Opět v prádelně, no, alespoň zase dostanu zaplaceno a budu si moct koupit něco na chuť, i když to vlastně není potřeba, stačí jít k Jungkookovi do kumbálu. Zajímalo by mě, kdy mu budu třídit ty papíry, docela se na to těším.
Vezmu koš s prádlem a přijdu k pračce, hned to první, co mi přijde pod ruku, je zase Jungkookovo, asi si nechává prát hodně věcí, dělá mi to snad schválně? Přemýšlím, jestli si zase přičichnout, konec konců, teď už je to jedno, už jsme se přece líbali. Přiblížím jeho tričko k mému nosu a nadechnu se.
Ahhh, to je úžasná vůně, škoda to prát, vlastně...škoda to vůbec dávat bokem, možná bych to mohl vyprat až úplně na závěr, abych si mohl dát další dávku během doby, co tady budu.
Hmm, Jimin a Hoseok jsou zamlklí, vůbec se spolu nebaví. Hoseok se o to párkrát pokusil, ale Jimin dává značně najevo, že se s ním moc bavit nechce. Tohle jsem přesně nechtěl, byla s nimi sranda, když se tak všelijak pošťuchovali a provokovali se, ale teď, nejraději by mezi sebou udělali vysokou a pevnou zeď.
„Nevíte někdo, co je na oběd?" optám se, abych zabil to pochmurné ticho. Oba ale jen pokrčí rameny. No, to mi toho moc neřekli.
„No tak, kluci, přece tady nebudu ten nejupovídanější, nebuďte tak zamlklí." Jimin mě ale probodne pohledem.
„Tak drž hubu taky a budeme všichni spokojení." Au, to bylo hnusný. Zamračím se a raději se věnuju své práci, ještě si přičichnu k tričku Jungkooka, abych se trochu uklidnil, a dám prát další várku.
Věznicí se rozezní siréna. To je jako co? Oběd není, ani osobní volno, tak proč houkají? Všimnu si kluků, jak si lehají na zem, bez váhání dělám, co oni a taky si lehám na břicho a ruce dám za hlavu, jako oni.
„Co se děje? Proč tohle děláme?"
„To je poplach, asi se něco stalo, tak si musíme lehnout na zem a ani se nehnout, pak si pro nás někdo přijde a zavede nás do cel." odříká bezvýrazně Hoseok. Začnu pociťovat jakési úzko, mám strach, protože když se řekne, že se ve vězení něco stalo, tak to nezní úplně příjemně.
Otevřou se dveře od prádelny. Doufal jsem, že to bude Jungkook, ale chápu, nemůže být všude, kde jsem já. Tohle byla ta upištěná ženská, která nás s Jungkookem vyrušila z intimní chvilky.
„Jste tu jen tři? Tak vstávejte, vy jste všichni z 206, že?" přikývneme a následujeme ji ven z prádelny a poté k celám, ještě jsem si stihl vzít to Jungkookovo tričko a schovat si ho pod to své, bylo mi líto, abych ho tam nechával. Když dorazíme k celám, zalezeme dovnitř a dveře se zavřou i zamknou. Hned na to je ale někdo další otevře. Oh, Jungkook si mě přišel zkontrolovat.
„Všichni v pořádku? Taehyungu?" přikývneme.
„Co se stalo?" optám se ho a doufám, že to nebylo nic vážného. Jungkook si povzdechne.
„někdo z kuchyně vzal jakýsi nožík, takže musíme mít všechny vězně pod kontrolou, dokud se nenajde, takže počítejte s tím, že se dost možná bude prohledávat i u vás v cele."
„A...co když se nenajde?" řeknu docela vyděšeně, protože představa, že tady má nějaký magor nožík, je příšerná.
„Když se do odpoledne nenajde, tak vás všechny čeká osobní prohlídka." Ale ne, tohle už znova ne... sklopím hlavu, protože při té představě, že budu stát před Jungkookem zase nahý, jsem zrudnul jako rajče.
„Tak snad se najde..." špitnu, ale přijde mi, že Jungkook by byl i rád, kdyby došlo k prohlídkám.
„Tak jo, zamknu vás tady, tak čekejte na další informace, jasný?" řekne a odejde z cely.
Tak jo, jen mooožnááá nastává ve věznici takový menší problémek, hihi 😁
ČTEŠ
You're in Trouble (Taekook/Vkook) CZ
Fanfiction[dokončeno] Taehyung kvůli vandalismu nastupuje na čtrnáct měsíců do Soulské věznice. Nejprve tohle místo vidí, jako živoucí noční můru, ale poté, co se dostane do styku s dvěma vězni a mladým přísným dozorcem, nebude se ve vězení cítit tak zle. Ovš...
