Shadows die

Twelve

Už jsem zase začínala klimbat, ale tour se najednou zastavil a všichni zase vylezli ven. Teď už jsme byli konečně na místě.

Postávali jsme před tourem, Andy si jako obvykle neodpustil cigaretu a Ash byl o něj opřený. 

"Co budeme dělat?" zívl Jake.

"Co se někam projít?"navrhla jsem. Všichni byli z cesty usnavení, proto mi připadalo jako nejlepší řešení, jít se projít. 

"Já souhlasím, napadá vás něco jiného?" promluvil Ash a odlepil se od touru.

"Fajn, jdeme." pokrčil rameny Jinxx a já se ještě rychle vrátila do touru pro bundu. Rozhodli jsme se na procházku spíš v lese, aby jsme na každém kroku nepotkali uječené faninky.

Než jsme se dostali k lesní cestě, kluci rozdali pár autogramů, vyfotili se s několika lidmi a pak nás konečně obklopilo ticho, narušené občasným zpěvem ptáků. Ještě ani nezačalo jaro, proto lesem vládl opravdový klid, protože sem nechodily žádné rodiny s dětmi, ani nikdo podobný.

Bylo pro mě nezvyklé, procházet se s kluky na tak klidném místě, když nedělali kraviny, mlčeli a jen se pomalu procházeli. 

Asi jsem to ale zakřikla, protože za chvíli skočil CC na Ashe s tím, že je to jeho duhový jednorožec a on je víla a chudák Ash musel CCho nosit na zádech, i když byl dvakrát větší než on. 

"No tak Ashi!" popoháněl ho CC, naprosto duchem nepřítomen. "Jsme nejlepší!" začal ječet, když se Ash rozběhl.

"CC, ty nejsi víla!" zavolala jsem na něj a pohlédla na chudáka Ashe, který mi ještě do teď připadal normální.

"Jenom závidíš, že nemáš svýho jednorožce!" zavolal na mě nazpátek a já se zamračila. Můj a Andyho pohled se střetl a na tváři se nám vytvořil úšklebek. 

"To si jenom myslíš." zamumlala jsem a skočila Andymu na záda. Ten se rozběhl ještě rychleji než jsem čekala a brzo doběhl i Ashe, který už zjevně nemohl. Andy ho předběhl, ale díky ohlédnutí si nevšiml kořene vystupujícího z cesy, zakopl a i se mnou spadl na zem. Nohou nechtěně kopl do té Ashovy a stejně jako my teď spadl Ash se CCm. Všichni čtyři jsme leželi na jedné hromadě a za pár v teřin jsme propukli v nehorázný smích.

"Můžete mi říct, co děláte?" zeptal se nás Jinxx, když k nám s Jakem došli a snažil se zamaskovat smích.

"Spadli jsme?" řekla jsem první, co mě napadlo s otázkou v hlase a Andy se rozesmál ještě víc.

"Už žádnej jednorožec nebudu, nepotřebuju si ve třiceti zničit záda." zamumlal Ash a zvednul se ze země. Následoval ho CC a jenom já s Andym jsme stále seděli na zemi a smáli se jak otroci.

Jake s Jinxxem nám pomohli na nohy a už jsme mířili zase zpátky, protože už byl nejvyšší čas. 

Když jsme dorazili k touru, kluci sebou praštili na postel a já zatím v kuchyňce připravila večeři. Každému jsem nachytala toasty, protože na nic jiného v ledničce nebyly suroviny a každému podala jeho příděl. Sama jsem si po kratším rozmýšlení sedla vedle Andyho. Možná proto, že mi jeho postel připadala o něco málo větší než ty ostatní, možná proto, že jsem s ním seděla až doteď a taky proto, že mi hned vedle sebe udělal místo a zářivě se usmál.

"Proč jsme sem vlastně jeli tak brzo?" neodpustila jsem si otázku. 

"Vždycky jezdíme raději dřív, kdyby se něco stalo nebo tak." pokrčil rameny Jake. 

 "Aha." odpověděla jsem prostě a začala uklízet nádobí. Když jsem měla hotovo, z tašky jsem si vyndala věci na spaní a zamkla se v koupelně, dokud mi ji nezabral někdo z kluků. 

Odlíčila jsem si oči, vyčistila si zuby a pomalu si z rukou začala sundávat kožené náramky. Pohlédla jsem na zjizvené zápěstí i hřbet ruky. Nejčerstvější rány se mi už docela zahojily, ale přesto mi po nich zůstala četná památka. Památka, jako po všech ostatních.

Nechápala jsem se a nenáviděla se za to, že takhle ubližuji sobě a vlastně i Jakovi. Postupem času svých činů lituji, ale když nastane ona situace, kdy potřebuji pomoct, nepomýšlím na následky. Nepřemýšlím nad tím, co bude a jak toho budu litovat, ale na to, jak mi to pomůže. Potřebuji cítit tu bolest, která mě od všeho osvobodí. Potřebuji pomoc, kterou mi dokáže poskytnout jen ona. Žiletka.

Odvrátila jsem od svých rukou pohled a převlékla se do černých vytahaných legínů a šedého trička s dlouhým rukávem. Musela jsem svá zápěstí něak skrýt a asi by bylo divné, spát v kožených náramcích.

Když jsem se z koupelny vrátila, každý si našel jinou zábavu. Jinxx někde volal se Sammi, CC ležel v posteli a hrál na mobilu a Jake s Ashem seděli u televize a o něčem se živě bavili. Já si lehla na Andyho postel a na chvíli zavřela oči. I když to bylo divné, byla jsem unavená. Ani jsem neměla z čeho, ale dlouhá cesta byla vyčerpávající. 

Otevřela jsem oči a otočila se na druhý bok. Zrovna Andy přišel z venku, sundal si černou mikinu a když mě zaznamenal, na tváři se mu vykouzlil úsměv. 

"Budeš spát se mnou?" zeptal se a posadil se za mnou.

"Jestli můžu?" odpověděla jsem s otázkou v hlase a taky se usmála. Andy se jen zvednul, na chvíli zmizel v koupelně stejně jako před tím já a když se vrátil, měl a sobě jen černé tepláky, černé tílko a mokré rozcuchané vlasy. 

Zanedlouho za námi přišel i Jinxx a stejně jako CC zalezl do postele.

"Jdu spát." zamumlal a CC odložil mobil.

"Taky půjdu, dobrou." 

"Dobrou noc." popřála jsem oběma a posunula se tak, aby měl Andy vedle mě místo. Jen co si lehl, zabořila jsem si hlavu do jeho černého trička a cítila jsem, jak se usmál. Lehce mě objal a druhou rukou nás přikryl.

 "Dobrou noc." zašeptal a já věděla, že se usmívá.

"Dobrou noc, Andy." zašeptala jsem taky a vdechovala jeho vůni. 

Leželi jsme v objetí, hlavami přitisklí k sobě a já cítila pocit bezpečí. 

Omlouvám se, že jsem dlouho nic nepřidala, ale měla jsem napsané dvě části, které se mi smazaly. Psala jsem je hrozně dlouho, proto je tahle kapitola asi krátká a o ničem, protože se mi originál, který jsem psala několik dní vymazal.

I přesto doufám, že se vám alespoň část trošku líbíla. Budu ráda za vote a komentáře, jestli se vám příběh líbí, co si o něm myslíte a jestli byste chtěli další :)