Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

23. Kapitola

„Doufám, že tu nejsem navíc," zasmál se Jimin nejistě a Jin zakroutil hlavou.

„Rád poznám někoho nového a k tomu alespoň Jungkook bude moct věřit i více lidem než jen Taehyungovi," řekl Jin s úsměvem a Jungkook protočil očima. 

„Co vůbec chceš dělat?" zeptal se Yoongi a Jin se ušklíbl.

„Přinesl jsem tohle," ukázal na karaoke a Namjoon se uchechtl.

„Už zase?" povzdechl si Yoongi a plácl se do čela. „Minule, když Joon chtěl zpívat, tak umřel sousedův kocour."

Hoseok se začal smát a tleskat.

„To si děláš srandu," zasmál se a Namjoon si zkřížil ruce na hrudi.

„To byla shoda náhod! Byl už starej," zamračil se a Yoongi se uchechtl.

„Byly mu tři roky," zamumlal a Jungkook přikývl.

„Já sám nemohl usnout po tom, co jsi předvedl," zasmál se a Namjoon se zamračil. Povzdechl si a sedl si na gauč.

„Nemůžu za to. Ty máš andělskej hlas, o proti tobě jsem jak umírající kočka," vydechl a Jungkook si k němu sedl. Pohladil ho po rameni a pousmál se.

„To není pravda," začal a poplácal ho, „o proti všem zníš jako umírající kočka."

Všichni se začali smát a Jin Namjoona zezadu objal.

„Ale máš krásný hlas. A ty to víš," zašeptal Jin a políbil Namjoona na tvář. Namjoon se zasmál a přikývl.

„Jsem pyšnej na svůj umírající zpěv," řekl hrdě a Jin přinesl kšiltovku s papírky. 

„Vylosujeme si týmy," rozhodl Jin a všichni si vzali papírek. 

„Hele, rodinka spolu," zasmál se Namjoon, když skončil s Jungkookem a Jinem v týmu. Yoongi byl s Taehyungem a Jimin s Hoseokem. „Tak to bude super."

Nejlepší část byla ta, kdy se na řadu dostala trojice. Nikdo se nemohl přestat smát, nad Jinem a Namjoonem, kteří to tam přímo bořili svými... vokály.

Když ale Jungkook začal zpívat, Taehyung nemohl nic jiného, než jen sedět na zemi a sledovat ho s úžasem v očích. 

„Páni," vydechl tiše a Jungkook stydlivě sklopil ouška. „Máš nádherný hlas, Jungkookie."

Všichni ztichli a Taehyung znervózněl. Jungkook poděkoval a rychle si sedl na zem.

„Tak fajn, kdo má hlad?" zeptal se Jin, když šel do kuchyně. Všichni ihned vyrazili do kuchyně, ale Jungkook s Taehyungem ne. 

„Jsi talentovaný. A to hodně," zasmál se Taehyung a chytil Jungkooka za ruku. „Závidím ti."

Jungkook se zamračil a zakroutil hlavou.

„Nemáš proč. Málokdo mě přijme... většina říká, že je to pouze chyba, že něco umím," zašeptal smutně a Taehyung si k němu přisedl. 

„Jsi všechno, Jungkookie, ale rozhodně ne chybný," zašeptal a podíval se Jungkookovi do očí. „Vidím v tobě, jak dobrý člověk jsi a než mi řekneš, že nejsi člověk, tak to není pravda. Jsi pořád z části člověk, který má obrovské srdce a neuvěřitelný talent. Hodně lidí ti bude závidět a proto budou říkat odporné věci, ale já se budu snažit ti být po boku, abych ti připomněl, že nic z toho není pravda."

Jungkook pootevřel ústa, mělce vydechl a sklopil ouška. Ruměnce se mu usadily na tvářích a jeho v jeho očích se zase usadily jiskry.

„Nikdy jsem neviděl, že by mě lákal oční kontakt," zašeptal Taehyung a pohladil Jungkooka po tváři, „ale máš opravdu krásné oči, ve kterých nevidím nic víc, než jen dokonalost. K tomu to vypadá, jako bys tam měl celou galaxii, ve které se dokážu ztratit."

Jungkook se zhluboka nadechl, ale zarazil se, když se k němu Taehyung přiblížil. Jeho prsty se propletly s těmi Taehyungovými a on nemohl uvěřit, jak v tu dobu měl pocit, že exploduje. Jeho srdce mu bušilo stokrát rychleji než obvykle a netušil, pokud to je díky slovům, které vyšly z Taehyungových úst anebo z toho, jak je blízko k Taehyungovi. Taehyung tiše vydechl, olízl si rty a chtěl je přitisknout k těm Jungkookovým, ale nestihl to.

„Vy dva nechcete jíst?" zeptal se Namjoon a Jin ho praštil. 

„Však se málem políbili," vyjekl tiše, aniž by ho ti dva slyšeli. 

Jungkook se ihned od Taehyunga odtáhl a rychle došel do kuchyně. Sedl si na židli a zhluboka se nadechl.

„K-kde že je to jí-jídlo?" vykoktal ze sebe rozhozeně a Jin pokývl k lince. 

„Pojď mi to pomoct dát na stůl," řekl a Jungkook přikývl. Ihned se s Jinem přesunul k lince a Jin ho pohladil po ruce. „Jsi v pohodě?"

„Jo... jen jsem," zarazil se a povzdechl si, „zmatený."

„To se stává," usmál se Jin, „zkus si s ním promluvit."

„Ne," vyhrkl Jungkook a vzal dva talíře. Jin se uchechtl a vzal další.

Všichni se v klidu navečeřeli a poté skončili u televize, kde se dívali na film.

„Chcete tu přespat?" zeptal se Jin a Jimin si zívl.

„Pokud by to nevadilo," zasmál se tiše a protáhl se, „jsem už unavený celkem na to, abych došel domů."

„Taky," přikývl Hoseok a Jin se zvedl.

„Dojdu připravit dva pokoje. Nebo bude stačit jeden?" zeptal se Yoongiho a ten pokrčil rameny.

„Klidně si vezmu tenhle gauč," řekl a Jungkook si skousl ret.

„Jungkooku, necháš u sebe Taehyunga?" zeptal se Namjoon a Jungkook se zarazil.

„Nemám tam... dvě postele," zamumlal a Namjoon se zasmál.

„Ale máš tam jednu velkou."

Jungkook chtěl něco říct, ale Taehyung ho přerušil.

„Klidně půjdu domů, nedělá mi to problém," zasmál se a postavil se, „nemám to tak daleko a stejně nechci být na obtíž."

Jungkook ho chytil za ruku a donutil ho si zpátky sednout. Sklopil ouška a svou červenající se tvář, než promluvil.

„Nedělá mi problém se s tebou podělit o postel. Je-jen levá půlka je moje!"

----

Hihi, nevím, kdy a jak dát first kiss, ale rozhodně to neočekávejte v blízké době (: 

možná :)