28. Kapitola

2.6K 280 67
                                    

„Taehyungu," vydechl Jungkook a položil si vak na zem. Taehyung se na něj usmál a udělal krok blíže. 

„Jungkookie, sluší ti to. Nikdy... nikdy jsem na tobě neviděl svetr, ale musím uznat, jsi neuvěřitelně roztomilý," zašeptal Taehyung a Jungkook sklopil ouška. Tiše se uchechtl a přišel k Taehyungovi blíže. 

„No, tobě zase sluší... cokoliv," zasmál se nervózně a sklonil se, aby si vzal vak. Rychle na sebe hodil bundu a mávl na Jina.

„Jinak Jungkookie, dnes s Namjoonem jedeme za Yoongim do Daegu, pomoct mu s něčím na víkend, takže se klidně můžete potom zdržet tady," mrkl na Jungkooka a zavřel za nimi. Jungkook se zasmál a nechal Taehyunga, aby ho chytil za ruku.

„Půjdeme?" zeptal se Taehyung a Jungkook přikývl.

Došli k motorce, u které Jungkookovi podal helmu. 

„Zašel jsem koupit jednu, ve které ti bude více příjemněji," usmál se Taehyung a opatrně ji Jungkookovi nasadil. Přiblížil se k jeho obličeji, aby mu ji pořádně zapnul a poté ho cvrkl do nosu. „Dokonce i tohle ti sluší."

Jungkook ho praštil a sedl si dozadu na motorku. Taehyung si nasadil helmu a sedl si před Jungkooka, který si kolem něj omotal ruce. 

„Drž se," řekl Taehyung a Jungkook se na něj pořádně natiskl. Taehyung se usmál a vyjel ihned do kavárny. 










„Takže... máš narozeniny za dvacet pět dní," zamyslel se Jungkook a nakrčil nos, přičemž ještě zatřásl ouškama, „nevím, co ti koupit k narozeninám. A ještě k tomu jsou i Vánoce."

Jungkook si povzdechl a Taehyung ho chytil za ruku. 

„Nemusíš mi nic kupovat. Jen... prostě v ten den stačí, když za mnou přijdeš a dáš mi to nejnádhernější, co existuje," zamumlal Taehyung a podíval se Jungkookovi do očí. Jungkook je přivřel, naklonil hlavu na stranu a pokývl.

„Nevím, co to ale je..."

„Tvůj úsměv, samozřejmě," zašeptal Taehyung a Jungkook se odtáhl. Tváře mu zčervenaly a on začal cítit opět ten pocit, který mu zaplaví celé tělo a donutí ho, se cítit lépe, jak kdy jindy. 

Neudělal nic jiného, než se jen usmál a nechal ze sebe vyjít roztřesený výdech.

„Pokud ti tohle vadí, stačí to říct," vyhrkl Taehyung, když si všiml, jak je Jungkook... nejistý.

„Ne, jen... pokaždé mě to donutí se cítit strašně zvláštně, ale ne ve špatném smyslu! Je to hezké, jen jsem pořád dost... stydlivý," vydechl tiše a poté s Taehyungem navázal oční kontakt. 

„Chápu. Občas si nemůžu pomoct, jelikož mě taky nutíš se cítit opravdu zvláštně. A pravdou je, že to taky není myšleno ve špatném smyslu," zasmál se Taehyung a pohladil Jungkooka po ruce. 










„Mám už skřínky," oznámil Jungkook a mávl na Taehyunga. Ten k němu přišel a poděkoval. Otevřel skřínku a začal se svlékat. Jungkook zčervenal, když si Taehyung sundal veškeré vrchní oblečení a sundal si i kalhoty. „J-já... nebude vadit, když si za-zajdu do kabinky?"

„Proč by mělo?" zeptal se Taehyung s úsměvem a Jungkook sklopil ouška.

„J-jen," odmlčel se a uchechtl, „nic. Ani nevím."

Jungkook si rychle vzal ručník s plavkami a zalezl do jedné z kabinek. Co nejrychleji se převlékl a zahalil se ručníkem, než vylezl a vše dal do skřínky, kterou zavřel.

„Jdeme?" zeptal se Taehyung a Jungkook přikývl. Sklopil hlavu a Taehyung mu ji zase narovnal. „Děje se něco?"

„J-jen... nemám zrovna nejhezčí postavu a ty jsi," povzdechl si a pousmál, „perfektní."

Taehyung ho chytil za ramena a opřel si své čelo o to Jungkookovo. Podíval se mu hluboko do očí, než dlaněmi sjel po jeho pažích, dokud ho nechytil za boky.

„Nekoukám na tvou postavu. Nevzal jsem tě sem proto, abych mohl vidět, jak vypadáš bez oblečení, ale proto, abychom se bavili a udělali si pár pěkných vzpomínek," zašeptal Taehyung a chytil Jungkooka za ruku, přičemž se odtáhl. „Ale stejně si myslím, že máš určitě nádhernou postavu, protože to samé říkáš o sobě. Že jsi ohavný, přitom vidím to nejnádhernější stvoření, které kdy žilo."

Jungkook se zhluboka nadechl a povzdechl si.

„Proč mi to děláš," zašeptal Jungkook a zasmál se, „to, že moje srdce naprosto zblázníš a já se pak cítím, že exploduju nebo-"

Taehyung ho políbil na tvář. Stačil jen centimetr a už by se svými rty dotkl i Jungkookových koutků. 

„Ty mi děláš úplně to samé," vydechl Taehyung a usmál se, než se rozešel do sprch s Jungkookem za sebou. Jungkook si šťastně oddechl a sundal si ručník. S Taehyungem vlezl pod sprchu a poté i do obrovského prostoru, kde bylo plno lidí. 

„Neboj se," zašeptal Taehyung a chytil Jungkooka za ruku. Opatrně ho políbil na spánek a stiskl mu ruku. „Jsem tady s tebou, takže se neboj absolutně ničeho a pojď si to užít."

----

Přeji všem dobrou noc a sladké sny ^^

Někomu dokonce i dobré ráno <3

Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]Kde žijí příběhy. Začni objevovat