Alfa vlk [DOKONČENO]

47. kapitola

Konečně tady máme taky něco o Ellie.  

27. listopadu (Středa), 4 dny do bitvy s Nicholasovou smečkou, 13:07

ELLIE:

Dneska nastal den, kdy mám vyjít na podium. Od rána nemyslím na nic jiného jen na hudební soutěž. Celou dobu ve škole jsem nedávala pozor. „Elleth?" Zavolala na mě třídní učitelka Travisová po druhé vyučovací hodině. „Ano paní učitelko?"

„Včera jsem volala tvým rodičům a řekla jsem jim, že si dneska omluvena z šesté vyučovací hodiny z důvodu vystupování."

Přikývla jsem jí na to, protože o tom jsem už věděla od rána, kdy mi to řekla mamka.

Kdybych teď byla ve škole měla bych poslední vyučovací hodinu, ale sedím sama v autobusu. Darren mě samotnou nechtěl pouštět, ale nakonec jsem ho přece jenom přesvědčila a schválil to s tím, že mu mám, jak budu doma napsat. Odpoledne o půl páté pro mě přijede Tray. Z toho nejsem sice moc nadšená, ale nechci, aby se o mě Darry zbytečně strachoval, takže to přetrpím.

Konečně doma, hned napíšu Darrovi, že jsem dorazila v pořádku domů.

„Ellis, vezme tě Darren?" Zeptá se mě taťka, sotva jeho i mamku pozdravím.

„No...ehm...vyzvedne mě Tray." Zamumlám. Taťka pozvedne obočí.

„Jaký Tray? Kdo to je? Kolik mu je? Kde bydlí?" Vychrlí na mě taťka dotazy.

„Je to Darrenův bratr." Odpovím tiše. „Můžu jet teda s ním?" Vyhrknu, aniž si to stihnu pořádně rozmyslet.

„Ellis, já ti nevím, jestli to je dobrý nápad." Poví táta.

„Samozřejmě, že s ním můžeš jet Ellie." Povolí mi mamka a pohledem pokárá taťku.

Věnuju mamce milý úsměv a odejdu nahoru do svého pokoje. Převlíkat se už nebudu, až pak se převléknu do šatů. Sehnu se pro kytaru ležící u mé postele.

14:01

Zbývají mi poslední dvě a půl hodiny a já nevím, co s make-upem a co s vlasy. Sedím na posteli už v šatech a jen na sebe civím do zrcadla, jako by mi zrcadlo mělo pomoct nějak udělat účes či nanést nějaké stíny.

Když někdo zazvoní u dveří, skoro vyskočím z postele, jak jsem se lekla. „Ellie, máš tu nějaké kamarádky." Zavolá na mě mamka zespodu. Kamarádky?! Jaké kamarádky?! Nikomu jsem neříkala, aby přišel. Navíc nemám žádné kamarádky kromě Ashley, ale té jsem nevolala. Když sejdu schody, stojí v předsíní a dívají se na mě dva páry očí nějakých holek, které jsem v životě neviděla.

„Ahoj, jsi Elleth, viď?" Promluví ke mně bruneta s hnědýma očima a s vlasy v drdolu.

Stále překvapená se zmůžu jen na přikývnutí.

„Takže jsme na správné adrese. Mimochodem jsem Jessica, ale můžeš mi říkat Jess." Představí se mi bruneta. Jessica není to dvojče Jasona?

„Kira." Představí se mi i ta druhá nepříliš nadšeně, ta je naopak blondýnka s krásnými dlouhými rozpuštěnými vlasy, které jí dosahují skoro až po pas.

„Můžu se prosím zeptat, co tu děláte?" Zeptám se jich vyjeveně.

„Darren se domluvil s Trayem, že Tray řekne Lucasovi, že má říct Jayovi, že mi má zavolat a že máme s Kirou přijet sem." Snaží se mi vysvětlit Jess. Asi tak v polovině věty jsem se ztratila. „Abychom ti pomohly se nějak připravit. Však víš make-up, účes." Dodá Jess.