XX. Problémy a starosti

193 14 15
                                    

Sice spolu nestrávili celé dopoledne jako naposled, ale přesto si oba tu chvíli užili. Marinette se každou minutu do Adriena zamilovávala víc a víc, což rozhodně nebylo správné už jenom proto, že chodil s Kagami. Moc dobře si obojí uvědomovala a nemohla uvěřit tomu, že se něco takového skutečně děje.
Opírala se zády o kmen stromu a hlasitě oddechovala. Zrovna si dávali pauzu od tance, Adrien i Nino seděli na pařezu a smáli se něčemu na telefonu, Alya se někam vytratila. Když poslouchala chlapcův smích, na její tváři se vykouzlil úsměv automatiky, nemusela se ani snažit.
,,Ten pohled znám." Ozvalo se vedle ní, hlasitě vykřikla. Naštěstí si toho kluci nevšimli, protože Nino zrovna Adrienovi něco pouštěl do sluchátek.
,,Alyo..." vydechla. Podívala se na brunetku, která postávala vedle ní a koukala se stejným směrem jako ona.
,,Takhle se na Nina taky dívám," řekla, vypadala u toho jinak. Na tváři jí pohrával malý úsměv a nemohla od kluků odtrhnout zrak.
,,Myslíš...zamilovaně?" Optala se opatrně.
,,No jo, to je normální, když na někoho nemůžeš přestat myslet. Máš ho plnou hlavu, prohlížíš si vaše společný fotky pořád dokola a dokola... " Přikývla a napila se z flašky, kterou držela v ruce.
,,Jooo, to máš pravdu. Vím, že je to špatné, protože chodí s Kagami, ale prostě...Já...Já to nedokážu ovládnout," povzdechla si smutně a dál kluky pozorovala.
,,To ani nejde, zlato. Kdyby jo, svět by byl šílenej."
,,Jak šílenej?"
,,Hodně, fakt hodně, věř mi," usmála se Alya a dál to nerozebírala, Mari na to nic nenamítala.
,,No jo, jenže my dva nikdy nebudeme moct být spolu. Adrien má Kagami, která se ho nikdy nevzdá, i kdyby musela projít peklem. Navíc si nejsem jistá, jestli by to chtěl on a nerada bych jim zničila vztah...vždyť se znají dlouho."
,,Ale ani jeden nejsou šťastný," řekla Alya a Marinette zpozorněla.
,,Jak to myslíš? Však mně přijde, že se k sobě dokonale hodí...ona je krásná, on taky, rozumí si, mají se rádi..." počítala na prstech několik důvodů. Alya kývla, ale pak pokračovala.
,,To sice jo, jenže...Mari, teď ti řeknu něco, o čem víme jen já a Nino, nikdo jiný, dobře?" Jejich pohledy se setkaly, v očích brunetky se tajemně zablesklo. Marinette se už teď bála toho, co by to mohlo být.
,,Dobře, poslouchám."
,,Kagami Adriena vydírá."
,,Vydírá?! Kagami?! Jak?!" Vykulila tmavovláska oči a klesla jí spodní čelist.
,,Neječ tak, sice mají sluchátka, ale ani to neznamená, že tě nemůžou slyšet." Zamračila se na ni lehce a Mari polkla.
,,Promiň...Já...Já tomu jenom nemůžu uvěřit a snažím se to pochopit," ztišila okamžitě svůj hlas. ,,Proč by něco takovýho vůbec dělala, vždyť Adriena miluje, ne?"
,,To sice ano, svým způsobem. Ale ty asi víš o Adrienově minulosti, že?"
,,Jo."
,,No tak ona mu prostě říká něco v tom smyslu, že když s tebou bude něco mít a ona na to přijde, tak zničí všechno, co má. Že ho vyhodí z práce a tak..."
,,To jakože skončí zase na ulici?!" Zeptala se a snažila se nekřičet, Alya přikývla.
,,Jenže problém je v tom, že Adrien to nevidí, je zaslepenej láskou a toho ona využívá trochu...kolikrát jsem se snažila mu to říct, ale neposlouchá mě, nechce to slyšet. Jasně, pár měsíců jim to možná fungovalo, ale od té doby, co jsi tady ty, je to takhle a Kagami má pocit, že je ohrožená. Což vlastně má pravdu, když ty ho miluješ."
,,To je...hrozné," vydechla Mari, v očích měla slzy a podívala se na Adriena, který na ni mrknul. ,,Nechápu, jak může něco takovýho dělat. Dobře, pomohla mu, ale tak mu nemusí hned zase vyhrožovat. On by pro ni udělal to samý a nic by od ní nechtěl."
,,Já vim, Adrien je prostě zlatej. Jasně, sice má taky svý mouchy, občas je děsně nešikovnej, ale to k němu patří..." povzdechla si Alya a Marinette se na ni podívala.
,,Jak mám teď po tomhle se snažit nic nedělat, nekazit jim jejich vztah? Proč jsi mi to vůbec říkala?"
,,Je jasný, že to bude těžký, ale podle mě jsi to musela vědět, aby sis dala na Kagami pozor. Když něco chce, jde si za tím a sice Adriena miluje, ale i tohohle by byla schopná."
,,Ty s tím máš nějaký zkušenosti, že mluvíš tak jistě?" Zeptala se Mari po chvíli ticha.
,,To přímo ne, ale jde z ní takový pocit. Jen slepej to nevidí."
,,J-já...Co mám dělat, přece to Adrien musí vědět, ne?"
,,No jo, jenže k čemu by to bylo? Kdyby se s ní chtěl rozejít, neměl by kam jít. Teda, mohl by možná být u nás s Ninem, ale prostě by přišel o to svoje, chápeš?"
,,Asi ti rozumím. Achjo, Kagami mi přišla docela fajn, přála jsem jim to, ale teď nevím..." na chvíli se odmlčela. Měla v sobě spoustu pocitů a nových myšlenek. ,,Alyo, je správný, když si přeju, aby se spolu rozešli?" Zvedla k ní pohled.
,,Těžko říct, ale vzhledem k tomu, jak to je..."
,,Co tady řešíte, dámy?" Objevil se u nich najednou blonďák, Nino zatím seděl na pařezu a pořád koukal do mobilu.
,,Ale, holčičí věci," odbyla ho Alya a mávla nad ním rukou, Mari si prohlížela každičký kousek Adrienova obličeje. ,,Tomu bys nerozuměl."
,,Jasný," uchechtl se. ,,Jsi v pohodě, Mari?" Zeptal se, když si všiml, že je dívka trochu mimo.
,,Eeeh...Jo, samozřejmě, jen jsem přemýšlela," usmála se nevinně.
,,Kdyby něco, řekla bys mi, že jo?"
,,J-jo, neměj strach." Kývla a Adrien ji pár vteřin pozoroval, potom si vyndal mobil z kapsy a podíval se na displej.
,,Saka, doprdele!!"
,,Co je? Vidíš ducha?" Mávala mu Alya před obličejem, on zakroutil hlavou.
,,Ne, něco horšího, za pět minut mám být u Notre Damu!!!"
,,Za pět? Si děláš legraci, ne?" Ozval se najednou Nino, který se u nich objevil. ,,Odsud je to tak sedm, ale musíš běžet, brácho." Uchechtl se.
,,Sakra, zrovna když jsem trochu unavenej z toho tancování," povzdechl si.
,,To dáš, neboj," poplácal ho Nino po rameni, Adrien na něj vrhl zamračený pohled.
,,Taky jsi mi mohl něco říct. Do mobilu čučíš skoro celou dobu."
,,Jsem si to nějak neuvědomil, sorry, bro."
,,Já se z vás zbláznim," zakoulela Alya očima a Mari se musela usmát. Adrien se se všemi rychle obejmul.
,,Zavoláme si, jo?" Zeptal se ještě Marinette, ta přikývla.
,,Jo."
,,Fajn, mějte se, lidi." Zamával jim, když už se i se svým malým batohem řítil ven z parku.
,,Ta ho jednou uhoní," poznamenal vědoucně Nino.
,,Nechceš tím něco naznačit, že ne?" Spražila ho pohledem Alya.
,,Ne, co bych měl naznačovat? Jenom říkám, že jestli to takhle půjde dál, nedopadne to dobře."
,,Ale co chceš dělat? Evidentně ji fakt miluje," povzdechla si tmavovláska, dívka vedle ní jí dala ruku na rameno.
,,Mám takovej pocit, že dřív nebo později se stejně něco stane."
,,Co jako?"
,,Netušim, ale bude to velký," řekla Alya tajemně, až z toho Marinette i Ninovi přeběhl mráz po zádech. Tahle holka byla milá, ale uměla také pěkně vyděsit.

Ještě chvíli zůstali v parku, ale bez Adriena to nějak nebylo ono, takže se Mari rozhodla, že půjde domů. Sice měla své nové kamarády ráda, ale musela nějak vstřebat to, co se dnes dozvěděla.
Rozloučili se objetím a s tím, že si musí někdy zavolat. Cestou k jejich vile měla na uších svá sluchátka a poslouchala hudbu, ostatně jako vždy.
Přemýšlela, jak je možné, že se Kagami k Adrienovi takhle chová, co tím sleduje...a hlavně, jak je možné, že to mladík vůbec nevidí? Jasně, ona si taky ničeho doteď nevšimla, ale věděla, že si na ni bude dávat pozor. Tohle prostě musí přestat.
Došla před jejich dům a její srdce začalo hlasitě bít. Měla strach cokoliv udělat, tušila, že teď přijdou problémy, protože kdyby Sabine nezjistila, že s sebou nevzala Luku, musel by se stát zázrak.
Nakonec se brána otevřela, dívka vešla dovnitř. Venku pořád bylo hezky vidět, hodiny ukazovaly šest večer. Takhle se ještě nikdy nezdržela, pokud teda nebyla někde na natáčení nebo zrovna nefotila jednu z mnoha kolekcí. Povzdechla si a sundala si z sluchátka.
,,Můžeš mi laskavě říct, co to má znamenat?! Jak to, že jsi byla venku dvě hodiny, sama a nevzala jsi s sebou Luku, jak jsme se domluvily?!" Sabine na ni čekala v hale, na sobě jako vždy měla jeden ze svých upnutých kostýmků a v očích blesky.
,,M-mami...Já...vysvětlím ti to." Přešla k ní blíž.
,,A co to vůbec máš na krku? Víš, že nemáš utrácet, že?"
,,Chtěla jsem si jen udělat radost, už je to dlouho, co jsem si naposled něco koupila," bránila se a doufala, že to k něčemu bude. Marně.
,,Tak tohle je vrchol. Udělat si radost? Copak nemáš všechno?!"
,,Mám toho spoustu, to ano, ale ty sluchátka mě prostě zaujaly asi jako tebe boty, šaty...nemohla jsem je tam jen tak nechat."
,,Jasně. Tak poslouchej, holčičko. Tohle bylo naposledy, co jsi byla sama venku!! Vůbec nedodržuješ naše dohody a takhle to prostě nebude!!!" Vykřikla a Mari stékal po čele studený pot. Nejraději by se někam vytratila. Kdyby s sebou vzala Luku, nemusela by mít žádné problémy s matkou.
,,Za to můžu já, paní Cheng." Ozval se za Sabine najednou melodický hlas. Marinette sebou trhla, podívala se na chlapce, který stál na schodech a šel k nim. Když se ocitl u Sabine, ta se na něj otočila.
,,Jak jako ty?"
,,Marinette se za mnou stavovala, jestli nechci jít s ní ven, že ji jinak nepustíte a pro ni je to důležité...bohužel jsem ale zrovna nemohl. Znáte to, mám toho tolik do školy, že ve volném čase jen sedím mezi štosy papírů a jenom se učím. Nemohl jsem jít ven, tak jsem řekl Mari, aby šla, že si s vámi promluvím, ale pak jsem na to jaksi zapomněl." Při svém monologu se Sabine díval do očí, dívka se mezitím snažila pochopit, proč tohle dělá, proč jí lže. Mohl by z toho sám mít problémy.
Nějakou dobu bylo ticho.
,,Je to pravda?" Podívala se na Mari, jejich pohledy se setkaly. Přikývla.
,,Ano, mami...myslela jsem, že ti to Luka řekne a znova jsem za tebou nechtěla chodit, protože jsi měla moc práce."
,,Tak dobře, pro tentokrát. Ale odteď budete všude chodit spolu, ano?" Změřila si svoji dceru i Luku pohledem.
,,Dobře," řekl Luka a Mari mlčela, nelíbilo se jí to, ale nemohla nic dělat.
,,Marinette?"
,,C-co? Ano, samozřejmě," vykoktala, když si uvědomila, že se čeká pouze na její odpověď.
,,Fajn," řekla Sabine a pak se vydala po schodech nahoru, Luka i Marinette si oddechli.
,,Děkuju." Věnovala mu úsměv.
,,Za málo."

Tak, nakonec stíhám vydat tu dnešní kapitolku, snad se vám teda líbila...nemám na nic moc náladu, takže to tady nebudu zbytečně okecávat.

Jak myslíte, že by mohl příběh dál pokračovat? Stane se někdy mezi Mari a Adrienem něco? A co její vztah s Lukou?

Další část bude v neděli ❤

Stíny minulostiKde žijí příběhy. Začni objevovat