Alfa vlk [DOKONČENO]

58. kapitola

3. prosince (středa), 8:04

JASON:

Přesně v osm jsem se probudil a teď ležím a pozoruju mého spícího Cammyho. Včera ho Teta Oliv zkontrolovala a říkala, že se mu to všechno už postupně vrací do normálu, větší množství vlkodlačího jedu se mu už vstřebává do celého krevního oběhu. Silnější než já, bude asi už pořád. Budu si muset na to holt zvyknout. Nad tím se pousměju. Důležité je především to, že je v pořádku a nehrozí mu už nic s nějakou nadbytečnou únavou, bezvědomím nebo vysokými horečkami, které u něho byly poslední dobou dost časté. Od včera, však žádnou horečku neměl, neměl ani zvýšenou teplotu. Stále ho bedlivě sleduju a nemůžu z něho spustit pohled.

„Jak dlouho na mě budeš ještě zírat?" Zeptá se chraplavým hlasem a promne si rukou unavené oči.

„Ještě asi chvilku jo." Usměju se na něho.

Cam obrátí oči v sloup. „Jak dlouho jsi už vzhůru?"

Podívám se na svůj mobil „Přesně devět minut."

„Takže mě pozoruješ už devět minut?" Uchechtne se.

„Přesně." Přikývnu.

„Jasone, ty jsi vážně padlý na hlavu, když očumuješ někoho, jak spí." Drcne mi Cam do ramene.

„No to, že jsem padlý na hlavu, vím. Ale nikdo nikdy neřekl, že se nesmím dívat na svého překrásného přítele, kdy se mi zachce." Pošeptám mu do ucha a políbím ho na krk.

Cam se mi posadí na klín, chytnu ho za zadek. „Víš, co včera říkala Olivia? Budu už pořád silnější než ty." Zasměje se, evidentně si to užívá.

Tentokrát protočím oči já. On se na oplátku zase povýšeně zasměje, pak se ke mně skloní a tvrdě mě políbí. Unikne mi tichý sten, svoje ruce přesunu pod jeho tričko a hladím jeho vypracované svaly na břiše.

Z ničeho nic se ode mě odtáhne s lišáckým úsměvem a řekne „Až po svatbě." Ještě mě jednou políbí a pak ze mě sleze. Já ho vážně zabiju.

„Ne, to bys přece neudělal?" Poví Cam, protože mi viděl myšlenku.

„To by ses divil." Zamumlám si pro sebe, ale vím, že mě stejně slyšel. „Came, kam si myslíš, že jdeš? Okamžitě se vrať zpátky." Zavrčím na něho.

Jemně mě políbí a pak se s tím svým debilním úsměvem zvedne z postele.

„Nesnáším tě." Řeknu na jeho záda.

„Ne, miluješ mě." Zazubí se na mě a dojde ke svému kufru, vyndá si z něho šedé triko a černé džíny. 

Koukal bych se na něho, jak se převlíká, ale radši se dívám z okna, kde právě teď padají sněhové vločky, protože bych se asi neudržel a vrhl bych se na něj.

Převlečený Cam, dojde ke mně a pošeptá mi do ucha. „Promiň, ale nechci, aby nás načapala tvoje ségra při sexu. Věř mi, že jsem to chtěl stejně jako ty." Líbne mě na krk. 

Když se znovu chce odtáhnout, tak si ho za zápěstí přitáhnu zpátky, až na mě skoro spadne, trošku vyjekne „Jayi, co to-" větu už nestihne doříct, protože ho umlčím polibkem.

„Nechtěl bys bydlet se mnou?" Vypadne ze mě a při pomyšlení, že by nás dva nikdo nerušil, mi celým tělem projede vzrušení. Konečně bychom byli sami, nikdo by nás nerušil.

„Vždyť spolu bydlíme Jayi." Řekne Cam zaraženě a posadí se na kraj postele k mým nohám.

„To jo, ale proč bychom nemohli spolu bydlet jen my dva." Objasním.