„Hej, vstávej!" křikne na mě hluboký hlas. Zmateně otevřu oči a rozmrkám je, jsem úplně zmatený, kde teď jsem? Co se děje? Jako idiot jenom tupě zírám na toho policistu, který se mě snaží vytáhnout z auta, ale to mu moc nejde, protože moje tělo je úplně mimo.
„Kurva, tak dělej, nemám na tebe celej den!" křikne znovu a docela silně mě poplácá po tváři. To mě docela probere, místo zmateného výrazu nastavím spíše zoufalý, oh ne, prosím, neříkejte mi, že jsem opravdu v Busanu, ne, Jungkooku, kde jsi?
„Hni se!" vyděšeně se vyškrábu z auta s tím, že on mě drží za paže a užuž mě vede k věznici. Stejně tak šedivá budova, jako je v Soulu, akorát menší a víc zanedbaná, přijde mi, že kdybych do ní teď kopnul, tak se celá sesype k zemi.
Policista mě nepříjemně táhne ke dveřím, skoro nestíhám s nohama a párkrát i klopýtnu, tím donutím toho chlapa si ceknout. Dovede mě do podobné místnosti, jako ten první den v Soulu, za počítačem ale nesedí žádná zrzka středního věku, ale starší obtloustlý chlapík ládující se koblihou.
„Mm, Kim Taehyung ze Soulské věznice?" optá se, když mě muž přivede k pultu a podá tomu koblihovému chlápkovi moje doklady. Nešťastně přikývnu. Znovu se zakousne do koblihy a přimhouří oči na počítač a poté na nějaký dokument.
„Aha, to je ten pašerák drog, že?" vykulím na něj oči a zakroutím hlavou.
„Cože?! To je nějaká chyba...j-já nepašuju drogy, sprejoval jsem po vlaku, tak jsem byl zavřený na čtrnáct měsíců do Soulské věznice, nic jiného!" Znovu se zakousne do koblihy, uhm! Nejraději bych mu tu koblihu narval někam jinam.
„Ale ano, o tom je tady taky psáno, ale taky jsme dostali informace, že jsi ty drogy začal pašovat až od nástupu do věznice, proto jsi byl převezen sem s prodloužením trestu na pět let."
„PĚT LET?! To nejde!" zase začnu panikařit a naprosto vyšilovat, dokud mě neumlčí ten chlápek vedle mě tím, že mě praští do ramene. Syknu a zamračím se na něj, tohle přece nemůže!
„No, tohle už ale nehodlám řešit, je to tady černé na bílém, takže si běž tamhle sednout, pošleme za tebou někoho na osobní prohlídku." Řekne tlouštík a naznačí policistovi vedle mě, aby mě odvedl k židli. To taky udělá, násilně mě na ni i posadí, a ještě se na mě zamračí.
„Ani se nehneš, spratku." Co jsem komu udělal?
Nesedím na té židli ani moc dlouho a přijde ke mně nějaký vysoký, tak třicetiletý, zarostlý dozorce v uniformě. Oh, to bude nejspíš ten na tu prohlídku. Ne, před takovým chlapem se svlíkat nechci. Zakňourám si pro sebe a rovnou vstanu.
„Ty jsi ten pašerák, že?" Co s tím všichni mají? Nejsem žádný pašerák!
„Já nepašuju drogy, tohle celé je nějaký omyl a nikdo mi to nechce věřit." Fňuknu a následuju ho do podobné místnosti, jako v Soulu.
„To, protože jsi vězeň, těm se těžko věří, navíc máme dokument od ředitele Soulské věznice, to hovoří za vše." Počkat, cože? Od ředitele? TO ON? Ale proč by to dělal?
„Tak honem, všechno dolů, podíváme se, jestli u sebe něco nemáš, mladej." Zrudlý, zoufalý a naštvaný zároveň ze sebe začnu pomalu sundávat oblečení. Tričko, kalhoty, ponožky a...uhm, boxerky. Ten nechutný fousáč si mě první prohlíží a poté mi dá takové příkazy, jako mi dával Jungkook, už jsem to znal nazpaměť – otoč se, rozpaž, vzpaž, dřepni...ale nakonec se stalo i něco, co pro mě byla novinka a rozhodně mi nebyla příjemná.
„Předkloň se." řekne klidně a já celý rudý udělám, co mi říká. Uslyším jeho kroky blížící se ke mně, poté zvuk, jako když si někdo nasazuje takové ty gumové rukavice. Nestačím ani jakkoliv zareagovat, ani mě nevaruje a roztáhne mi půlky od sebe a zajede do mě jedním prstem.
„Ah!" vypísknu spíše leknutím než bolestí, a rozmrkám slzy. Bože, je tak odporný, je ve mně tak čtyři sekundy, už to mi přijde hodně, a prst vytáhne. Rychle se narovnám a otočím se k němu čelem.
„P-Proč jste to udělal? Nejsou dotyky zakázané?"
„Tady ne, tohle je věznice převážně pro pašeráky a tohle máme povolené, klidně se zeptej ředitelky naší věznice, pokud chceš důkaz." Raději mlčím, jen sklopím hlavu a převezmu si oranžové oblečení, které mi ten muž podá. Ach jo, zase tahle barva.
„Tak dělej, musím tě ještě odvést do cely, ale radím ti, raději zapomeň na nějaké kamarádíčkování, tady jsou docela problémoví vězni, ne taková děcka, jako ty." Tak tohle mě docela uráží, ale z části má pravdu, oproti všem vězňům, já jsem docela jiný, to asi proto, že já nejsem žádný kriminálník, ale obyčejný mladý kluk, který se jednou chytnul blbé party.
„Jdi ven a sedni si na židli, ještě prohlédnu jednoho nováčka a potom vás oba dva odvedu do cely." Nasoukám se do oranžového oblečení a vyjdu ven z místnosti. Nesměle se posadím na židli a schovám svůj obličej do dlaní, chci zpátky za Jungkookem, doufám, že se o mém převozu brzy dozví.
Děkuju za 1K votes 💜
My heartu~ 💜
Jen tak dál, I purple you! 💜
ČTEŠ
You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] Taehyung kvůli vandalismu nastupuje na čtrnáct měsíců do Soulské věznice. Nejprve tohle místo vidí, jako živoucí noční můru, ale poté, co se dostane do styku s dvěma vězni a mladým přísným dozorcem, nebude se ve vězení cítit tak zle. Ovš...
