Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

75. Kapitola

„Jsem doma!" křikl Jungkook, hodil klíče na stolek a zul si boty, než vešel do obýváku, kde už se válel Namjoon. Jin mezitím dával vyprat věci, které nosili v Japonsku a uklízel zbytek věcí, které mu nechal jeho manžel na starost.

Pořádně se nadechl a ucítil povědomou vůni domova. Namjoon se při pohledu na mladšího zasmál a sklonil se k notebooku, kde už měl otevřených pár dokumentů. 

„Už zase pracuješ? Však jsme se teprve vrátili," vzdychl nepříjemně Jungkook, když si všiml pracujícího Namjoona. Ten jen pokrčil rameny, vrátil se ke své práci a soustředil se pouze na to. 

„Chci jen něco dodělat... potom budu moct věnovat čas něčemu jinému."

Nejmladší si povzdechl a rozešel se za Jinem do koupelny, kde se pral s pračkou. 

„Nepotřebuješ pomoct, hyung?" zeptal se tiše s úsměvem. Jako odpověď se mu dostalo zakroucení hlavou. 

„Ne, v pohodě. Nestihl jsem všechno vybalit, tak si vybal to své," odpověděl mu Jin krátce a dal vyprat věci. Jungkook si povzdechl a s přikývnutím se odebral do svého pokoje.

Tam měl už položenou cestovku a i svůj větší batoh, který měl plný dalších věcí. S povzdechem k tomu přišel a začal si věci skládat zpátky do skříně. 

Bylo mu divně. Nudil se a byl smutný. 

Taehyung byl v nemocnici, Jimin s Hoseokem doma a Jin s Namjoonem měli plno práce. 

„Aish, nudím se!" zakřičel přes celý pokoj a plácl sebou na postel. Dlouze si zívl, než si k sobě přitáhl polštář, který objal a zavřel oči. „Jsem tak unavený..."

Tiše si povzdechl, než nasál vůni polštáře a opět zamrmlal: „Jen si na chvíli... lehnu."

A ta chvilka trvala hned do dalšího rána. 

Jungkook se probudil odpočatý. Jeho ruka automaticky zabloudila na pravou část postele, kde měl položený mobil, na kterém zkontroloval čas.

Kupodivu bylo pozdě, takže místo snídaně si rovnou mohl dát oběd. Bylo totiž 11:48, což byl čas, kdy Jin akorát vařil oběd. 

Pomalu se přesunul ke skříni, ze které si vytáhl pohodlné oblečení a převlékl se, než došel do kuchyně, kde byl pouze Jin. 

„Dobré poledne. Spal jsi opravdu tvrdě," zasmál se ihned, když si mladšího všiml. Ten se jen uchechtl a pokrčil rameny.

„Byl jsem unavený, chtěl jsem si lehnout jen na chvilku, ale usnul jsem," zamrmlal a zkontroloval čas. Bylo půl jedné, takže to znamenalo, že má ještě dvě a půl hodiny. „Dnes asi přespím u Taehyunga."

„Takže je vše v pohodě? Včera jsi nic neřekl," zeptal se Jin a podal Jungkookovi oběd. Sedl si s ním ke stolu a začal obědvat.

„No... jeho rodina je v Americe a on měl nehodu na motorce, takže byl v nemocnici," vysvětlil mu mladší a strčil si do úst sousto, „ale je v pohodě. Dnes ho pouštějí."

Jin chápavě přikývl a věnoval se jídlu, což udělal i Jungkook. 

Po obědě si Jungkook stoupl před skříň, aby si vzal nějaké oblečení k Taehyungovi, ale zamyslel se...

Miloval Taehyungovu vůni, jeho větší oblečení a příjemný materiál. Schválně si nevzal žádné oblečení navíc. 

Ještě než odešel, tak si dal krátkou sprchu, aby si nemusel brát všechny přípravky na ouška, ocásek, vlasy a tělo, jelikož by to bylo zbytečné. Usušil si vlasy a ouška, oblékl si čisté oblečení, které si vzal před chvílí na sebe a zkontroloval opět čas.

Bylo akorát půl třetí, takže se rozhodl už vyjít. 

„Ještě ti dám vědět, dokdy tam budu," řekl Jungkook a přišel k Jinovi, kterého zezadu objal, „pozdravuj Namjoona."

„Pro tebe, mladej... je to Namjoon-hyung," pokáral ho starší s menším úsměvem. Rozcuchal mu vlasy a mávl ke dveřím. „Padej. Užij si to, ale ať si sousedé nestěžují!"

„Vtipný!"

Jungkook vyšel do ulic, počkal na zastávce, než chytil autobus, který potřeboval a dojel tak před Taehyungův dům. Opatrně zaklepal a po pár vteřinách se tam objevil Taehyung s hřejivým úsměvem.

„Jungkookie, pojď," kývl hlavou dovnitř a zavřel za ním. Z kuchyně přinesl na tácku dvě skleničky, džus a pytlíček brambůrek. Došel do svého pokoje, kde už mladší ležel na posteli a tulil se k jednomu z Taehyungových polštářů. „Neznásilňuj mi polštáře," zasmál se a začal zdravou rukou tahat polštář z Jungkookového sevření. 

„Hmm," Jungkook nafoukl tváře a posadil se. Taehyung si k němu ihned přisedl a pustil televizi. Zdravou rukou si k sobě přitáhl Jungkooka a začal ho hladit ve vlasech, mezitímco se králíček snažil najít nějaký dobrý film.

„Jak se ti spalo?" zeptal se po chvilce Taehyung. Jungkook pokrčil rameny a opřel se více do staršího hrudi. 

„Celkem dobře... ale dnes se mi určitě bude spát ještě líp," uculil se a otočil. Taehyung se usmál a přikývl.

„Opravdu?"

„Opravdu," zašeptal a vtiskl mu na rty polibek. Byl krátký, jemný a nevinný. 

A následující objetí bylo více než láskyplné a dlouhé.

----

Moc moc doufám, že je tato kapitola k přečtení, jelikož jsem opravdu unavená. Za poslední 3-4 dny jsem naspala kolem 3 nebo 4 hodin... nevím, co to je, ale nemůžu usnout :') A když už usnu, tak se budím a znovu mi nejde usnout, takže to je takové na nic. c:

Normálně mám už i halucinace, jak vedle mě proběhlo něco bílého, podobného kočce a zmizelo to. A kočka to doopravdy nebyla, ta je ve vedlejší místnosti... :') 

Mám strach, že mě něco v noci spapá :(( protect me, pwease:(

Ale všem přeji dobrou noc a sladké sny <3 Doufám, že spinkáte o dost lépe, než já ^^ 

Ostatním přeji krásné ráno! Doufejme, že počasí bude stejně krásné jako včera ^^