Stíny minulosti

VIII. Chloé

,,Marinette!!!" Vykřikla s úsměvem blondýnka a běžela obejmout svoji nejlepší kamarádku.
,,Chloé, ahoj! Hrozně ráda tě vidím." I Mari, která ještě pořád nebyla v nejlepší náladě, se dokázala usmát a objetí jí oplatila.
,,Moc mě mrzí, že na tebe mám čas až dneska, ale měla jsem toho hodně do školy. Potom, co jsme přijeli z toho výletu to vypadalo, že si na nás učitelé snad zasedli," postěžovala si dívka tradičně. 
,,Jasný no. Já bych stejně nemohla přijít, kdybys mi zavolala. Měla jsem...vlastně ještě mám domácí vězení, jelikož je ale moje matka u tvého táty a něco spolu řeší, můžeme se vidět."
,,Jo, o tom jsi mi vlastně říkala. Věř mi, že kdybych nebyla u toho jezera někde s bandou puberťáků, hned bych si ji přišla srovnat," usmála se Chloé, což donutilo k úsměvu i Marinette. 
,,Ani nevíš, jak ti závidím. Kolikrát už jsi mi vyprávěla o všech zážitcích se školou a já jenom pořád trčím doma. Spousta práce a skoro žádná zábava."
,,Já vím, Mari, ale neboj. Jednou se to přece musí změnit. Nemůžeš takhle žít věčně," objala ji blondýnka rukou kolem ramen a společně šly chodbou k výtahu. Měly v plánu jet až nahoru do hotelových pokojů, kde často Chloé trávila svůj čas. Už jenom proto, že na střeše se nacházel bazén a spoustu jiných užitečných věcí.
,,Už tomu pomalu přestávám věřit, ale pojďme se prosím bavit o jiných věcech. Poslední dobou nemyslím na nic jiného a mám z toho pak akorát deprese," podívala se na ni tmavovláska.
,,Ještě pořád? Já myslela, že už ses z toho dostala. Vždyť než jsem odjela, tak jsi byla v pohodě. V rámci možností teda," dodala rychle Chloé, protože život její nejlepší kamarádky nebyl v pohodě nikdy. To moc dobře věděla. 
,,Však víš, že depky mám průběžně od té doby, co se to stalo s tátou a od té doby, co se mi kompletně podělal život. Nikdy nejsem psychicky v pohodě, ale nikdo to neřeší. Nechodím k psychiatrovi, protože moje matka to nechce vidět."
Chloé bylo Marinette líto, komu taky ne. Nikdo si nezasloužil žít takový život a už vůbec ne ona. Kdyby mohla, vyříkala by si to se Sabine, ale to by z toho měla tak akorát problémy. Navíc by ji slavná a arogantní modelka ani neposlouchala. Na to, aby to věděla, ji znala až moc dobře. 
,,Víš, co, zlato? Já ti povím, co všechno se stalo na výletě a mám pro tebe jednu pikantní novinku. Budeš čučet." Zazubila se na ni blondýnka a utáhla si rukama svůj vysoký cop, který měla na hlavě. Jakmile Marinette uslyšela slovo "novinka," podívala se na Chloé. 
,,Ale, že by nějaký nový objev?" zeptala se a na tváři se jí objevil malý úšklebek. 
Tahle holka se nebála ničeho a každou chvíli měla nějakého jiného kluka. Ať už jako vztah na několik týdnů nebo na jednu noc. Mohla si dělat, co chtěla, což jí tmavovláska záviděla. Sama takové možnosti neměla, ale taky by nikdy nechtěla spát s polovinou města. K tomu by ji nikdo v tomhle životě nedonutil. I když díky matce už několik vztahů měla, nikdy se naštěstí nedostali tak daleko. Sabine jí, i přestože si to nepřála, dohodila pár kluků. Většinou to ale byli nafoukaní týpci z branže, takže jim to stejně dlouho nevydrželo. 
Marinette s nikým v současné době nechodila a byla za to ráda. Taky si řekla, že až matka zase někoho přivede, nepodá si s ním ani ruku a na rovinu jí poví, že už ji to takhle nebaví. Věděla, že se potom strhne další hádka, ale alespoň ve vztazích si chtěla rozhodovat sama. Koneckonců za chvíli jí bude osmnáct a to už přece něco znamená. 
,,Jak jsi na to přišla? Ty mě snad špehuješ?" zeptala se Chloé a nevinně přitom zamrkala. 
,,Znám tě moc dobře na to, abych si mohla spoustu věcí domyslet. Vždycky, když přijedeš z nějakého delšího výletu se školou, tak jsi plná dojmů. To se ti ani nedivím, taky bych byla, ovšem ty tvoje dojmy se pokaždé týkají nějakýho kluka. Člověk by si myslel, že jsi už spala s celou školou," uchechtla se Mari. Možná si dovolila moc, ale nemohla si pomoct.
,,Tak tohle si o mně myslíš...I když se ti ani nedivím, zčásti je to pravda, ale s celou školou jsem fakt nespala. Maximálně s půlkou a možná ani to ne. Když mi ti kluci nemají co nabídnout, dávám od nich ruce pryč. Přísahám," řekla a Mari se dál usmívala. 
,,Jasný, celá ty. Tak kdo to byl tentokrát?"
,,Tsss, prej tentokrát. Ale dobře, když už se ptáš..." napínala Chloé, když vešly do jejího hotelového pokoje. Cesta nahoru utekla rychle, protože si celou dobu povídaly.
Pokoj byl velký a celý do růžové a fialové barvy. Dívky se posadily na postel a blondýnka nechala přinést ledový čaj, jahody, čokoládu, brambůrky a další dobroty. 
,,Je to Kim." Usmála se sladce, když se zavřely dveře za číšníkem, který jim všechno přinesl.
,,Počkej jako ten Kim? Ten, kterej ti několikrát vyznal lásku a tys ho odmítala?" Zamrkala Marinette překvapeně. ,,Neříkala jsi, že ti nemá co nabídnout a že s ním nikdy nechceš nic mít?"
,,Ano, máš pravdu, to jsem říkala, ale když jsme byli v hotelu, něco se stalo. Přišel za mnou do pokoje s tím, že mě miluje a že se nikdy nevzdá. Sice jsem ho několikrát odmítla, protože jak víš, já na tyhle vztahy nejsem, ale on si prostě nedal říct. Tak jsme na to nakonec skočili, protože jsme zrovna byli v pokoji sami," pokrčila jakoby nic rameny a Marinette na ni zírala s pusou otevřenou dokořán, snažila se ji pochopit. Popravdě, moc se jí to nedařilo. Ona by nikdy nic takového nedokázala. Její matka možná, ale ona opravdu ne. Nějakou dobu tedy jen nevěřícně mlčela a hledala ta správná slova. 
,,Nemáš slov, co?" Uchechtla se Chloé a natáhla se pro jahodu, která byla spolu s ostatními ve skleněné misce. 
,,P-promiň, já...Já...snažím se tě pochopit, vážně. Řekni mi, že tohle se mi jenom zdá," poprosila ji, když si ulomila kousek mléčné čokolády. Mlčení znamenalo souhlas, a tak Marinette jen dál na Chloé zírala svýma pomněnkovýma očima.
,,No tak to je silný kafe," dostala ze sebe po chvíli.
,,Mari, vím, že tohle neschvaluješ a že jsi jiná, ale prostě každý jsme nějaký. Někdo je romantik, hledá vztah na celý život a někomu stačí zase jednou za čas něco podniknout. Já jsem v té druhé skupině," ušklíbla se a napila se coly.
,,Hele, kdyby to byl nějaký jiný kluk, jsem zticha, ale Kim tě podle všeho fakt miluje. Snad ho nechceš potom odkopnout..."
,,Uvidíme. Třeba si ho nějakou dobu nechám." Když uviděla výraz Marinette, sotva se držela. Nakonec vyprskla smíchy a tmavovlásce po chvíli došlo, co se tady děje. 
,,Počkat, chceš mi říct, že sis tohle celé vymyslela??!!" Zamračila se Mari a Chloé se dál smála. Lámala se v pase a nevnímala okolí. 
,,To si ze mě děláš srandu, ještě řekni, že žádný Kim neexistuje a můžu se jít oběsit!! Co potom celý ty dny, co jsem ti pomáhala ho odkopnout??!"
,,Ach Mari, kdyby ses teď viděla!" Smála se dál blondýnka a ona jen dál kroutila hlavou. Jak jí tohle mohla udělat? Někdy její chování opravdu nechápala a dnešní den nebyl jiný.
,,Chloé, já to myslím vážně!!" 
,,Vždyť já vím a promiň, chtěla jsem tě jenom rozesmát," usmála se.
,,Vlastně to bylo celkem vtipný," pokrčila Mari rameny a při pomyšlení na svůj výraz se začala smát taky. Pobaveně přitom kroutila hlavou. 
,,Děkuju, Chloé, na moment se mi podařilo zapomenout na to, co se mi doma děje. Jsi fakt kámoška," řekla a potom se dívky objaly. 
,,Pro tebe všechno, Marinette."
,,Hele a jak je to vlastně s tím Kimem?" Chloé chvíli mlčela a v místnosti se tak rozhostilo ticho. 
,,Nooo...upřímně...chodíme spolu," přiznala se nakonec a tmavovláska překvapeně zamrkala. Další šok.
,,Cože??!!!"
,,Jo. Ale mám pocit, že tenhle vztah bude na delší dobu. Kim je docela fajn kluk, udělá pro mě fakt všechno," usmála se Chloé a Marinette na ni jen nevěřícně hleděla. Neříkala přeci, že na dlouhodobé vztahy není?

,,Jo prosim tě, to jsem ti ještě chtěla říct..." začala blondýnka vážně po pár vteřinách, když si zrovna lakovala nehty na žlutou barvu. 
,,Povídej, jsem jedno ucho," odvětila Mari a prohlížela si nějaký módní časopis. Na jedné ze stránek se nacházela její fotka, kterou fotila před týdnem, tak ji rychle přeskočila. Bylo k ní i něco napsáno a ona momentálně neměla na drby náladu. 
,,Za pár dní se bude konat další ples, tak mě napadlo, že by-"
,,Chloé ne, ani to nezkoušej," zarazila ji tmavovláska a ona nestačila ani dokončit větu. 
,,Hele, nech mě domluvit. Není to sice žádná speciální akce, ale určitě tě tam bude tvoje matka chtít stejně dotáhnout..."
,,Tsss, už ji vidím, jak na mě zase ječí, ať tam jdu," zakoulela očima a dál se věnovala svému časopisu.
,,No právě. Tentokrát na tom plese budu na sto procent i já, takže by ses tam rozhodně nenudila. Sice si občas s někým zatancuju, to je jasný, ale jinak se celou dobu budu věnovat tobě. No a kdybys ty přišla jako první, že tam chceš jít, nebo bys na matku hned neječela, že nechceš, mohlo by to dopadnout o dost líp než minule."
Marinette si položila časopis na klín. Chvíli se na něj dívala a mlčela, dívka jí nechávala prostor pro rozhodnutí, ale doufala, že to Mari nebude trvat moc dlouho. 
,,Já fakt nevím...asi se zase vymluvím, že je mi špatně. Tentokrát by mě třeba nechala doma, vždyť jednou to udělala." Jakmile to Chloé zaslechla, naklonila hlavu na stranu a nasadila pohled typu: to myslíš vážně?
,,Jednou, ale od tý doby ne. Mari, fakt lepší bude, když s tím budeš souhlasit a půjdeš, to víme obě. Navíc se mnou ses tam nikdy nenudila, no ne?" Tmavovláska si povzdechla a sklopila oči.
,,Ne no."
,,Tak vidíš. Půjdeme tam a pořádně si to užijeme, rozjedeme to a Sabine bude ještě koukat," uchechtla se. ,,Zlato, víš kolik lidí v Paříži by chtělo alespoň jednou za život na takovou událost jít a nedostanou se tam? Hodně, možná více než hodně. Tak už pusť z hlavy matku a to, že si z tebe chce udělat svoji kopii a kašli na ni. Prostě si to užij. Vím, že tě to nebaví, ale to na tom nic nemění. Když z hlavy vypustíš ty věci o matce, všechno bude jinak. Věř mi," usmála se Chloé a Mari si povzdechla. Trvalo, než něco řekla, byla z toho pořádně mimo.
Věděla, že má její nejlepší kamarádka pravdu, ale nechtěla si nic takového připustit. Nevěřila, že by ji někdy tohle mohlo bavit. Nakonec se přece jen rozhodla. Už jenom proto, že nechtěla, aby ji Chloé dál přemlouvala. 
,,Tak dobře, vyhrála jsi. Půjdu tam, ale jenom proto, že tam jdeš ty. Rozhodně nikdy nezapomenu na to, jak se moje matka chová a jak se já chovat nechci."

Rovných 1800 slov jen pro vás, lidičky 😘 čekali jste v dnešní kapitole ples? Smůla, musíte ještě chvíli vydržet, ale bude, o to se nebojte 😇❤

Co říkáte na Chloé a na její vtípek, líbí?😂 mně osobně to přijde jako bezva nápad, takový zpestření... aspoň ten příběh není pořád tak depresivní xd😂❤

Pokračování bude jako vždy v neděli, tak se těšte...Jinak taky vám přijde, že ty dny hrozně letí? Však za chvíli bude léto!!😂💙

Less216 😘