Alfa vlk [DOKONČENO]

57. kapitola

2. prosince (úterý), 0:14

TRAY:

Dost dlouho se slavilo. Slavil se pád Nicholase. Slavil se pád mého otce. Neustále si říkám, že všem bez něho bude líp. Ale i tak stále musím myslet na to, že to byl můj otec, který se sice jako dobrý otec nikdy nepředvedl. Neříkám tím, že mi bude chybět, jen mi ho je líto. V životě dokázal jedině to, jak proti sobě poštvat každého člověka. Nahlas si povzdechnu.

Vracím se s Blue z procházky, potřeboval jsem si trochu vyčistit hlavu.

Vynesu Blue nahoru do schodů a položím ji na zem, až u sebe v pokoji. Podívám se na Elleth, jak klidně spí, usměju se a odeberu se do koupelny.

Osprchovaný vlezu do postele, Blue si lehla k Ellethiným nohám, trochu se posunu, abych neležel na kraji. Elleth se posune blíž ke mně a zase si opře hlavu o moje rameno. Zavřu oči a za tlukotu jejího bijícího srdce se mě zmocní únava a já po dlouhé době upadnu do bezesného hlubokého spánku.

0:34

DARREN:

Ležím ve své posteli, ale nechce se mi ještě spát. Za pět hodin ze mě bude Alfa. Dělám jako bych byl Alfou na bůhvíjak jak dlouho, ale budu Alfou jen pár dní, do doby než se otec zase vrátí a budu mít na starost jen naše staré členy smečky. Je to skvělá příležitost se přiučit na to, až ze mě bude doopravdy Alfa. Nikdy jsem takhle na zkoušku Alfou nebyl. Po pravdě vlastně ani nevím, co mám jako správný Alfa dělat. Co se vůbec ode mě očekává?

Taťka nám představil nové členy smečky, řekl jen jejich jména, a jak zaslechli své jméno tak vstali. Zítra...no vlastně už dneska pojede taťka se s novými členy seznámit trochu víc a víc je poznat. Nevím, jestli bych tomu měl říkat zrovna večírek, ale něco takového u nás před pár hodinami skončilo a všichni se odebrali do svých domovů. Bylo pár i opilých a to byli ti, kteří ze všeho nejvíce oslavovali Nicholasovu prohru. Od chvíle kdy je Nicholas mrtvý, mi přijde, že se Tray chová víc odtažitě, je teď víc s Ellie a střeží ji. Mám takový dojem, že Tray bude lepší přítel od Ellie, než jsem byl já. Proč přemýšlím zrovna nad tímhle?!

Kira dneska nejela domů, ale zůstala u mě. Měl jsem za to, že už dávno spí, ale neusnula, protože se otočí mým směrem a podívá se svými lehce modře svíticíma očima do těch mých. „Di?" Šeptne s úsměvem a přisune se blíž ke mně.

„Ano Key?" Oplatím jí úsměvem.

Sedne si na mě obkročmo a políbí mě.

9:56

ELLIE:

Probudím se celá rozbolavělá, bolí mě naprosto všechno, bolí mě i části těla, o kterých jsem nevěděla, že můžou...takto...příšerně...bolet. Tray už vedle mě neleží a Blue je taky pryč.
Z úst mi vyjde něco jako skřek, když rukou sáhnu na noční stolek, abych mohla napsat mamce. Do mobilu se dívám delší čas, než se rozhodnu, že napíšu i Lucasovi: Ty hajzle!
Vzápětí mi od něho přijde odpověď.

L: Co jsem udělal?!
E: Mám po proměně.
L: Aha tak gratuluju, už ti zbývají jen tři XD
E: Říkal jsi, že mě to prý nebude bolet. Ale víš co? Neskutečně moc jsem trpěla, v těle se mi lámala každá kost. JEDNA. PO. DRUHÉ. Lhal jsi mi.
L: Ellie, nelhal jsem ti, neřekl jsem ti, že to nebolí, ale řekl jsem, že mě to zas až tak nebolelo.  Nebyl jsem moc při vědomí.
E: No tak, já byla naprosto při vědomí.
Zamknu mobil a dám ho na druhou stranu postele dál od sebe.

Myslím si, že se mi ani nechce vstávat z postele, jenže budu muset se sebou něco udělat. Pomalu a opatrně se posadím. Nadávám u toho, protože už jen z toho, že jsem se posadila, mi do snad všech svalů vystřelila prudká bolest. Dělá mi problém se i nadechnout, z toho jak mě bolí žebra. Zapřu se nohama o podlahu a pak rukama o matrací a se zatnutými zuby se postavím.

Nějak se dobelhám do koupelny. Všechny hygienické potřeby tu mám položené na poličce nad umyvadlem a včera ráno, jsem si tu do skříňky schovala nějaké oblečení a spodní prádlo, takže se nemusím hrabat ve své cestovní tašce. Tak neskutečně moc bych si chtěla lehnout do vany, ale ta je dole. Bude mi muset stačit sprcha, nepřipadá v úvahu, abych se v takovém stavu ukázala před lidmi. Z poličky si vezmu věci na hygienu a ze skříňky, která je taky díky bohu vysoká jako já, si vezmu svoje čisté voňavé oblečení a čistý ručník.

Opřu se o zeď a svleču ze sebe legíny, kalhotky, zpocené triko, pro jistotu ještě zkontroluju, jestli jsem se zamkla a až pak si poručím jít směrem ke sprchovému koutu se sprchovým gelem.
Zapnu vlažnou vodu, a až poté přidávám na stupních, až je teplá tak, jak potřebuju, se opřu o kachličky, a nechám teplou vodu, aby mi stékala po celém těle. Ve sprše si vždycky zpívám, ale teď na to nemám náladu.
Posléze jsem konečně čistá a cítím se líp, aspoň z venku, ale stále mě bolí všechny namožené svaly.
Vypnu vodu a vezmu si ručník přehozený přes vrch koutu. Usuším se ve sprše, a pak vylezu.

Oblečená a zase když se cítím jako člověk, sice se cítím jako člověk, který má angínu a při každém kroku moje tělo sténá bolestí, ale podstatné je, že se dokážu udržet na nohou a nějak sejít schody dolů do obýváku. Kde sedí na pohovce Lis a povídá si s Kirou a Darrem, který se zahloubaně dívá do nějakých papíru, jediný Tray a Blue tu chybí, ale ty zahlédnu venku na zahradě. Dylan, už pravděpodobně odjel.
„Ahoj Ellie." Pozdraví mě Kira s Darrem, když se posadím vedle nich na pohovku.

„Ahoj." Oplatím jim pozdrav.

„Ellie, nemáš hlad?" Zeptá se mě Lisbeth.

Na jídlo teď nemám ani pomyšlení, proto zavrtím hlavou. „Ne, ale děkuji." Usměju se na ni.

Ze dveří terasy, vyjde Tray s Blue, která přiběhne ke mně a skáče mi po nohou, poklepu rukou na gauč a Blue na něho vyskočí, poté si položí hlavu na moje stehno. Podrbu ji za ušima a hladím ji po hřbetě.

14:31

TRAY:

U Ellethiny druhé proměny, je Kira. Chtěl bych být u ní, ale myslím si, že bude lepší, když u Elleth teď bude Kira, která bude víc chápat, jak se teď Elleth cítí a soucítit s ní, protože proměnu taky měla před pár týdny. Zaparkuju před tetovacím studiem. Objevil jsem ho, když jsem tudy minulý týden projížděl, vypadalo to tam čistě, takže jsem neváhal dlouho a objednal jsem se. Nadechnu se, vylezu z auta, zamknu ho a vejdu dovnitř tetovacího salónu.