Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

11. Kapitola

Jungkook si akorát dělal oběd a u toho si tiše zpíval, když u něj někdo zazvonil. Zamračil se, vypnul písničky a mobil se sluchátky položil na stůl. Pootevřel dveře a zarazil se, když tam viděl Taehyunga.

„C-co? Ta mikina byla nějak špinavá a teď ji po mně budeš chtít vyprat?" vyhrkl Jungkook s nastraženýma ouškama. Taehyung se zasmál a zakroutil hlavou.

„Učitelka Wae po mně chtěla, abych ti vrátil tohle," podal mu učebnici a Jungkook pootevřel ústa. Učebnici si převzal a přikývl.

„Děkuju," zašeptal a mírně se usmál. Taehyung se usmál taky a mávl rukou.

„Za nic..."

Zničehonic bylo trapné ticho. Jungkook sklopil hlavu a když Taehyung ukázal za sebe, tak dveře otevřel víc.

„Ne-nechceš jít na chvíli dovnitř?" zeptal se rychle Jungkook a Taehyung se zarazil. Opravdu chtěl, ale viděl, že je Jungkook v jeho přítomnosti nesvůj a vypadá vyděšeně, takže to nejspíš udělal pouze ze slušnosti.

„Moc rád," řekl a Jungkook ztuhl, „ale nechci tě obtěžovat. Mikina je v pořádku, takže o to se neboj."

Taehyung se na něj vřele usmál a mávl rukou.

„Tak třeba zítra ve škole," zamumlal a Jungkook si skousl ret. Opatrně přikývl a s tichým rozloučením dveře přímo zabouchl. 

Jeho ruce se třásly, stejně tak i nos, srdce mu rychle bušilo a ouška měl sklopená. Učebnici rychle položil na stůl a sedl si na židli.

„Počkat... zítra je sobota," zamumlal si pro sebe Jungkook, když si vzpomněl, co mu Taehyung řekl.

„Jungkookie, jsem doma!" oznámil mu Jin ve dveřích a Jungkookova ouška přímo vyletěla do pozoru. Nakrčil nos a podíval se na Jina.

„Nemáš mít celodenní?" zeptal se Jungkook s nakloněnou hlavou na straně. Jin se zamračil a položil tři tašky z nákupu.

„Jsem velice rád, že mě tu rád vidíš," zasmál se Jin a Jungkook protočil očima, „teď mi pomoz s tím nákupem."

Jungkook přímo vyskočil ze židle a šel Jinovi pomoct s nákupem.

„Doufám, že dnes jsi už měl svačinu," řekl Jin a Jungkook přikývl. 

„Jo, dneska jsem ji nezapomněl," odpověděl mu a Jin se zamračil, když viděl nepořádek na lince. Jungkook si jeho pohledu všiml a tak mu to vysvětlil. „Chtěl jsem si udělat něco k jídlu, ale potom mě někdo vyrušil a teď jsi přišel ty."

„Někdo tady pana Jungkooka vyrušil?" ušklíbl se Jin a Jungkook zakroutil hlavou.

„Někdo ze školy, nic neobvyklého."

„Proč mi lžeš?" zeptal se Jin a Jungkook se zamračil. „Třese se ti nos, lížeš si rty a máš rudé tváře."

Jungkook si skryl obličej a kopl Jina.

„Nech toho!" vyjekl a Jin se zasmál.

„Však jsem ti nic neudělal," bránil se s úsměvem Jin a Jungkook sklopil ouška.

„Byl to člověk," zamumlal Jungkook a stáhl ruce ze svého obličeje, „a je milý."

„No vidíš, to už nezní jako jenom někdo," podotkl Jin a Jungkook pokrčil rameny.

„Je to jen někdo. Znám jeho jméno a třídu, nic víc. A teď běž vařit, mám hlad," postěžoval si Jungkook a Jin se ušklíbl.

„Nojo furt," zasmál se Jin a Jungkook si sedl na židli. 

„Jak se jmenuje?" vyzvídal Jin a Jungkook si povzdechl. „No co, jen chci vědět, jak se jmenuje člověk, který je podle mého králíčka milý."

„Taehyung. Je to druhák," odpověděl mu Jungkook a Jin přikývl.

„Je hezký?" 

Jungkook se na něj podíval a Jin protočil očima. Ten pohled říkal sám o sobě, že má být ticho.

„Je jako každý jiný," zašeptal Jungkook, aby byl spokojený. Jin přikývl a začal vařit. „Možná trošku hezký."

„Jsem dom-"

„Jungkookiemu se někdo zalíbil!" vykřikl Jin, když Namjoon přišel domů. Namjoon se zamračil a sundal si sako. Políbil Jina na tvář a naklonil hlavu na stranu.

„Jungkookovi," ujišťoval se nevěřícně a Jin přikývl.

„Kecá!" zakřičel Jungkook, který akorát seběhl schody. „Jen mi přišel přinést učebnici!"

„Pamatuju si, jak ty jsi mi taky přinesl učebnici," zasmál se Jin, „protože jsi mě doučoval."

Namjoon se zasmál a přikývl.

„Bylo to romantický," zašeptal Namjoon a přiblížil se k Jinovi.

„Spíš šprtský, ale jak chceš," opravil ho a ihned se mu přisál na rty. Namjoon si ho k sobě přitiskl a dlaněmi mu sjel na zadek. 

Jungkook se zamračil a zatvářil se zhnuseně. 

„Fuj, musíte přede mnou?" vydechl znechuceně Jungkook a Jin se odtáhl. 

„Fuj to nebude, až ti ten tvůj Taehyung bude strkat jazyk do pusy," mrkl na něj a Jungkook se plácl do čela.

----

Mít nejoblíbenější zvíře kočku a mít alergii na kočky je na nic. :'>

Ale co teprve, když mám DOMA kočku? :') 

Je nádherná, sladká, roztomilá a co já vím co ještě, ale je strašně na nic, že furt kýchám a tak :((