Chains (Cz ff - Harry Styles)

48. Let me want you

„Sky, nechtěla bys zajít na rande?" zašeptal Harry svým sametovým hlasem otázku, která mi vyrazila dech, už jsme spolu párkrát byli venku, občas jsem to dokonce považovala za schůzku, ale nyní jeho věta zněla trochu více naléhavě, jako by se za tím skrývalo něco víc. Chvíli jsem pozorovala črty jeho tváře, do kolen mě dostávala ostrost jeho lícních kostí, která mu ovšem dodávala jakýsi jemný nádech, jenž podtrhl svým ďolíčkovým úsměvem dostávajícím všechny dívky do kolen. Nad odpovědí se nedalo přemýšlet, jakmile to vyslovil, věděla jsem, co odpovím, jen jsem si zřejmě nepřála přesně to, o čem snil on.

„Nechci jít mezi lidi... Nemůže mít rande doma?" nadnesla jsem svůj návrh s nepatrným úsměvem a s určitou dávkou jiskřiček v očích, která se o pár sekund později objevila i v Harryho smaragdech, zřejmě se mu líbil nápad, že tu budeme sami a kolem nebude nikdo, kdo by nás pozoroval, budeme si moct dělat cokoliv, říkat cokoliv, budeme se moci políbit v jakýkoliv okamžik, aniž by naše načasování bylo označeno za nevhodné. S úsměvem přikývl a přiblížil se ke mně, jeho ruce si našli cestu k mým zádům, po kterých začal jemně přejíždět, přičemž si mě přitáhnul do sladkého a teplého objetí plného lásky a vzájemné náklonnosti.

„V tom případě mi pomůžeš s vařením a pak se koukneme na film, jo?" zasmál se a věnoval mi letmý polibek do vlasů, jeho dlaň se o pár vteřin později ocitla v mých vlasech, které začala se zálibou cuchat. Rychle jsem odstoupila a utekla do kuchyně, abych se vyhnula dalšímu ničení mého vzezření, naprosto jsem chápala jeho rozvernou náladu, ale přála jsem si, aby si jí nechal až k televizi, kde k tomu bude více prostoru a hlavně času, momentálně totiž můj žaludek vydával nepříjemné zvuky, pár dní jsem jedla jen v menším množství, protože jsem procházela trochu více stresovými situacemi.

V domově učili dívky vařit od třinácti let, tudíž jsem byla prakticky jediná, které se museli věnovat, ostatní, co se do domova dostaly, už v tom věku byly dávno u svých nových rodin, kde se jejich nová maminka rozhodla, kdy bude ten správný čas pro učení. Nikdy mě to nebavilo, protože jsem žila v domnění, že dělám něco, co bych si měla schovat až pro své nové rodiče, to oni by mě měli naučit všemu, čemu mě učily vychovatelky v domově.

Paradoxem bylo, že jsem nikdy neměla a nikdy nebudu mít rodiče, kteří mě budou vychovávat tak, jak by měli, i když jsem měla Harryho, občas jsem měla pocit, že mi něco scházelo, sice jsem nebyla zvyklá na velké množství lidí, kteří o mě mají zájem, ale teď tu byl jenom Harry, který se zajímal o to, jak mi je. Někdy jsem chtěla mít rodiče, kteří by mě milovali, dávali mi dárky k narozeninám nebo se prostě jen zajímali, jaký jsem měla den, chyběl mi někdo starší, kdo by tady pro mě byl. Co kdyby se s Harrym cokoliv stalo, neměla bych kam jít, byla bych naprosto sama, zničená, smutná, přežívající a nebyl by tady nikdo, o koho bych se mohla opřít, neměla jsem žádnou druhou možnost, jen tu první — Harryho.

Potlačila jsem pesimistické myšlenky do nejzazšího rohu své mysli, chtěla jsem si dnešek užít naplno a černota, která se mě snažila pohltit, mi to značně stěžovala, dnešek byl něčím speciální, sice jsem ještě nevěděla čím, ale někde hluboko uvnitř jsem to cítila. Má nálada se za posledních pár dnů pohybovala jen v pozitivních hodnotách, byl to můj rekord v udržení optimismu, ještě nikdy jsem se necítila tak skvěle a uvolněně.

Chňapla jsem po prvním noži, který mi padl pod ruku, a začala krájet zeleninu, přičemž jsem na chvíli zvedla pohled k obývacímu pokoji, abych zjistila, jestli jde Harry za mnou, nebo nechá vaření čistě na mě. Ráda jsem pro něho připravovala jídlo, přišlo mi to jako milé gesto, navíc jsem mu tím alespoň částečně děkovala za všechno, co pro mě dělal, trávil se mnou dvacet čtyři hodin denně, byl se mnou od probuzení až po ponoření se do říše snů a já neměla ani ponětí o tom, jak se mu za to všechno, co pro mě dělal, odvděčit. Věděla jsem, že nechce nic hmotného ani peníze, ale přišlo mi, že mu toho opravdu hodně dlužím, nikdy jsem mu jeho chování neoplatila.