Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

71. Kapitola

„Hmm, ty parky, které jsme dnes prošli... aish, umím si představit, že místo obyčejného místa, kde jsem tě požádal o ruku, bych rozhodně vybral jedno z těch," zasmál se Namjoon, když si s Jinem na notebooku prohlíželi fotky, které stihli za celý den nafotit.

Byli tam buď individuálně, nebo spolu i s Jungkookem. Samozřejmě měli i pár fotek, kde jsou jen oni dva, ale stejně byli nejvíce pyšní na ty, na kterých byla celá jejich malá rodinka. 

Jungkook si akorát čistil zuby a koukal se na sebe do zrcadla. Nikdy neměl pocit, že se něco změnilo, ale tentokrát... měl divný pocit. Prohlížel si svůj obličej tak detailně, že by mohl vypočítat přesné rozměry, ale nepřišel rozhodně na nic, co by ho tak moc vyvedlo z míry.

Možná to byly jeho zvětšené tvářičky, které Jin tak rád mačkal, ale kdoví... 

„Jungkookie, to se tam dusíš tím kartáčkem?!" zavolal na něj Namjoon pobaveně a oslovený si rychle vypláchl ústa. Usušil si vlasy a ouška, než vyšel z koupelny a ukázal staršímu ironický úsměv.

„Já nejsem ten, který se většinou něčím dusí," ušklíbl se na Jina, který se zakuckal. Ihned po mladším hodil překvapený pohled, ale ten jen pokrčil rameny a lehl si do postele. „No co... je to pravda."

Nikdo nic raději nekomentoval. Starší položili notebook vedle na stůl, zalehli do postele a unaveně se k sobě přitiskli, než oba usnuli do pár minut.

Jungkook ale opět skenoval mobil očima, jako by se něco mělo objevit. A taky že mělo... 

Taehyung mu ještě před polednem poslal zprávu, že večer může očekávat popřání na dobrou noc, takže králíček trpělivě čekal. Kousal si ret, mačkal v ruce deku a co nejméně mrkal, aby mohl ihned uvidět zelené světélko, oznamující novou zprávu.

Uběhla hodina a nic... no, Jungkookovi se to zdálo jako pár minut, jelikož se zadíval na jedno místo a vypnul úplně vnímání. Jenže se mu to zdálo divné, takže si mobil vzal do ruky a povzdechl si, když mu světlo málem vypálilo oči, ale ještě k tomu mu nepřišla žádná zpráva.

„Třeba jen nemá čas... nebo zapomněl," zašeptal si pro sebe a zatřásl ouškama. Nakrčil nos a zhluboka se nadechl, než se rozhodl, že napíše on sám.

JK
Taehyungu? Jsi tu? 
Stále čekám na tu zprávu, ale pokud jsi zapomněl, tak to nevadí.

Odesláno 23:44

Čekání je strašné... a hlavně, když se těšíte na něco, co má přijít. Jenže když to nepřijde, tak přijde obrovské zklamání. 

Jungkook ale věřil v to, že se mu Taehyung ještě ozve, a tak mobil odložil a rozešel se k menší terase. Po cestě se natáhl k židli, přes kterou měl pohozenou Taehyungovu černou mikinu. Přetáhl si ji přes hlavu, nechal kapuci na hlavě a ruce si schoval do rukávů i do velké klokaní kapsy.

S tichým výdechem se opřel o zábradlí a porozhlédl se. Ačkoli ten výhled už vcelku znal, miloval to. 

Miloval, jak mohl pozorovat ohýbající se stromy ve směru větru, pomalu plout mraky a u toho poslouchat tiché zvuky z ulic. Sem tam uslyšel nějaké to auto, ale většinou si mohl užívat jen zvuků přírody. 

A v tu dobu alespoň nemyslel na to, kdy mu Taehyunga napíše, pokud vůbec...

Jenže stačilo si přičichnout k mikině a ihned si vzpomněl na zprávy. Opatrně se proplížil kolem spícího páru a sedl si na postel. Do dlaně si vzal mobil a ihned ho odemkl.

Jenže ani zelené světélko a ani nová zpráva. Zkontroloval čas a musel se opravdu pozastavit, jelikož si neuvědomoval, jak rychle to uběhlo.

„Jedna sedm ráno," zamrmlal si pod vousy a zklamaně se pousmál, „nevadí..."

Mobil tedy zpátky odložil, lehl si na bok a schoulil se do klubíčka. Chtěl přemýšlet o všech zlých věcech, ale ucítil, jak ho někdo přikryl a za jeho zády si někdo přilehl.

„Nečekej takhle pozdě do noci na zprávu. Napíše ti ráno," zašeptal Jin a objal Jungkooka zezadu. Mladší jen přikývl a zavřel oči, než se otočil čelem k Jinovi, který si ho s radostí přitáhl do objetí. „Dobrou noc..."

„Dobrou noc..." 

Jungkook opravdu chtěl usnout. Snažil se na nic nemyslet, snažil se nepřemýšlet o nejhorších scénářích, ale stejně mu jeho mozek nedal spát. 

----

Je opět kratší, i know ><

Málem nebyla žádná, cuz sestra po mně chtěla, abych ji na pc stáhla The Sims 4 s ročními obdobími zadarmo a já jen- 

uhh- well... zkusit to můžu.

Stahovala jsem to 5 hodin... a potom se ukázalo, že je tam 64bitová verze zadarmo a 32bitová jen pro origo a samozřejmě pc 32bit :') 

well, co se dá dělat, že :)) 

Jinak, přeji všem dobrou noc a sladké sny! 

Já včera nemohla usnout a v noci jsem se často budila, takže jsem taková ospalá celý den, ale kapitolu jsem prostě musela napsat, kekeke (ačkoli možná není podle vašich představ ><)

Mám vás moc ráda a ráda bych vám napsala něco krásného, aby se vám lépe spinkalo, protože sama vím, že zpráva s krásnými slovy dokáže udělat hodně a lépe se po ní spinká, ale doufám, že vy jste na tom dobře a spinkáte, co to jen jde!

Zároveň někomu už přeji dobré ráno! <3