Zrovna procházím docela úzkou chodbou, už dvakrát jsem se přitom střetl s nějakým dozorcem, který si jen zakryl nos. Bože, cítím se hrozně, ale nemůžu za to, že se bojím jít do sprchy, když na mě číhá Minsun. Kolik už je to vlastně dní? Hmm, myslím, že jen tři dny, dneska už je to možná čtvrtý den, co se nesprchuju, to přece nemůžu tak moc smrdět, ne?
Povzdechnu si a dojdu k bufetu, stoupnu si k okýnku a položím na pult nějaké wony.
„Dobrý den, můžu poprosit o dvě müsli tyčinky a minerálku?" starší žena s drdolem mi všechno podá a poté se na mě s přikrčeným nosem podívá.
„A mýdlo nebo deodorant nechceš?" zrudnu a sklopím zrak, uznávám, že už možná jdu trochu cítit, ale ať si ta ženská zkusí být v mé kůži, raději budu smrdět, než aby mě znásilnil nějaký čtyřicátník.
„Ehm, ne...děkuji." Všechno si vezmu a rychle zamířím zpátky ke své cele, zrovna je naše osobní volno, i my pracující ho máme, dneska dokonce o něco dřív, protože po volnu je kontrola cel a my musíme být u toho.
Vejdu do své cely, kluci si spokojeně leží na posteli a čtou si nějaký časopis, když kolem nich projdu, abych si odložil nakoupené věci na stolek, nakrčí nos a otočí se za mnou.
„Taehyungu?"
„Hmm?" Pohlédnu na Jimina, který si mě projíždí pohledem.
„To se tak moc potíš?" zakroutím hlavou a sednu si na vedlejší postel.
„Um, ne, tohle je pot nahromaděný za poslední čtyři dny..." Jimin se posadí a nechápavě se na mě podívá.
„Ty ses celou tu dobu nemyl? Proč, sakra? Snažíš se o nějaký rekord? Ten už ti ale vyfoukl nějaký Ind, který se nemyl třicet sedm let." Já i Hoseok na něj nechápavě pohlédneme.
„Aha? A to jsi jako zjistil kde?" optá se udiveně Hoseok a Jimin pozvedne rameny.
„Čtu časopisy, nevím, jestli je to pravda, ale pokud ano, pak ho nikdy nechci potkat, protože Tae se nemyl čtyři dny a už tak smrdí, jako bolavá noha."
„Ehm, ehm, já jsem hned vedle tebe, Jimine," řeknu trochu podrážděně a začnu si hrát s prsty, „prostě...mi není příjemný sem chodit do sprch."
„Hele, když jsem byl tady nový, taky mi, jako gayovi, bylo blbý tam jít, ale musíš si zvykat, nebo tady chceš smrdět celých čtrnáct měsíců?"
„Ale já nejsem gay, jsem bisexuál!"
„Není to jedno? Však tam ti kluci pořád hrají roli, ne?" Uhm! Mám pocit, jako bych tohle už někde slyšel, ale ovšem, moc dobře si pamatuju Sangmina, toho prevíta, kvůli kterému jsem skončil tady.
Rozezní se siréna, takže už začíná prohlídka cel, no, myslím, že to tady máme docela uklizeno, takže by nemusel být problém, pokud teda nebudou mít problém se mnou, asi bude lepší držet se od dozorce, který to sem přijde zkontrolovat, dál.
Jungkook P. O. V.
Nasadím si gumové rukavice a zamířím směrem k celám, tohle kontrolování nesnáším, opravdu se vždycky bojím, co pod těmi jejich matracemi naleznu. Dostal jsem samozřejmě na starost asi pět cel z toho jedna je Taehyungova, jak jinak, možná jsem si to sám domluvil, abych tam mohl jít já.
„Oh, pane Jeone, kam vy jdete?" optá se starší dozorkyně, kterou úplně nemusím, je to taková ta typický jebačka, všechny musí okřikovat a udržovat si svůj pořádek, dělá, jako by tady byla ten největší alfa samec, nebo spíš...alfa samice, ale to není, to já jsem tady syn ředitele.
„Teď jdu do cely 206, pak 81, 82, 83 a 84."
„Aha, 206? Tak když už tam budete, zpacifikujte si tam toho mladého vězně, začíná jít cítit."
„Ehm, cože?"
„Že páchne, pane Jeone, takže buďte tak laskav a jeho problém vyřešte, nedá se to čuchat."
Omlouvám se, včera jsem vám slíbila o kapitolu navíc, ale zase mi nějak blbla wifina 😅
ČTEŠ
You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] Taehyung kvůli vandalismu nastupuje na čtrnáct měsíců do Soulské věznice. Nejprve tohle místo vidí, jako živoucí noční můru, ale poté, co se dostane do styku s dvěma vězni a mladým přísným dozorcem, nebude se ve vězení cítit tak zle. Ovš...
