,,J-já...musím ti něco říct," vykoktala Marinette, když se dívky ocitly u zdi kousek od jídelního stolu.
,,No tak povídej. Docela by mě zajímalo, proč jsme odtamtud musely pryč, byl tam tak pěkný výhled," řekla Chloé a napila se vína. Za večer už měla druhou sklenku, Mari stále držela v ruce tu první a srdce v hrudi jí rychle bušilo, když si vzpomněla na něj.
,,Víš, jak jsem kdysi utekla z toho plesu?" Začala dívka nevinně a blondýnka přikývla. Nechápala ale, kam tím míří.
,,No."
,,Tak po nějaký době jsem skončila v jedný uličce. Chvíli jsem tam byla sama, úplně bezradná, ale pak se tam objevil jeden kluk...vypadal docela normálně, dokonce mě pak vzal k sobě domů, i když z toho mohl mít problémy. U něj jsme si povídali, taky mi řekl, že jsme kamarádi a nechal mě tam přes noc." Dívka na ni zírala s otevřenou pusou, tohle jí ještě Marinette nikdy neřekla.
,,Jak to, že o tom vím až teď?"
,,Nebyl důvod ti to říkat a doufala jsem, že ani nebude. Ale před chvílí jsem ho viděla, jak sem jde se svojí holkou, teda asi je to jeho holka!! On je tady, na plese, chápeš to?! Od té doby, co mě hodil k nám domů, jsme se neviděli, jen si občas zavolali a najednou se tady bez varování objeví!!" Panikařila Mari a Chloé se snažila všechny tyhle nové informace zpracovat.
,,Tak buď ráda, že tady je, aspoň se s ním můžeš vidět. A já bych taky chtěla poznat kluka, co zachránil moji nejku," zazubila se potom.
,,No nevím, jestli je to ten nejlepší nápad...." kousla se Mari do rtu a volnou rukou se podrbala na zátylku.
,,Holka, co ti to udělá? Jenom mi ho představíš a slibuju, že se do něj nezabouchnu," uklidňovala ji.
,,Uvidíme, jo?"
,,Jak jako uvidíme? Jak se vůbec jmenuje?" Vyzvídala dál.
,,Adrien Agreste," při vyslovení jeho jména se musela usmát.
,,Tak o něm jsem nikdy neslyšela, tudíž nebude slavný nebo jeden z nejbohatších..." zamyslela se.
,,No tak jedno z toho být musí, když je tady," řekla Mari.
,,To sice jo, nebo ještě jak se jmenuje ta jeho přítelkyně?" Podívala se na ni Chloé.
,,Kagami, ale příjmení neznám," pokrčila tmavovláska rameny. Na to se napila trochu vína a její kamarádka s pohledem upřeným na hnědou zem přemýšlela.
,,Kagami...sakra, nic mi to neříká." Vydechla po chvíli a Marinette nad tím mávla rukou.
,,Tak to neřeš."
,,Ne, to se musí vyřešit. Tak jo, najdeme si ji," usmála se Chloé a odněkud vytáhla mobil. To Mari nepostřehla. ,,Už ji mám! Jmenuje se Kagami Tsurugi, je jí 20, studuje vysokou a její rodina pochází z Japonska. Jsou tam mistři v šermu a jedna z nejbohatších rodin. Tady v Paříži žije s matkou ve velké vile a má přítele Adriena Agresta, o kterém nikdo nic neví."
,,Zajímavý..." zamumlala Mari pod vousy. ,,Takže on si prostě našel holku z bohatý rodiny a tak se dostal sem, jinak je to úplně normální kluk."
,,Vypadá to tak," přikývla Chloé a usmála se. ,,Že tys chtěla slyšet nějakou bombu?"
,,Co? Jakou bombu?"
,,Nic, to je jedno," uchechtla se. ,,Radši mě pojď s tím Agrestem seznámit, musí být asi docela fešák, co?"
,,Chloé, ani na to nemysli!! Vždyť je zadaný!" Vrhla na ni zamračený pohled.
,,Jak můžeš vědět, na co myslím?" Zeptala se překvapeně blondýnka.
,,Tak známe se už nějakou dobu, ne?"
,,Hmmm, to je fakt no. Ale tak musím vědět, s kým jsi strávila noc, ne?" Nasadila škodolibý úsměv. Marinette se plácla rukou do čela.
,,Proboha! K ničemu mezi náma nedošlo, však jsme se neznali, já nejsem jako ty! Navíc jsme každý byli v jiný místnosti!!" Podívala se na ni a ona si to vychutnávala. Vždycky si z Mari ráda takhle vystřelila, bavilo ji sledovat její výrazy.
,,Vždyť já vím, jenom tě škádlím. Pojď, zlato, jdeme najít náš zamilovaný páreček. Docela by mě zajímalo, jak se poznali." Položila prázdnou sklenku od vína na stůl a tmavovláska udělala to samé.
,,Počkej, co chceš dělat?"
,,Jak jsem řekla. Zjistíme, proč nikdo o Agrestovi nic neví a tobě jako kamarádce by něco říct mohl. Pak se mi svěříš," mrkla na ni.
,,Ale Chloé..."
,,Ne ne, žádný ale děvče." Usmála se a společně se vydaly dál do sálu s úmyslem najít blonďatého chlapce, který kdysi Marinette zachránil v té uličce.
ČTEŠ
Stíny minulosti
أدب الهواةStalo se vám někdy, že jste museli odněkud utéct, protože jste věděli, že tam nepatříte? Ne? Tak to máte štěstí, protože přesně tohle zažila Marinette Dupain-Cheng, dcera slavné modelky, která to se svou matkou nemá v životě vůbec lehké. Tento útěk...