Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

10. Kapitola

„Zapomněl jsem si učebnici, tak na mě počkej ve třídě," řekl Taehyung a rozešel se ke skřínkám. Otevřel tu svou a než si vytáhl  z horní police učebnici, tak se zarazil. 

„Co to je..." zamumlal si pro sebe, sklonil se a podíval se na pár černých chloupků, které jsou v jeho skřínce. Zamračil se a vzal si je do ruky. Jemné, černé a je jich celkem dost. „Kde se tu kurva vzaly."

Taehyung zakroutil hlavou a vyhodil je. Rozešel se poté do své třídy a pořád myslel na to, jak se ty chloupky dostaly do jeho skřínky.

„Jungkooku, svačinu," řekl Seung, který přišel po páté hodině s tím, že byl u doktora. Jungkook si povzdechl a sklopil hlavu. 

„Nemám..." zamumlal a Seung mu prohledal batoh. Našel prázdný box, takže mu došlo, že svačinu měl. 

„Tys ji sežral? Mám pocit, že jsme se dohodli," prskl Seung a Jungkook sklopil ouška. 

„Ne... ty ses rozhodl, že mi ji budeš brát," zašeptal Jungkook tiše. Zazvonilo a tak naštěstí měl Jungkook klid. 

Jungkook pět minut před koncem hodiny zvedl ruku.

„Pa-paní učitelko?" zeptal se tiše a ona se na něj podívala.

„Co se děje?"

„Není mi dobře... můžu jít na záchod?" zeptal se Jungkook a učitelka zkontrolovala čas. Chtěla říct, že to vydrží, ale Jungkook ji ještě jednou se sklopenýma ouškama poprosil a ona ho pustila. Vzal si věci a vyšel ze třídy ven. 

Nechtěl být se Seungem v jedné místnosti, ale co bylo nejhorší...

„Mám se jít za ním podívat? Jsme kamarádi, tak na něj dám pozor," nabídl se Seung a učitelka přikývla.

Jungkook zrychlil krok, když uslyšel kroky za sebou a jen co se otočil, uviděl Seunga, jak k němu jde. 

Rozeběhl se opět pryč a snažil se ho setřást. Proběhl kvůli tomu i několik pater, aby ho setřásl a mohl tak doběhnout do přízemí, kde zalezl do skřínky. Zadržel dech, ale jelikož byl udýchaný, tak mu to stejně dlouho nevydrželo. Přes menší otvory se díval ven a viděl, jak tam Seung prohledává všechny volné třídy a místnosti, kam by se mohl králíček schovat.

„Kurva!" zanadával Seung, když zjistil, že tam nikde Jungkook není. 

Jungkook si oddechl, protřepal ouškama a sklopil hlavu. Měl v plánu tu zůstat, dokud nezazvoní. Porozhlédl se po tom malém prostoru a povzdechl si. Opatrně otevřel skřínku, vystrčil ouška a vykoukl ven. Nikdo nikde nebyl, takže opatrně rychle vylezl, zavřel skřínku a opucoval se. 

Naštěstí už měli končit, takže rovnou zamířil do své skřínky, kam dal své učebnice a najednou kolem něj bylo milion dalších lidí. Zazvonilo a ukončilo to hodinu. 

„Taehyungu, pojď," zasmál se Sehun a Luhan přikývl a dodal: „Bude sranda."

„Já nevím," zamumlal Taehyung a poškrábal se na zátylku, „necítím se zrovna na nějakou párty."

„Hele, bude tam hodně holek, hodně pití, jídla. Potřebujeme tě tam, jelikož když půjdeš, kvůli tobě půjde dalších několik desítek lidí," zaškemral Hoseok a Taehyung protočil očima. Jungkook se na ně podíval a sklopil ihned pohled. Zavřel svou skřínku, sundal si Taehyungovu mikinu a složil ji. Opatrně se k němu rozešel a zastavil se u něj.

„D-děkuju za tu m-mikinu," vykoktal ze sebe Jungkook se sklopenýma ouškama. Taehyung poslal Sehuna s Luhanem pryč a s úsměvem se otočil na Jungkooka.

„Můžeš si ji ještě nechat. Venku je celkem chladno," řekl Taehyung a vytáhl si ze skříně džínovou bundu. Jungkook zakroutil hlavou a zahýbal nosem.

„Nechci tě nijak zatěžovat."

„Nezatěžuješ. Jen nechci, aby ti byla zima, takže to ocením," usmál se Taehyung a měl chuť mu rozcuchat vlasy a okusit tak jejich jemnost. Jungkook opatrně zvedl ouška a podíval se na Taehyunga. 

„Není mi už taková zima a stejně mi pojede autobus," řekl Jungkook klidnějším hlasem a Hoseok se zamračil. Podíval se na Jimina, který něco dělal na mobilu a nedával jim žádnou pozornost. Jungkook promluvil o dost klidnějším hlasem a dokonce se díval Taehyungovi do očí. Samozřejmě, že hned sklopil pohled, ale i tak... byl to pokrok.

„Dobře, ale kdykoliv si řekni," řekl Taehyung a vzal si mikinu zpátky. Jungkook se mírně pousmál a prošel kolem nich. 

Taehyung sklopil hlavu k mikině a pousmál se. Všiml si na mikině ale jednoho černého chloupku a to úplně stejného jako měl ve skřínce. Mírně se zamračil a když si všiml, že se na něj Hoseok divně dívá, tak si odkašlal.

„Co čumíš," řekl Taehyung a mikinu si chtěl položil do spodku skřínky, ale všiml si dalších černých chloupků. Mikinu tam tedy položil a zavřel ji tam. „Nejdu na žádnou párty. Nevíš, kde Jungkook bydlí?"

„Hou hou, jdeš na to nějak rychle," zasmál se Hoseok a Taehyung protočil očima.

„Učitelka mě zastavila na chodbě, protože z její hodiny Jungkook odešel, že mu je špatně a nechal v lavici učebnici. Mám mu ji vrátit," řekl Taehyung a Hoseok přikývl.

„No, nevím kde bydlí, ale proč si mu to nedal hned?"

Taehyung se zarazil a pokrčil rameny.

„Zapomněl jsem..."

„Nebo že by sis hledal záminku, jak jít k němu domů?" ušklíbl se Hoseok a Taehyung ho praštil. 

„Ty mi ihned po škole půjdeš pro ten zámek," prskl Taehyung a rozešel se do třídy. 

„Přiznej si to, chceš s ním trávit čas!"

Taehyung mu ukázal prostředníček, aniž by se na něj podíval a vešel do své třídy. Hoseok se zasmál a rozeběhl se za ním.

----

Jaký to krásný pátek, že? :)))

Moje sestra FINALLY odchází domů takže KONEČNĚ BUDU MÍT KLID. :'''''3