Cesta XXXIII. - Tajemný hlas

19 4 7
                                    

Hned jak Bartholomea vysvobodila Starrita z vězení stáje jejího stavení, se vrátila zpět do svého domu i komnaty. Ovšem pořád volala jakéhosi Timotea. Dokonce vídala jeho stín, který démonickou upírku pronásledoval. Snažila se těmto útokům odolávat, bránit se jim, používat nejrůznější čáry, avšak neuspěla. Domnělý nepřítel byl totiž mnohem silnější než ona.

Šerifku tedy nenapadlo nic jiného nežli si sednout na oblíbenou pohovku, uvelebit se na ní, natáhnout se rukou pro láhev krvavého šampaňského a napít se jej, co hrdlo ráčilo. Své milované chardonnay s kovovou pachutí cítila na jazyku, úplně se na pití soustředila a prožívala jeho požívání, sytila chuťové pohárky jednou z nejkrásnějších melodií, jaké upírka znala.

Bohužel, jakmile do sebe nalila poslední lok a skleněnou nádobu oddálila od rtů, viděla záhadného mučitele v jasných konturách. Nosil na sobě černý kabát, kalhoty, boty; měl tvář skrytou pod tmavým šátkem a klobouk posazený hluboko do čela.

Me ne obliviis vun, ma vu obliviis men!" promluvil v ženině čarovném jazyce. „Já na vás nezapomněl, ale vy na mne ano!"

Oslovená se vůbec nevzmohla ani na slovo. Jen němě zírala před sebe, cítila knedlík v krku, snažila se tedy naprázdno polknout.

Tak proto se tak trápím!

Určitě mi takové stavy způsoboval on, aby se mi připomněl!

Vzápětí se cítila ve víru svých myšlenek.

Ale, jak jsem na něj jen vůbec mohla zapomenout a proč?

Zřela před sebou obrázek sebe v jeho náruči, kterak spolu rozmlouvali o svatbě a chtěli se vzít. Dala si však udiveně ruku před pusu, celým tělem jí projel zvláštní mráz.

Vždyť mi jedno proroctví uložilo, aby si dcera rodu Juarézů vzala někoho z bratří Cannisů?

Nedokázala uvěřit celému okolnímu dění i tomu ve svém nitru.

Že by nebyli dva, ale tři, a tento byl utajeným bratříčkem?

Přitom vypadá jak někdo úplně jiného původu.

Navíc - ten señor, starý exorcista, kterého jsem před časem navštívila, protože se chtěla ukázat Epifanovi, než se znenadání rozhodla pro Cassia, se o žádném Timoteovi nikdy nezmínil.

Tajemný cizinec mezitím stačil zmizet v oblaku černých mlhovin se slovy, že pro ni chystal dar, o němž se señoritě za celou dobu její existence nesnilo a který nikdy nikomu z jejích sluhů ani blízkých nenapadl, z nějž se jí oči rozzáří údivem i radostí, a jehož si bude cenit nad zlato.

Divoká svobodaKde žijí příběhy. Začni objevovat