V té cele jsme byli zamknutí celé dopoledne, i oběd nám donesli dovnitř. Nakonec přišli s tím, že se ten hloupý nožík nenašel. Takže teď čekám, až na mě přijde řada na osobní prohlídku. Já mám prostě takový pech, bylo jasný, že tu prohlídku nakonec podstoupím.
Do cely přijde Jimin se zákeřným úšklebkem na tváři.
„Dostal jsem Yoongiho, Hoseoku, vystavoval jsem se mu tam, pózoval zcela bez oblečení, sice jsou dotyky zakázané, ale já se o něj párkrát mile rád otřel."
„Nikoho to tady nezajímá, Jimine." Procedí skrz zuby Hoseok a odvrátí zrak. Jimin si prostě nedá pokoj, pořád bude provokovat Hoseoka i sám sebe. Docela mě to štve, nestihnu ale nic říct, protože do cely vejde Jungkook s úsměvem od ucha k uchu.
„Tak pojď, Taehyungu." S polknutím vstanu z postele a nechám se Jungkookem odvést do té menší osvětlené místnosti bez oken a bez nábytku.
Jungkook si stoupne přede mě a pobídne mě pohledem.
„No tak, už víš, co máš dělat, ne?" povzdechnu si a začnu se pomalu svlékat. Přijdu si jako ten první den, popravdě, teď jsem ještě nervóznější, protože už jsem stačil poznat, že pro Jungkooka nejsem, jako každý druhý vězeň, stejně tak, jako on není pro mě, jako každý druhý dozorce.
Už mám dole skoro všechno oblečení, už zbývají jen boxerky, váhám, jestli si je mám sundávat, protože tam dole zase cítím jakési vlhko a těsno, ale asi mi nic jiného nezbývá. No tak, Taehyungu, však už tě viděl na prohlídce, taky ve sprše...stejně je to o něco těžší než ty dny předtím. Stáhnu si je dolů a celý rudý čekám, až mi Jungkook dá nějaké instrukce.
No jistě, jak klasické – otoč se, rozpaž, vzpaž, dřepni... Nakonec vezme špachtli, aby mi zkontroloval i ústa, ale zarazí mě, když dřevěnou špachtli zahodí a šibalsky se na mě usměje.
„Tohle nebudeme potřebovat." Šeptne a přiblíží se ke mně, zatlačí mě ke zdi a prsty mě pohladí po tváři. Oh, kruci, Jungkooku, co to děláš? Teď jsem rudý až na zadku, je tak zatraceně blízko! Navíc nemám ani ponětí, co se vlastně chystá udělat, ale hodně mě to děsí.
„Otevři pusu, Taehyungie." řekne tak tiše, až mi po těle přejede mráz. Poslechnu ho a pusu otevřu, strčí mi do ní dva prsty. Nejprve nevím, co mám dělat, ale poté mi to dojde. Začnu jeho prsty cumlat a nasávat. Hmm, jeho mručivé zvuky mě dohánějí k šílenství a tam dole mám asi menší problém. Toho si Jungkook všimne.
Volnou rukou mi přejede po břichu až k podbřišku, odtud jde ještě níž, dokud se jeho horké prstíky nedostanou k mojí ztuhlé chloubě. Cuknu sebou, trochu popojdu dozadu, ale narazím na zeď, u které mě Jungkook vězní. Není úniku. Jungkook se uchechtne a pevně moji chloubu stiskne v dlani. Zaskučím skrz prsty, které mám stále v puse, ale Jungkook mě utiší jednoduchým: „Pššš."
Nehodlá to doufám dělat tady, ještě jsem mu neřekl, že jsem panic, tohle je na moje poprvé moc adrenalinové a rychlé, raději bych byl někde v posteli, s plným časem... ahhh, ani nevím, jestli to chci dneska, nejsem na to psychicky připravený!
Mne špičku mojí chlouby palcem, a přitom se pohybuje s prsty v mé puse, abych měl to cumlání a nasávání ještě složitější. Už mi po čele začnou téct kapičky potu, těžko říct, jestli ze stresu, nebo z toho, co se právě teď děje v mojí puse a tam dole.
Když prsty z mojí pusy vytáhne, nahradí je svými rty. Pohltí mě horkým polibkem, který mě úplně umlčí. Přestane mnout moji chloubu a přitiskne si mě víc k sobě, ucítím ale, jak mi druhou rukou s navlhčenými prsty přejíždí po zadečku a směřuje si to ke vstupu. Odpojím se od jeho rtů, abych ho ještě stihl zastavit, ale popravdě...nestihnu to.
Jedním prstem do mě vklouzne, stáhnu se a já pronikavě zasténám. Zabořím svůj obličej do jeho jamky mezi krkem a ramenem, vzdycháním a prohýbáním se v zádech se snažím utišit nátlak, ale moc mi to nepomáhá, obzvlášť, když se ve mně Jungkook docela intenzivně pohybuje a přidá ještě ten jeden prst.
„A-Ah...mm~ ahhh...Jung-koo-ku...um~..."
„Jsi rozkošný, Taehyungie, teď se akorát potvrdilo moje tušení, což mi připomíná...nechtěl bys mi něco říct?" Nejistě zakroutím hlavou.
„Ah...já...nevím, co myslíš...ahhh~" Jungkook se nakloní k mému uchu a lehce mi ho skousne.
„Nevíš, jo? Ale já vím, jen bych to chtěl slyšet od tebe, rovnou ti říkám, že mi to nevadí, jestli se nějak stydíš, nemusíš..."
„Ale já...ahhh! Já nevím, o čem mluvíš..." Jungkook své prsty povytáhne, ale hned na to je do mě docela tvrdě přirazí a mě při zasténání přeskočí hlas. Ach, bože, že by Jungkook poznal, že jsem to ještě nedělal? No, nedivil bych se.
„Takže ty pořád nevíš? Tím pádem ti asi nebude vadit, když teď do tebe přirazím něco mnohem většího, než jsou prsty."
„Um~...ne, počkej, já už asi...ahhh~...už vím. N-Nechci, abys do mě vrazil něco většího, protože jsem v sobě nic většího ještě nikdy neměl..." Jungkook se usměje a prsty ze mě vytáhne. Oddechnu si a opřu se o zeď.
„Ty jsi to poznal, že?" optám se sklesle a Jungkook přikývne.
„Bojíš se toho?" přikývnu. „Nemusíš, půjdu na tebe pomalu, nechci ti ublížit, ty sám to musíš chtít." řekne a začne mě utápět v horkých polibcích.
heh, dneska trošku víc Taekook 😂😏
Konečně jim nikdo nezaklepal na dveře! A to je pokrok 😂🎉
ČTEŠ
You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] Taehyung kvůli vandalismu nastupuje na čtrnáct měsíců do Soulské věznice. Nejprve tohle místo vidí, jako živoucí noční můru, ale poté, co se dostane do styku s dvěma vězni a mladým přísným dozorcem, nebude se ve vězení cítit tak zle. Ovš...
