Alfa vlk [DOKONČENO]

48. kapitola

28. listopadu (pátek), 9:07

DARREN:

Elliina fenka Blue si na nás vlkodlaky zvyká, dost si oblíbila Traye. Psi z nás mívají strach, ale Blue ten strach neměla. Mě, Traye a Lucase už zná od včerejšího odpoledne. Vyběhla, sotva Ellie otevřela vchodové dveře svého domu. Začala pobíhat, jelikož je ještě malá na to, aby mohla ze schodů, Ellie jí vzala do náruče zapla jí obojek s vodítkem, aby neutekla a došla s ní k nám. Prvně se nás stranila, štěkala dokonce i vrčela, ale nakonec se od nás všech nechala pohladit a obešlo se to bez jediného zranění. Pousměju se. Je vážně nádherná a k Ellie se skvěle hodí.

Potřeboval jsem trochu odběhnout od myšlenek, které mi od chvíle co jsem vstal, vyskakují v hlavě.

Zítra nás čeká bitva, máme poslední den na trénování. Dneska nikdo z naší smečky nejde do práce ani do školy. Po obědě k nám mají dorazit všichni a budeme zase a opět trénovat. Jsem z toho už pekelně unavený. Nikdy jsem se takhle v kuse každý den neproměňoval ve vlka. Je to dost vyčerpávající.

Všichni ještě asi spí, nikoho neslyším, že by chodil po domě. Lucas si včera po tréninku vzal nějaké další svoje věci a odjel k Jayovi. Taťka s mamkou chodí spát pozdě, neustále řeší zítřejší den, jak to bude probíhat, jak nás všechny sestavit. Zatím to s námi nevypadá dobře. Děsí mě to. Chtěl jsem jim včera pomoct nás nějak sestavit, ale otec mi řekl, že si mám jít lehnout, protože budu potřebovat energii. A on jí jako nepotřebuje?! Byl jsem na něho naštvaný, protože budu budoucí Alfa a mám taky právo se zapojovat do plánů smečky.

A aby toho nebylo málo, ještě mi vrtá hlavou, proč se mi tak líbilo, když mě Kira objala, vždyť se objímáme skoro pořád, ale tohle objetí mi přišlo v něčem jiné. Co se mezi mnou a Kirou děje?

D: Ahoj Ellie, už jsi ve škole? V pořádku?

Napíšu jí na WhatsApp a až teď si uvědomím, že má hodinu. Chystám se odložit mobil, ale přijde mi zpráva. A je od Ellie.

E: Ahoj Darry, jsem v pořádku. PS: vůbec ti nepíšu v hodině fyziky XD

E: Nemusíš se o mě neustále bát XD. Napíšu ti, až budu doma, dobře? 

D: Ellie, dobře, ale asi ti neodpovím hned, do večera mám trénink.

E: Dobře, ale ozvi se mi. Ahoj Darry.

D: Ozvu se, ahoj Ellie.

Někdo mi zaklepe na dveře, nadskočím. V duchu se fackuju za to, že nedávám větší pozor. „Ano?"

Ve dveřích stojí unavený Tray, jako kdyby právě vylezl z postele. „Můžu vejít?"

Přikývnu.

„Probudil jsem se asi před půl hodinou. Nechtělo se mi už spát, slyšel jsem, jak ti chodí zprávy, tak mi došlo, že asi budeš vzhůru."

Položím mobil na noční stolek a zvednu se do sedu, Tray se si sedne na mojí postel vedle mě.

„Měl jsem příšerný sen." Svěří se mi. „Bojím se toho, co se bude dít zítra."

To mu věřím, protože mám úplně stejné obavy.

„Nepsal ti?" Napadne mě. Tray se na mě nechápavě podívá. „Nicholas." Hlesnu.

Tray ztuhne a odvrátí hlavu. „Neozval se mi a pochybuju, že by to udělal. Nejsem v jeho smečce." Odsekne. Nechtěl jsem se ho dotknout.