Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

50. Kapitola

Dny utekly jako voda. Taehyung a jeho rodiče se usmířili. Jeho otec přiznal, že to přeháněl a nakonec ho už nenutil někam jet. Nezměnil sice názor na to, aby měl Taehyung lepší schopnosti v cizích jazycích, ale i lekce japonštiny dvakrát týdně je přístupná. 

Jungkook s Taehyungem vedl naprosto dokonalý vztah. Ve škole se vídali každý den, po škole celkem často a Taehyung u Jungkooka přespával každý pátek. Jin ani Namjoon s tím kupodivu problém neměli, protože Taehyunga brali už jako součást rodiny. 

A všechno bylo naprosto dokonalé... ale vztah bez překážek nikdy nemůže zůstat pevný. Nikdy...

„Jungkooku, kurva uhh- kam jsi mi zase dal ten toustovač?!" křikl Jin přes celou kuchyň a Namjoon na sebe div nevylil kafe, které pil při práci. Jungkook protočil očima, když nemohl najít své oblíbené tričko, potil se u toho všeho hledání a ještě k tomu musel poslouchat, jak na něj Jin křičí. „Jungkooku! Ihned mi pojď ukázat, kde je ten toustovač-"

„Je ve skříni vedle ledničky! A pokud tam není, tak si ho najdi sám!" zakřičel naštvaně Jungkook a práskl dveřmi od skříně, když začínal být frustrovaný z toho, jak mu je horko, nejde mu najít jeho oblíbené tričko a ještě musel přemýšlet, kam dal blbý toustovač. Jungkook naštvaně vyjekl a sundal si ze sebe všechno oblečení, kromě boxerek. 

Vzal si šortky, bílé ponožky a tričko, které měl po ruce. Podíval se na mobil a zjistil-

„Jungkooku, nestíháš! Ihned běž do školy nebo budeš meškat!" rozkázal mu opět kdo jiný než Jin. Jungkook si naštvaně hodil batoh na záda a s naštvaně sklopenýma ouškama seběhl schody. 

„Dobré ráno, Jungkookie," zamumlal Namjoon tiše, aby Jina nijak nenaštval. Jungkook jen něco zamrmlal, a aniž by mohl kdokoliv říct něco proti něčemu, obul se a vyšel ven. 

Aby to bylo ujasněné... Pár dní dozadu Jungkook s Taehyung šel na párty, kde se možná malinko opil a Jin mu poté dal výchovný proslov, který nesnesl moc dobře. Oba dva na sebe čtyři dny vkuse jenom křičí a vyhýbají se tomu druhému. 

„Aish... nemůžete si to vyříkat?" povzdechl si Namjoon, když Jin propaloval dveře, ve kterých před minutou Jungkook zmizel. Jin se zamračil a naštvaně usrkl z čaje. Cítil se dost naštvaně. Nejen z toho, že ho Jungkook neposlouchá, ale zároveň i z toho, jak se Jungkook začal chovat v poslední době. 

„Má mě poslouchat. Řekl jsem, že tam nepůjde, protože dostal poznámku za používání mobilu v hodině a k tomu pětku! Joone, tohle mu nemůže procházet. Chápu, je zamilovaný a jsem rád, ale musí vědět, že jsme pořád ti, kteří se o něj starají," řekl Jin. Namjoon si povzdechl a opřel se více do židle. 

Poslouchat ty dva se hádat bylo pro něj opravdu vyčerpávající. Kolikrát se zapojil do 'konverzace', ale dostal od jednoho z nich připomínku, že se nemá vnucovat. Věděl ale, že takhle to dál nepůjde... 

„Tak co si dnes udělat zase hezký večer a popovídat si?" navrhl Namjoon s úsměvem, ale Jin zakroutil hlavou. Dopil zbytek čaje, snědl poslední kousek ovoce a posadil se ke stolu. 

„Půjdu na odpolední a vrátím se kolem deváté. Ty máš dnes volno, jak tak koukám... zase práce z domova."

Namjoon se zasmál a přikývl. Sklopil notebok a chytil Jina za ruku. Jin se mírně pousmál a povzdechl si. „Já jen nechci, aby dopadl špatně. Měl by se začít více soustředit na tu školu, však za poslední dny kolikrát nám došly emaily, jak nedává pozor, píše si v hodině anebo co já vím co ještě..."

„Já vím," zamrmlal Namjoon a políbil Jinovu ruku, „já vím... ale je prostě jen-"

„Zamilovaný puberťák... to vím taky..."

„...-a dneska na mě znovu bezdůvodně ječel," zamumlal Jungkook se sklopenýma ouškama. Cítil se strašně. Nejen kvůli tomu, jak se k sobě s Jinem chovají, ale taky i kvůli tomu, proč. Věděl, že to fláká, ale když už je červen a nemají se popravdě učit, tak už mu to je jedno. [červen = jún]

„Měl bych s ním promluvit. Je to moje chyba, neměl jsem tě na tu párty brát," vinil se Taehyung. Jungkook se zamračil a zakroutil hlavou. Prohrábl mu vlasy a ruce si omotal kolem jeho pasu. Podíval se mu do očí a pousmál se.

„Ty za to nemůžeš, tak se neviň."

Taehyung se uchechtl a chytil Jungkookovu tvář do dlaní. Políbil jeho jemné rty a nakonec ho ještě poplácal po zadku. „Musím na hodinu."

„Já vím... je na nic, že vám takhle zabrali volnou hodinu. Já mám ještě čtyřicet minut než mi začne odpoledka," zasmál se Jungkook a Taehyung ho hravě kousl do nosu. Jungkooka to opět rozesmálo a donutilo ho to chytit Taehyunga za jeho nos.

„Nekousej nebo tě kousnu taky," varoval ho Jungkook s vážným výrazem. Taehyung přikývl a odtáhl se. Hned co uslyšel zvonění, tak mávl rukou a vyběhl do dalšího patra. Jungkook se nad tím jen zasmál a rozešel se do volné třídy, kde si chystal sníst jídlo, které si koupil jako oběd.

Jenže když vešel do volné třídy, která byla ve sklepě a nikdy tam nikdo nebyl, tak tentokrát to bylo jinak... někdo tam kupodivu byl. A vypadalo to, že i záměrně...

„Hele, kdopak to tu je... náš třídní králíček."

A kéž by jeho první překážkou ve vztahu nebylo tohle... 

----

Věta nakonec nebyla dlouho :'')

Opět jsem nechtěla napsat kapitolu, ale zničehonic, když jsem si pustila Moon od Jina, tak jsem dostala takový dobrý vibes, že jsem hned šla psát, kekeke ^^

a tak jsem dostala náladu k tomu ubližovat :) :) :) :) :)

(: