Alfa vlk [DOKONČENO]

35. kapitola

LUCAS (CAM):

Včera jsem to totálně posral, nechápu, co mě to popadlo, řvát na Jaye. Ten kluk, co ho využíval, ať si počká, až ho najdu a zabiju ho. Jay je úžasný člověk a nezasloužil si, aby byl využívaný nějakým debilem, který si ho neumí vážit. Probudil jsem se kolem půl sedmé ráno a teď tu ležím a přemýšlím u toho. Dneska mě čeká čtvrtá proměna, docela se toho děsím. Celý můj život se změní, budu vlk, budu rozhodovat nejen za sebe, ale i za svého vlka. Nevím, co od toho čekat, jsem z té proměny dost nervózní, celý život jsem byl člověkem a teď jsem najednou vlkodlakem, ale naštěstí mám Jaye, kterého neskutečně moc miluju.

Večer mi psala Sarah, že jsem na ní poslal dva debily s Elleth, kteří jí udělali trapas před celou školou. Jakože co? Nikoho jsem na ní neposílal, ale jsem rád, že mám kamarády, kteří stojí při mně. Podváděla mě a je to moje chyba? Tak jako ostatně vždycky. Nechápu, jak jsem s ní mohl vydržet půl roku. Miluju Jasona. Je mi jedno, že mě za tohle otec nejspíš vydědí. Jay za to stojí.

Ale teď mám menší problém, má žízeň se stupňuje, nemáme tady nic na pití. Budu muset vstát, čímž určitě Jaye probudím. Pomalu sundám Jayovou ruku ze svého břicha. Jay mě chytne za předloktí a otevře oči. „Nechoď nikam." Zamumlá. „Zajdu si nahoru pro pití. Spi, vrátím se za chvílí." Skloním se k němu a políbím ho na čelo. Opatrně vstanu.

V kuchyni sedí Darren, jí jogurt a kouká se u toho do mobilu. „Čau Darre." Pozdravím ho. „Ahoj Lucasi, myslel jsem, že spíte?" Zeptá se. „Jay spí, jdu si pro něco na pití." Moc se v téhle kuchyni nevyznám, pootvírám skoro všechny skříňky, ale skleničky nikde. „Sklenice jsou ve skříňce úplně vlevo nahoře." Oznámí mi. „Díky." Otevřu skříňku, o které mě informoval Darren, a vyndám z ní skleničku, kterou si napustím čistou vodou, vypiju jí celou do dna. „Darry, říkala o mě něco učitelka?" Dotážu se. „Jen to, že tě otec omluvil a že se do školy vrátíš nejspíš příští středu, asi budeš zkoušený, protože skoro každý den z něčeho píšem." Odpoví mi. „Děkuju moc."

Už se chci chystat k odchodu, ale přijde Tray. „Čuste." Poplácá mě po zádech, tak silně až se z toho málem rozkašlu. „Čus, snažíš se mě zabít?" Řeknu otráveně. „To už tady jednou bylo, ne?" Mrkne na mě Tray. Ztuhnu, i když vím, že to bylo myšleno jako vtip. Pořád mám před očima to, jak mě mlátí. Sice jsem mu odpustil, ale i tak je to pro mě nepříjemné. Nervózně se zasměju a odejdu dolů za Jayem, za sebou slyším Darra, jak vyčítá Trayovi. „To jsi musel říct, že?"

Jay klidně oddychuje, pomalu si k němu lehnu. Přitáhne si mě k sobě a položí si svou hlavu na mojí hruď. Usměju se, protože takhle jsem se k němu poprvé přitulil já. „Už nikam nechoď." Zamumlá ospale a chytne mě za ruku. „Neboj, nepůjdu." Zašeptám.

Jay se probudil kolem deváté ráno, zašel se převléct a upravit do koupelny. Teď se jen k sobě tulíme. „Jayi?" Prolomím ticho. „Hm?" „Jakou barvu má tvůj vlk?" Zvedne hlavu z mé hrudi a pootočí se tak, aby mi viděl do očí. „Mám černého vlka s hnědýma očima." Poví mi a usměje se. „Chceš se mě ještě na něco zeptat?" Horlivě přikývnu. „Jaké to je se proměnit ve vlka?" Zeptám se. „Je to skvělý pocit, jinak myslíš. Máš spoustu možností, jak se bránit, jestli si myslíš, že máš už teď zbystřené smysly, tak si počkej na to, až budeš vlkem." Pousměje se. 

Mám takový zvláštní pocit, že se můj vlk chce prodrat na povrch. Jsem rozpálený, jako u mých předešlých proměn, jiné je to, že se mi vlní kůže na předloktí. „Proměňuju se Jayi." „Hm." Já ho zabiju. „To mi děláš schválně?" Plácnu ho po ruce. „Au...nebij mě. Vždyť už jdeme." Řekne Jay pobaveně a vstane z pohovky. Jdu hned za ním, ještě před dveřmi kontroluju, jestli mám všechny věci v batohu, kdybych si náhodou roztrhal tohle oblečení, co mám teď na sobě. Z obýváku slyším hlas Jaye a Dylana, jak se mezi sebou domlouvají. „Budeme na mýtině, Lucas se proměňuje." Řekne mu Jay. „Dobře, pošlu tam za vámi kluky, až se vrátí ze školy." Odpoví mu Dylan. Už se mi špatně dýchá, musíme si pospíšit.