You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZ

~37~

Přesně za dvě hodiny je večerka, do té doby máme všichni svoje volno, oh, konečně, ten dozorce mě odvedl na chodbu, dal mi do ruky mop a prý, ať vytřu podlahu, stejně jsem za to dostal jen pár drobných. Tohle ale doufám nebudu dělat každý den, stejně mi to teď beztak všechno pošlapal, takže zbytečná práce.

Každopádně, já teď mířím ke sprchám, sice mám ještě plno času, ale já nechci být ve sprchách s těmi chlapy, to se raději umyju a budu v pyžamu dvě hodiny před večerkou. S ručníkem a pyžamem v ruce otevřu dveře od sprch, oh, ano, a je tady prázdno, přesně, jak jsem doufal.

Svléknu si to hloupé oranžové oblečení a vlezu do jednoho z koutů. Pustím na sebe vodu s tím, že bude stejně tak příjemně vlažná, jako v Soulu, ale musel jsem vyjeknout, když na mě dopadla úplně ledová voda.

„Cože? V tomhle se přece nebudu sprchovat..." zakňourám si pro sebe a čekám, že se třeba teplota ještě změní v teplejší, ale čekal jsem marně. Povzdechnu si, namydlím se mimo vodu a poté se zatnutými zuby ze sebe to mýdlo spláchnu. Tohle jistě dělají schválně, abychom tu vodu tolik neplýtvali. Zachmuřeně zastavím vodu, omotám si kolem pasu bílý ručník a zamířím k umyvadlům, na kterém leží poskládané moje pyžamo, než ale stačím oblečení vzít, zaslechnu spláchnutí a poté otvírání dveří od jedné z kabinek.

„Jé, ale, ale, kohopak to tady máme?" ozve se hlas, ze kterého se mi sevře žaludek. Zblednu a opatrně se otočím za hlasem, ovšem, takže se mi to nezdálo, že ten hlas znám, opravdu ho znám až moc dobře. Polknu a popojdu dozadu, ale zastaví mě umyvadla. On se jen usmívá od ucha k uchu a míří ke mně – menší postava, kulaté brejličky, jediná změna je ta, že je docela zarostlý.

„M-Minsune?" Bože, zapomněl jsem, že mi o tom Jungkook už říkal, že ho odvezli do Busanu, jak jsem něco, tak zásadního mohl vypustit z hlavy? Kdybych to věděl, tak nevylezu z cely, dokud si pro mě Jungkook nepřijede, ale já jsem teď ve sprchách, nahý, zakrývá mě jen ručník.

„Už jsem myslel, že se nesetkáme, kvítečku, ale ty jsi teď tady a vypadáš...oh, nádherně." Řekne a při tom posledním slově si dlaní přejede po bouli, která se mu stihla vyrýsovat v kalhotách. Bože, je tak nechutný a je skoro u mě! Proč se moje tělo nechce pohnout? Uhm!

Chytne mě za paži a přitáhne si mě k sobě, tohle je asi teprve signál pro můj mozek, pokusím se vyvléct z jeho úchopu a utéct, ale on mě tiskne docela silně, a aby se mnou neměl tolik práce, přirazí mě čelem ke zdi, abych se nemohl skoro hýbat a druhou rukou mi přejede po holém stehně směrem nahoru k ručníku.

„Mm, slíbil jsem ti, že tě počkám ve sprše, jsem rád, že jsi počkal ty na mě, zlato, slibuju, že nebudeš litovat." Zašeptá a s rukou mi zajede pod ručník, kde uchopí moji chloubu.

„N-Ne...p-přestaň!" vydám ze sebe, když mi ho začne mnout a mačkat v hrubé dlani. Přitom se mi ještě přisaje ke krku. „Mi-Minsune...d-dost..." vzlyknu a pustím ven slzy, protože mi je jasný, že tady není žádný Jungkook, který by mě mohl zachránit, nemám jedinou šanci.

„Mm~ tak dlouho jsem do nikoho nezasunul, víš, jak mi to chybí? No tak, dopřej mi to, taky si to užiješ, uvidíš." S rukou od mé chlouby zamíří na druhou stranu, opět svou dlaní přejede po stehně až k mému zadečku, který párkrát docela silně zmáčkne, a tak mě donutí se nadzvednout a vypustit další pronikavé vzlyky.

„J-Já nechci..." zavzlykám a vrtěním se snažím ho odstrčit, ale tak Taehyungu, co jsi od toho čekal? Že ho takhle od sebe dostaneš? Ne, tohle už je ze zoufalství, už člověk prostě dělá každou nesmyslnou kravinu, jen aby se dostal do bezpečí.