The Moon and The Fool [...když se dělo něco strašného a epického...]
_EPIC ROCK - I'm Dangerous [...když byl Cae naštvaný a nebezpečný...]
_Former Vandal - I Was So Sure [...když bylo na čím přemýšlet a závěr byl smutný...]
_Landon Austin - Armor [...když byli Noe a Cae spolu...]
_Etham - Before I Lose my Mind
_Lena - Home [...když Noe a Cae...]
_Karl Wolf - Africa
_Jerome Alexander - Wasps
_Eden - Suffering for Love
_Dead by April - Promise Me (acoustic)
_I SEE STARS - Calm Snow (acoustic)
_Kelly Clarkson - Behind These Hazel Eyes [...když Noe chtěl bojovat...]
_Papa Roach - Gravity (acoustic) [...když byl Cae a Noe rozrušení a poznávali se...]
_Like A Storm - Change Tomorrow
_Into The Dark (feat. Kellin Quinn)
_Cory Wells - Avoid
_Nelly - Just A Dream
ČTEŠ
Král moře a soli
Fantasy[PŘEPIS, OPRAVA začne koncem dubna 2020] [naprosto upřímně; musíte překousnout otřesný začátek příběhu - 〤 znamená PŘEPSÁNO.] Byl to bůh v očích každého obyvatele Velkého korálu. Byl synem Odona, zesnulého krále ostrova Neviditelného oceánu. Voněl...
