Alfa vlk [DOKONČENO]

20. kapitola

JASON:

Darry se dívá někam do okna. „Darre...kámo jsi v pohodě?" Darren ztuhne. Otočím se tím směrem, někdo jde ke vchodovým dveřím. Nějací tři lidi (jedna žena a dva kluci), které neznám, ale dva z nich jsou určitě vlkodlaci a ten druhý kluk, vypadá jako by se právě proměňoval. 

DARREN:

Ozve se zaklepání na dveře. „Di, běž otevřít." Zavolá otec. Jsme tu teď celá smečka, máme poradu. Já s Jayem sedím na gauči, jinak jsou všichni u velkého jídelního stolu, který odděluje kuchyni a obývák. Zvednu se z pohovky, ale udělám to příliš prudce a zatočí se mi v hlavě. „Darre? Co ti je? Mám tam zajít já?" Zeptá se mě Jay ustaraně. „Ne v pohodě, zajdu tam." Jay se ale nenechá jen tak odbýt a jde za mnou. Když otevřu dveře, tak se zarazím. Vážně to je Trayson a opírá se o něho Lucas, ten ale vypadá příšerně, na první pohled jde poznat, že se proměňuje. Nemůžu uvěřit svým očím. Za Lucasem stojí mojí matka?! Aspoň se teda podobá mojí matce z fotek. Teď mi došlo, že byla celou dobu tak blízko a přitom tak daleko. Veškerá zlost na Traysona vyprchá v ten moment, kdy si uvědomím, že mi přivedl mámu. „Ahoj Darrene, potřebujeme pomoct. Lucas se proměňuje příliš rychle nebo, co se to s ním děje." Prohlásí Trayson a já na něho stočím svůj pohled. „No...tak pojďte dovnitř." Povím stále v šoku. Odstoupím s Jasonem od dveří, aby mohli projít. „Ahoj Darre. Jsem tak ráda, že tě konečně vidím." 

DYLAN:

Všichni se dívají na nově příchozí, já se, ale neotočím. Zaslechl jsem Lisbeth. To se mi asi zdálo. Co by tu ona dělala? Tony do mě drcne ramenem a pošeptá mi do ucha. „Je tu Lis a její syn...zase mi  vypadlo jeho jméno a no je tu ještě jeden kluk vypadá fakt příšerně." Ztuhnu.

LISBETH:

Když po tak dlouhé době, spatřím svého druhého syna. Do očí se mi derou slzy štěstí, je tak podobný Dylanovi. „Ahoj Darre, jsem tak ráda, že tě konečně vidím." „Mami?" Podívá se na mě překvapeně. Popojdu blíže ke svému druhému a mladšímu ze svých synů a přitáhnu si ho do objetí. Už mi po tvářích stékají slzy. Dočkala jsem se, zase ho vidím. „Lis?" Uslyším za sebou známý hlas, odtáhnu se od Darrena. „Dylane?" A otočím se na svého milovaného. Dlouho se na sebe s Dylanem díváme. Všichni jsou úplně zticha. Chci ho obejmout, ale bojím se udělat první krok. Neviděla jsem ho skoro osmnáct let.

TRAYSON:                                                   

Sleduju pohledem svou matku a Dylana, konečně na vlastní oči vidím, že jsou spolu propojení. Teď už vím, jak nesnáším svého otce. Ublížil mojí mámě. Nikdy mu to neodpustím. Navíc mě jen sprostě využívá. Všichni jsou úplně ticho a vypadá to, že asi ještě dlouho budou. Musím něco udělat. Lucas se už skoro vůbec neudrží na nohou. „HEJ! Lucas potřebuje pomoc, povídat si můžete i potom." Zařvu na ně. Až teď se na mě všichni otočí a zalapají po dechu. To si ze mě děláte srandu? Jako první se z transu probere nějaký kluk. Má tmavě hnědé, rozcuchané vlasy a hnědé oči, postavou se dost podobá Darrenovi.

JASON:                                                         

 Toho kluka, který je na tom dost špatně a proměňuje se, znám. Viděl jsem ho nedávno v parku. Podívám se na něho ještě jednou. Jo je to on, špinavé blond vlasy, hnědé oči. Popojdu blíž k nim. „Pomůžu ti s ním." A přehodím si ruku toho kluka Lucase přes své levé rameno. „Konečně někdo, začínal být čím dál tím těžší." Zavrčí ten kluk na odpověď. Předpokládám, že tohle asi bude Darrův nevlastní bratr Trayson.