Chains (Cz ff - Harry Styles)

38. Princess

„Sky, chci ti to říct... Řeknu ti to," zašeptal Harry, když se posadil vedle mě, teplo jeho těla mě okamžitě pohltilo, typická vůně opět omámila mé buňky a jeho přítomnost mi zakazovala myslet, i když jsem se sebevíce pokoušela udržet můj organismus na normální hladině. Zhluboka jsem se nadechla a s úsměvem přikývla, nevěděla jsem, co očekávat, ale snažila jsem se nedat na sobě znát nervozitu, jinak by se Harry cítil nepříjemně a o to jsem opravdu nestála. Změřil si mě pohledem, jako by se ujišťoval, jestli ho opravdu poslouchám a jestli opravdu dychtím po jeho slovech, chtěla jsem vědět, co má na srdci, ale i přesto jsem se trochu bála důsledku, který by to na mě mohlo mít.

„Vím, že už většinu víš z dopisů, takže jsi mi vlastně ulehčila práci," krátce se zasmál, jeho kouzelný hlas se roznesl po celém pokoji a já si přála, aby se ten dokonalý zvuk nikdy nepřestal, „vždycky jsem přemýšlel nad tím, co vlastně cítím – nikdo mi totiž nikdy nevysvětlil, co to vlastně znamená láska. Bál jsem se říct, že tě miluju, protože kdyby to nebyla pravda, vím, jak moc by tě to ranilo. Proto jsem se dlouho rozhodoval, neměl jsem nikoho, kdo by mi řekl, co vlastně cítím, neexistuje žádná příručka pocitů, a i kdyby existovala, věřím, že to, co cítím v tvé blízkosti, by tam popsáno nebylo."

Nad jeho slovy se mi rozbušilo srdce, vstřebávala jsem každou hlásku, kterou vydal, dávala jsem pozor, aby mi nic neuniklo, nechtěla jsem přijít ani o kousek z jeho srdce, který se mi rozhodl věnovat. Chvíli mlčel, jako by se rozmýšlel nad tím, co řekl, bála jsem se, že by chtěl něco vzít zpět, sledovala jsem mimiku jeho tváře, aby mi neušly jeho myšlenky, a s napětím jsem očekávala, kdy se konečně odhodlá k tomu, aby svůj proslov dokončil.

„Vím, že si nikdy nezažila to, co žiješ teď, ale věř mi, nejsi v tom sama. Jsi pro mě něco nového, nepoznaného, s tebou je všechno jiné, nic není jako dřív a já se snažím, aby to, co přichází, bylo pro tebe přirozené. Nechci, abys mě někdy opustila, protože já si už jako malý slíbil, že jakmile tě najdu, už nikdy tě nespustím z očí. Byl jsem tebou téměř posedlý – a bál jsem se, že až zjistíš, jak dlouho jsem na tebe čekal, utečeš, protože ti budu připadat jako psychopat, který nedokázal žít svůj vlastní život. Neodkázal jsem ho žít, protože jsi v něm nebyla ty. Nedokázal jsem tehdy racionálně uvažovat, protože to jediné, co jsem viděl, jsi byla ty."

Moje mysl téměř hlasitě šrotovala, snažila se zpracovat vše, co mi tu Harry nabízel, nedokázala jsem se soustředit na nic jiného než na jeho slova, doslova jsem hltala každý jeho nádech a výdech, detailně jsem sledovala souhru jazyka, hlasivek a zubů, abych pochytila i ten nejmenší povzdech. Věděla jsem, že se ještě chystá promluvit, bylo mi jedno, jestli hodlá mluvit celý den, dokázala bych ho poslouchat až do konce života. Stávala jsem se závislá na vyznávání jeho citů, líbilo se mi, že mi dával najevo, co ke mně cítil a cítí, bylo to něco nepoznaného, avšak z mojí strany celý život chtěného.

„Když jsem tě našel... Cítil jsem se jako vítěz, konečně jsem dosáhl něčeho, po čem jsem celý život toužil, bylo to jako splnění mého dětského snu. Od té doby jsem se do tebe začal zamilovávat víc a víc, každým dnem mé pocity byly silnější, ale vyvrcholily v den, kdy jsi mi řekla, že je opětuješ. Nevím, jestli sis tím tehdy byla tak jistá jako já, ale řekla jsi to. A to pro mě znamenalo začátek něčeho velkého, něčeho, na co jsem celý život čekal. Dala jsi mi lásku, Sky, ale ne jenom to. Dala jsi mi smysl života."

Teď jsem si byla stoprocentně jistá, že to byl konec jeho řeči, moje srdce bilo bestiální rychlostí, dech se mi zkracoval a mysl téměř hořela, všechny pocity se ve mně probudily, cítila jsem nekonečnou euforii doprovázenou až trochu zvrácenou touhou políbit Harryho. Naklonila jsem se k němu a něžně přiložila mé rty na ty jeho, věděla jsem, že zřejmě přichází chvíle, kdy budu muset já něco říct, ale nechtěla jsem na to myslet, stále jsem se trochu styděla, nikdy jsem nechtěla mluvit před lidmi, a i když se jednalo o Harryho, mluvený projev jsem nikdy nepreferovala.