Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

5. Kapitola

„Jungkooku, máš-"

„Nestíhám!" vyhrkl Jungkook, když přiběhl do kuchyně. Rychle si vzal Jinovu snídani v podobě toustů, hodil ji do pytlíčku a vyběhl ke dveřím.

„Jeon Jungkooku!" zakřičel Jin a Jungkook se uculil.

„Zítra přivstanu a udělám ti nový, přísahám!" řekl Jungkook a zabouchl dveře. 

Namjoon Jina objal zezadu a políbil ho na tvář. 

„Kdo by jen řekl, že se do té školy bude takhle hrnout, že?" zasmál se Namjoon a Jin pokrčil rameny.

„Vzal mi tousty," povzdechl si Jin a Namjoon se zasmál. 

„Udělám ti nový," políbil ho na tvář a Jin se zamračil. Než Namjoon stihl na něco sáhnout, tak ho chytil surově za tvář a zakroutil hlavou.

„Ty na nic nesáhneš. Jasné?" 

Namjoon ihned přikývl a jen, co ho Jin pustil, tak si promnul tvář. Jin si začal dělat další tousty a když si dodělal poslední, tak natěšeně vzdychl.

„Vypadají ještě líp než ty předtím," řekl si pro sebe a Namjoon se napil své kávy. Jin se zamračil, podíval se na čas a zasmál se.

„A jak vidím, ty taky nestíháš. Máš být v práci za dvacet minut," vysmál se mu Jin do obličeje a Namjoon začal panikařit, vytáhl box ze skříně a vzal Jinovi jeho nově udělané tousty.

„Taky nestíhám, promiň Jinie!" vyjekl Namjoon, box zavřel, hodil ho do tašky a vzal si na sebe sako. Jin ho jen nevěřícně pozoroval, jak s jeho druhou snídaní odchází. 

„Jste nenažraná děcka!" zakřičel Jin a vypojil toustovač. „Nikdo mi nebude moct říct ani slovo na to, že si objednám ke snídani pizzu! Slyšíš?!"

Namjoon si zavázal tkaničku u bot a pokrčil rameny.

„Měj se krásně!"

„Běž do prdele, Joone!" odpověděl mu naštvaně Jin, přičemž vztyčil ukazováček. Namjoon se zasmál, poslal mu vzdušnou pusu a zamával.

„Až večer!"

Jungkook se snažil do školy dostat co nejdříve, jelikož neměl tušení, kde je jeho třída a už teď měl pouze pár minut na to, se dostat do školy. Když se dostal do školy, tak akorát zazvonilo a on sklopil ouška.

Nechtěl být hned druhý den pozdě, ale neměl tušení, kde je jeho třída. Podíval se do listu, který včera dostal a prohrábl si vlasy. 

„Dobře... to by mělo být tady," zamumlal si pro sebe a podíval se na cedulku. Zhluboka se nadechl a zaklepal. Otevřel dveře a zjistil, že je samozřejmě v jiné třídě.

„Ztratil ses?" zeptal se učitel a Jungkookovi se zastavilo srdce. Třída, ve které nebyl ani jeden hybrid. Všichni se na něj dívali a učitel také. „Halo?"

Jungkook sklopil ouška, zmáčkl papír v ruce a zakroutil hlavou.

„O-omlouvám se," pípl a sklopil hlavu, „jen j-jsem si spletl třídu."

Učitel přikývl a rozhlédl se po třídě. 

„Taehyungu, nedělej tam kraviny s Jiminem. Běž mu pomoct najít třídu!" rozkázal učitel, Taehyung se s úsměvem postavil a přikývl. Došel k Jungkookovi, ale aby ho ještě více nevyděsil, tak se zastavil kousek před ním.

„Jen ti pomůžu najít třídu, co ty na to?" zeptal se Taehyung a Jungkook ihned vyšel na chodbu. Taehyung za nimi zavřel dveře a natáhl k němu ruku. „Můžu se podívat na ten plánek?"

Jungkook mu ho beze slov podal a ještě více sklopil ouška. Taehyung se musel posmutněle pousmát, jelikož ho mrzelo, jak byl Jungkook vyděšený.

„Takže... matematika s Han," zamumlal si pro sebe Taehyung a zamračil se. „Toho učitele jsem neměl, ale můžu se zeptat sekretářky."

Jungkook jen němě přikývl a rozešel se za Taehyungem, který někam zamířil. Zaklepal na dveře od sekretariátu a vešel. Ihned co zjistil, kde má pan Han třídu, tak se s úsměvem rozešel do třetího patra a našel jeho třídu.

„Tak tady to je, králíčku," usmál se Taehyung a podal mu zpátky papír. Jungkook přikývl, papír si převzal a podíval se na Taehyunga.

„Děkuju," pípl tiše a Taehyung přikývl.

„Za nic. Příště se mě nemusíš bát, doopravdy," zasmál se Taehyung a Jungkook raději zaklepal na dveře a vešel.

„Ah, tady je opozdilec!" vyjel Han a Taehuyng se zamračil. Ihned vešel do třídy s Jungkookem a aniž by si to uvědomil, položil mu ruku na rameno.

„Zdrželi jsme se na sekretariátu. Nefungovaly nám čipy do školy, takže jsme se neměli jak dostat dovnitř. Omlouvám se za jeho zpozdění," zalhal Taehyung a ještě se formálně uklonil. Učitel jen přikývl a Taehyung ruku stáhl zpátky.

„Fajn, ty ale do naší třídy nepatříš," zamumlal pan učitel Han a Taehyung zakroutil hlavou.

„Ne, patřím k druhákům. Jen jsem ho šel doprovodit."

„Dobře, tak už můžeš odejít," řekl učitel a Taehyung přikývl. S krátkým pohledem na Jungkooka tedy opustil třídu a rozešel se do té své. 

Mezitím se učitel podíval na Jungkooka, který stále stál u zavřených dveří a koukal na své nohy. Učitel se zamračil a promluvil.

„Ty," ukázal na Jungkooka, „sednout."

Jungkook se v tu dobu začal třást, mezitímco skenoval podlahu. Znělo to jako... rozkaz. Jako rozkaz pro někoho, kdo není obyčejný člověk. Jako pro někoho, kdo nemá právo na to mít svůj názor a žít jako ostatní. 

----

Kekeke, proč musím mít ve tři hodiny ráno produktivní náladu?:)